okolí Bilichova

Kam a jak jedeme?

Vyrazili jsme po Toulavé kameře 21.3.2010, počasí bylo střídavě oblačno, ale nám to nějak nevadilo. Zaparkovat v Bilichově byl trochu problém, ale zvládl jsem to. Potom už jen najít modrou značku, po které jsme vyráželi. I ta byla nalezena záhy. Zamířili jsme k jihozápadu. Cesta vedla kousek přes pole, potom jsme se vnořili do lesů. Bylo (ač tomu datum neodpovídá) časné předjaří, cestou k rezervaci Na Pilavě jsme občas dost brodili vodou z tajícího sněhu. Taky dřevaři se, jak je poslední dobou zvykem, na cestě podepsali. Až u rezervace začala být cesta příjemnější. Tam nesmějí. Ještě nic nerostlo, ale bučina je to pěkná.

Za rezervací cesta odbočila ostře k jihu, do kopce, i les se trochu změnil. I houby se v této časné době objevily. Na kopci jsme se zase stočili k západu a šli jsme po hřebeni výběžku pohoří Džbán. Začaly se zase honit mraky, potom se tu začali honit i nějací mladíci na terénních motorkách. Radši jsme opustili značenou cestu. Byla tam taková hezká propojka k severu, na cestu, která vede přímo nad Bilichovským údolím. Tudy jsme se vydali opět k západu a vyšli jsme k věci dnes už málo vídané, k chmelnici. Zatáhlo se zrovna pěkně, i nějaká kapka spadla.

Obraceli jsme zpět. Pořádnou mapu jsme neměli, odbočil jsem tedy na první cestu, která vedla Doprava. Chvíli byla rozježděná od dřevařů, potom se začala nenápadně vytrácet. Mrak odešel, my jsme zase vešli do bučiny.

Pěšina nakonec, po drobných obtížích, vyústila na lesní asfaltku vedoucí kolem potoka a čtyř rybníků. Začalo být trochu zaturistováno. Fujinku už jsem nevytáhl. Pavlínu rozbolela noha, tím pádem jsem dostal i vynadáno. Lesy nebyly dostatečně jehličnaté. To bučiny nebývají.

Kousek od auta jsem potkal i bývalého studentíka, který mě na tohle místo vlastně upozornil. Hlásil se ke mně. Opravdu to obvykle dělají.

Za čím jedeme?

Šli jsme tehdy na první „jarní“ výlet a já i konečně trochu víc vyzkoušet tehdy nový fotoaparát.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Je to jenom procházka, obědvali jsme doma, bydlení tu taky asi moc nebude. Nejbližší asi ve Slaném.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Procházka pěkná, jen následky „práce“ těžařů a výjezdy místní omladiny na motorkách po lesních cestách poněkud obtěžují.

Ostatní informace

Vstupné do lesa se v těchto zemích pořád ještě neplatí. Rezervace bude asi ještě zajímavější v opravdovém jaru, kdy to tu kvete.