Pacov - historie, památky a pivovar

Fotografie (3) • Foto: jircak

Kam a jak jedeme?

Jedeme na Moravu, cestou navštěvujeme zajímavá místa na trase, rozhledny, ale také minipivovary. V plánu jsme měli zajít se podívat na rozhlednu na Velkém Blaníku, ale to jsme časově nezvládli. Tak přemýšlíme, kde bychom mohli přespat. V Pacově je minipivovar. Třeba to půjde někde v jeho blízkosti.

Za čím jedeme?

Město Pacov se nachází v západní části kraje Vysočina, necelých 20 km na západ od Pelhřimova.
Nejstarší písemné zmínky jsou z počátku 14. století, město však vzniklo určitě dříve. Již ve 13. století zde byl založen hrad, který byl v 16. století přestavěn na rozlehlý opevněný Zámek. V té době došlo k prvnímu rozkvětu - Pacov získal městská privilegia, směli užívat pečeť a znak, mohli si volit purkmistra. R. 1597 byl Pacov povýšen na panské město. Ve městě vládl krátce Jan Černín z Chudenic, pak Jan Myslík z Hyršova. Po jeho smrti město přešlo do majetku řádu bosých karmelitánů, kteří do města přišli r. 1708. Již r. 1718 mění Zámek v klášter s kostelem sv. Václava. Další stavební úpravy byly r. 1739 navrženy podle plánů slavného architekta a stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofra. Za Josefa II. - r. 1787 byl klášter zrušen a budova znovu užívána jako Zámek. V 60. letech 19. století byla využívána část Zámku jako škola a byt pro učitele. A právě tady se učitelské rodině dne 26. února 1864 se narodil Antonín Sova, český básník a spisovatel. Sice zde většinu času nežil, přesto pro něj návštěva města byla vždy vyjímečnou událostí. Tady také 16. srpna 1928 zemřel. Po něm je pojmenován i park v severní části města, kde byl r. 1934 umístěn kamenný pomník s urnou s jeho popelem. Tam také stojí košatý památný habr, starý zhruba 170 let. Je 8 m vysoký, obvod kmene je 33 m.

Po válce až do r. 1992 v Zámku sídlila armáda. Nyní je v majetku města, sídlo zde má Městský úřad, Městské muzeum Antonína Sovy, Městská knihovna a Informační centrum.

Pro rozvoj města měly zásadní význam dvě události:

- r. 1888 došlo k otevření českomoravské transverzální dráhy, která umožnila propojení se severojižní vídeňskou magistrálou. Tím město získalo rychlejší spojení se světem a větší možnost rozvoje hospodářského a kulturního života.

- začátkem 20. století, přesně r. 1904 byla v Paříži založena mezinárodní motocyklová federace. Již o dva roky později se na Pacovském okruhu jely první mezinárodní závody. Motocyklové závody zde nezanikly. Závody historických motocyklů na Pacovském okruhu se konají každoročně - vždy 3. červnový víkend. Na jaře se zde koná mistrovství České republiky v motokrosu.

My jsme do města přijeli prakticky až večer. Věděli jsme, že jsou na náměstí nádherné kostely, ale nějak nám uniklo, že historické jádro je městskou památkovou zónou. Ta byla vyhlášena r. 1990 a patří tam i Zámek s parkem a bývalá předměstí, kde je řada stavebních památek

Přímo v centru - na náměstí Svobody se nechá zaparkovat. Ještě jsme ani nevystoupili z auta a už jsme žasli nad krásou obou kostelů.

