Od břehů Dřevnice přes Prštné a rybník do Zlína

Kam a jak jedeme?

Ráno jsem si nazul toulavé boty, do batůžku zastrčil pouzdro s fotoaparátem a vyrazil ... do zaměstnání. V průběhu dne se inverzní mračna rozpustila jak kostka cukru v hrnku kávy a před koncem pracovní doby už bylo vše ještě daleko lepší, než jsem se vůbec odvážil doufat. Sluníčko si dnes dalo opravdu záležet, aby naposled pozlatilo listí na stromech před jejich definitivním opadem - nu, čemu se divit - je začátek 11.měsíce, měsíce jménem listopad ...

Za čím jedeme?

Svoji toulku začínám u břehů řeky Dřevnice. Mezi Prštným a Podhořím se tu vodní tok malebně zatáčí a je z obou stran lemován alejí stromů. Osvícení je více než uspokojivé a tak neváhám a tasím foťák.

Od Dřevnice pak pokračuji dlouhou ulicí napřed mezi komplexy fabrik a pak mezi rodinnými domky na hlavní "třídu" městské části Prštné. Než ale na ni vkročím, jsem od nízké dívčiny, kterou za sebou táhne nezvladatelný velký pes, "pumptnut" o 1 cigaretku. Přicházím na rozlehlejší prštenskou Náves. Ta zdejší ale vůbec nevypadá tak, jak jsme zvyklí z romantických filmů pro pamětníky - tahle je ulicového typu. Turistické pamětihodnosti bychom tu ale hledali marně : já jsem si všiml jen pískovcového, hodně naivně vysochaného Ježíše na kříži poblíž velké hasičské zbrojnice a ten pochází nejvýš z 19.století. Zato tu ale na návsi najdete dvě sympatické hospůdky - v obou se vaří - a když jsem procházel okolo té druhé, všiml jsem si, že tu nabízejí Meníčka za 60 kč !!

Na křižovatce hlavní ulice - vpravo most přes řeku a Interspar - dělám vlevo v bok a pokračuji do nitra obce a směr - sever. Cestou velmi zajímavý spad dvojbarevného listí na zemi i zaparkovaných autech. Než odbočím do ulice Kútíky okolo Prštenského potoka, která mne přivede až k rybníku, stačím zaregistrovat velké množství dílniček a nabídku různých služeb, nacházejících se v domcích místních obyvatel. A pak už přicházím pod hráz Prštenského rybníka.

Překvapí mne tu velice romantická scenérie : rybník není sice nejrozlehlejší - na délku může mít tak 150m a na šířku nejvýš 60 - ale je lemován stromy a na západní straně ze zalesněného svahu vykukují střechy chat. Ta největší leží u břehu rybníka a zrcadlí se v jeho vodní hladině. Podle cedule zjišťuju, že se jedná o populární revír členů Petrova cechu. Desítky divokých kačen brázdí semo tamo vodní hladinu, nadšeně káchájí a nechávají za sebou ve vodě brázdy, za které by se nemusela stydět ani pořádná veslice ... Procházím si levý břeh. Z balkonu té veliké chaty či chalupy mne nedůvěřivě sleduje veliký vlčák. Protože mu nic nenesu, tak ho raději nebudu provokovat a pokračuji okolo dalších, v lese ukrytých chatek a včelína na konec rybníka.

Odtud intuivně pěšinou pod další zástavbou, na prostranství u lesa si někdo buduje chatičku s patrem - nejspíš nějací kluci - a už tam mají křeslo a gauč ! Ještě jedna zajímavá chaloupka a to už vycházím na silničku, vedoucí sem od soustavy Zboženských rybníků a osady Zbožensko k elektrorozvodně pod Mladcovou a pak do Zlína. Ubírám se také tímto směrem, pak ale dostanu "vynikající" nápad vzít to nad cestou polem. Výhledy tedy nic moc - slunce se chýlí k západu a začíná klesat do inverzních mračen, zato pole, které se tvářilo, jako že je dokonale suché, na mne nastražilo zrádnou past : pod slabou kůrkou tvrdé zeminy se bořím do blátivé půdy a moje chuděrky toulavé tenisky zanedlouho vypadají jako pravá "selská" obuv !! ( Nevadí, stejně už potřebovaly vyprat ! )

Těsně předtím, než se před rozvodnou napojím na silničku od Mladcové do Zlína, zaujme mne nejvyšší zlínská silueta, vypínající se jako Fantóm vysoko nad polem. Není to ale, jak byste si možná mysleli, budova věhlasného Baťovského "mrakoškrabu" ... ale ten vyšší z dvojice továrních komínů areálu "Svitu" !! Jeho přesnou výšku sice neznám, ale určitě to bude o hodně víc jak 100 metrů ...

Pak už po silnici dolů do Zlína pod Babu na trolejbus. Je tu natolik rušný provoz, že fotoaparát raději schovávám, ignoruju výhledy vpravo na Zlín a věnuji veškerou svoji pozornost tomu, aby mne nějaké " hrrr" vozidlo nesmetlo do příkopu ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Svačinku jsem měl sebou. Jinak je ale možnost se levně najíst v Prštném na Návsi.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Krásný podzimní den, krásně vybarvená podzimní příroda, škoda jen, že jsou ty dny už tak krátké ...

Ostatní informace

Při pěší procházce se neplatí nic - samozřejmě pokud nenavštívíte hospůdku - tam po vás asi nějaké oběživo chtít budou...