Návštěva zámku a parku v Lednici 2007

Kam a jak jedeme?

Máme ve Zlíně na prázdninách moji dceru Katku. Protože nastala velká vlna veder a ručička teploměru se chvěje na 35 stupních, vzdáváme se jakékoliv delší poznávací tůry a bude to opravdu "jen" zcela pohodový výlet do Lednicko - Valtického areálu na jihu Moravy.

Za čím jedeme?

Ze Zlína "osobákem". V Otrokovicích přestupujeme na rychlík a zanedlouho jsme v Břeclavi. Do chvíle odjezdu historického vláčku do Lednice zbývá delší časový interval a tak ho využíváme na procházku po hezky upravené pěší zóně od nádraží do centra města. Všude - i v parku - krásná zákoutí a četné kašny, okolo sochy Hlavy po hlavní třídě a po mostě přes Dyji na náměstí. Historické měšťanské domy bychom tu hledali marně - střed Břeclavi byl ve 2.světové válce vybombardován. Dnes je dominantou "rynku" kostel sv.Václava, jehož moderní architektonická podoba je opravdu unikátní. Obejdeme si tedy náměstí, míjíme vchod do synagogy a vracíme se na nádraží.

Historický vlak není poháněn párou, je to jedna z motorových "lokomotiv", kterou pamatuji ještě z dob svého mládí - při nastartování stroje se otřásají nejen okenní tabulky, ale i všechny vaše údy ! Je třeba se zdržeti konverzace, ať vám nevypadne žvýkačka nebo také třeba zubní protéza ... v hlavě se mihne vzpomínka na jeden kreslený vtip od Renčína : Jeden pán druhému říká : "Vymknut z kloubů motor šílí !!" Tak to je přesně ono ! Naštěstí je ale vláček funkční a netrvá to ani tak dlouho a my se okolo velkých rybníků dokodrcáme na Lednické nádraží ...

Odtud po značce překrásným parkem k asi 1 km vzdálenému zámku, jehož podoba je opravdu pohádková ! Člověk si jen musí odmyslet to lešení, hyzdící jedno jeho křídlo, ale co - takový skvost se opravovat musí, ještě že na to jsou penízky ... Před zámkem veliký skleník se subtropickou a tropickou flórou, před vchodem do bývalých Liechtenštenských interiérů výstava živých dravců a sov.

Vystojím velkou frontu - ne na banány - ale na lístky a skoro vzápětí je prohlídka. Předchůdcem tohoto sídla byla napřed tvrz. Liechtenštejnové toto území vlastnili už od r.1249. Tvrz byla přestavěna na renesanční zámek, barokní podobu pak získal koncem 17.století a o něco později vznikl skleník a alej k hlavnímu sídlu rodu - zámku Valticím. Lednice byla totiž "jen" letním sídlem. Dnešní proslulá přestavba ve stylu tudorovské novogotiky byla ukončena v roce 1858, majitel se jí nechal inspirovat při své cestě po hrdém Albionu... Zámecké komnaty a sály vynikají překrásnou štukovou výzdobou v kombinaci s dřevěným obložením a jinými uměleckými prvky z tohoto materiálu, které zhotovily mistrné ruce zdejších řemeslníků. Zvlášť překrásným výtvorem je známé vyřezávané schodiště v jednom z pokojů, které spojuje komnatu s knihovnou v patře ! Jak už jsem nakousl, zámecké interiéry zdobí pěkné původní stylové zařízení - akorát jsme se v jednom ze sálů nemohli ubránit dojmu, že tady už tato výzdoba balancuje na samé hranici vkusu ... jako celek je ale prohlídka zámku mimořádným "uměleckým" zážitkem !!

Poté se procházíme francouzkým parkem v těsné blízkosti zámku, fotíme si jeho zákoutí a zahradnickými nůžkami upravené okrasné křoviny. V jedné kašně na větvičce, plovoucí po vodní hladině sedí krásná žabka kuňkalka. Ani bych se nedivil, kdyby to ve zdejším pohádkovém prostředí byla v podobě obojživelníka zakletá opravdická princezna : Třeba - když ji políbím na tlamičku, promění se mi ve sličnou krasavici ... anebo to nezafunguje a já půjdu v pondělí s ekzémem na kožní ..!!

Za zámkem je kanál, propojený s řekou Dyjí a na něm přístaviště lodí. Využíváme toho a necháme se jednou z nich vézt až do blízkosti minaretu. Výhled na břehy kanálu není ale ve vegetačním období zvlášť ohromujícím zážitkem - proto se plavba nejvíc líbila jen jednomu bílému pudlíkovi, který na okolní svět stále cenil svoji "rozesmátou" tlamičku ... Přicházíme k minaretu, jehož 60 m vysoká věž je bohužel ukryta pod zelenou sítí a lešením . No - co se dá dělat : naposledy jsem byl nahoře s rodiči na výletě jako ještě maličký kluk, třeba se na jeho nejhořejší vyhlídku podívám, až ze mne bude vetchý stařec ! Přes ostrůvky - spojené lávkami a mostky na rozlehlém Zámeckém rybníku a kolem zbytků romantických stavbiček - umělé jeskyně a akvaduktu - a za focení mnoha bělostných krasavic - labutí - zpět k zámku.

Ještě koupě předražených minerálek na zpáteční cestu a honem na nádraží k poslednímu vlaku a jeho odjezd stíháme tak tak ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Protože jsme z Lednice odjížděli poměrně brzy a na případné jídlo bychom tam už neměli čas, odkládáme teplou stravu až domů do Zlína, kde se stavujeme na večeři v restauraci " U Máců" . Zdejší svíčkovou nebo vrabce se zelím si vaše chuťové buňky budou ještě určitě dlouho pamatovat a pět vám do mozku slova díků a chvály ...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Lednicko - Valtický areál je právem zapsán do seznamu Světového kulturního dědictví. Kromě náletů ojedinělých komárů a šíleného horka se nám ale líbilo všechno !

Ostatní informace

Protože se ceny vstupenek neustále zvedají, nejsou ty z r. 2007 aktuální ...