Trochu víc vpředu je bílý kostel sv. Michaela s vysokou věží. Jeho původní stavba je ze 13. století, půdorys vč. spodní části věže se zachovaly. Současná podoba je z větší části z 2. poloviny 14. století. Tehdejší plochý strop byl na počátku 16. století zaklenut. O něco později přibyla kruchta s výjevy ze Starého a Nového zákona, sakristie a vstupní předsíň. Věž byla poškozena požáry. V 70. letech 19. století byla opravena a dostavěna do současné výšky. Vybavení je převážně z doby baroka. Nejcennější je z doby okolo r. 1300 náhrobní Kámen Hrona z Pacova, zakladatele pacovského hradu, a dřevěný epitaf Zikmunda Myslíka z Hyršova z roku 1666 - to byl český generál císařské armády z třicetileté války, který zde toho roku zemřel. Ve zdi kostela je zasazeno dalších 16 náhrobků z 16. – 18. století.

Jen kousek za ním vlevo je nádherný barokní, dříve klášterní kostel sv. Václava. Byl postaven řádem bosých karmelitánů v době vrcholného baroka v r. 1719. Když r. 1732 vyhořel, byl r. 1739 obnoven dle návrhu r. 1739 slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

K zámku za kostelem jsme se podívat už nešli. Hlavně proto, že o existenci zámku jsme neměli tušení.

V jižní části náměstí je pískovcová socha sv. Václava z r. 1906. Sokl je zdoben reliéfy patronů země české, sv. Ludmily, sv. Anežky, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha.

Ještě jsme se byli podívat do nedaleké Spálené ulice, která patří do památkové zóny a kde jsou barokní selské domy s dobou vzniku v 18. století. Některé mají klasicistní omítky.

Jen nedaleko jižním směrem od centra - uvnitř bloku mezi náměstím a Hronovou ulicí - je bývalá synagoga, pravděpodobně z počátku 19. století. Byla postavena v klasicistním slohu s pseudorománskými prvky. R. 1933 byla přestavěna. Je ve špatném stavu, veřejnosti nepřístupná. Je prý v soukromím vlastnictví. Stavba není nijak označena, ale kupodivu jsme si jí všimli.

Na okraji města – při silnici směr Hořepník je židovský hřbitov. Byl založen roku 1680. Nejstarší náhrobky jsou z 18. století. V severozápadní části areálu je obřadní síň s hebrejskými nápisy. Tam je také možnost prohlédnout si expozici o dějinách Židů na Pacovsku. Hřbitov patří mezi kulturní památky České republiky.

V Pacově jsme samozřejmě ještě navštívili místní rodinný minipivovar. Je téměř v centru, jeho budova sousedí právě se synagogou, přesto jsme ho nemohli najít. Okolo synagogy se totiž projít nenechá. Musí se odbočit do úzké uličky – nejlépe pěšky z hlavní ulice Jana Autengrubera u velkého hotelu, který je na rohu Hronovy ulice. Až pak jsme zjistili, že se k pivovárku nechá sejít z náměstí Svobody průchodem pro pěší u hotelu Nad pecí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V Pacově jsme se zastavili jen na pivo v rodinném pivovaře. Prostředí nekuřácké, pivo dobré, obsluha příjemná. V restauraci nevaří, ale možnost studeného občerstvení je. A to stačí. Co víc si přát.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nejvíc nás skutečně nadchly oba kostely na náměstí.

Ostatní informace

V prostorách zámku je informační středisko, které je od pondělí do pátku otevřeno od 8.00 do 16.00 hodin. Od května do října je otevřeno i o víkendech od 13.00 do 16.00 hodin. Od června do září je v sobotu otevřeno dokonce již od 10.00 hodin.

Zajímavost na konec. Pacovem, konkrétně středem pacovského hřbitova směrem k sídlišti Za Branou, prochází 15. stupeň východní délky, který je nultým poledníkem pásma středoevropského času. Tady je tedy naprosto shodný čas s časem středoevropským. Na východ a na západ vznikají odchylky - východní hranice ČR má rozdíl více jak 15 minut minus, Ašský výběžek naopak 11,5 minuty plus. Proto se zde každoročně na začátku července koná vícežánrový festival Pacovský poledník.

Poslední aktualizace: 24.5.2017

Pacov - historie, památky a pivovar na mapě