Na romantické zříceniny hradu Brníčka

Kam a jak jedeme?

Zhruba v polovině vzdálenosti mezi městy Zábřeh a Šumperk - ale stranou v kopcovité krajině Zábřežské vrchoviny - můžeme navštívit hrad Brníčko. Odvažujeme se tvrdit, že se jedná o jednu z nejmalebnějších hradních zřícenin v celé Jesenické oblasti a její návštěvu proto vřele doporučujeme !!

Za čím jedeme?

Do obce Brníčko je dobré autobusové spojení jak ze Šumperka, tak i ze Zábřehu, kde vystupujeme z vlaku. Zřícenina se vypíná hned nad obcí, takže k ní nahoru je to stěží 1 km chůze... Protože se ale s Janou držíme našich stanov - že se výlet na každý hrad musí alespoň trochu "odšlapat", aby si člověk návštěvy romantických ruin více vážil a taky si ji pak náležitě vychutnal - vystupujeme proto už v obci Lesnice a necháme se vést červenou značkou.

Vede sice "celé" 3 km po silnici, ale hned za obcí máme vpravo pohled na zalesněný masív Trliny a vlevo pak na střídající se pastviny a louky s poli a zalesněnými vršky. Netrvá to ani tak dlouho a v dálce vidíme velmi malebnou zříceninu hradu na dominantním odlesněném kopečku. ( Možná si to ani neuvědomujeme, ale v daleké minulosti tak vypadaly všechny naše hrady ! Zato dnes ? Menší a míň zachované zbytky zřícenin jsou zarosteny lesem či křovinami a kolikrát bez podrobnější mapy téměř k nenalezení ...)

Přicházíme na Rozcestí u Dolního Brníčka a pak už procházíme obcí Brníčko, které bývalo kdysi městečkem a mineme pěkný barokní kostelík s ochrannou zdí. Jen o kousek dál naše červená odbočuje prudce stoupajícím chodníkem vpravo zalesněnou částí hradního kopce a po půl km svižnějšího stoupání se před námi objeví ruiny hradu.

Hradní jádro u zříceniny mělo tvar oválu a před ním bývalo ještě menší podhradí. Brníčko nepatří zrovna mezi naše nejstarší hrady - bylo budováno poměrně pozdě a to až před pol. 14.století. Asi nejznámějším vlastníkem byl Jan Tunkl, který byl velikým propagátorem husitského hnutí v oblasti Severní Moravy a za něhož byl hrad střediskem velikého panství. Když hradu vládli jeho synové, kteří se "pohusitili" po tatínkovi, hrad dobylo a pořádně poničilo uherské vojsko Matyáše Korvína. Hrad už nebyl zcela nikdy opraven, byl pak obýván ještě necelé půlstoletí a od r.1513 už je definitivně zříceninou. Když zalistujeme stavební historií hradu, dozvíme se, že celé hradní jádro bylo chráněno přes 2 m silnou plášťovou zdí.

A co se nám z hradu zachovalo do dnešních časů ? Celé hradní jádro obkružuje val, za ním vidíme hluboký hradní příkop a nad ním vlastní zříceniny. Tady spatříme zbytky klenuté brány a dosud zachované vysoké části zdiva z plášťové zdi, trojdílného hradního paláce a také velkých pilířů, zpevňujících kdysi mocné hradby.

K tomu si připočítejte několik atraktivních turistických destinací, kterými Brníčko hýří : Je to romantika a krása hradní zříceniny - kdo umí citlivě naslouchat starým hradním zdem a má aspoň špetku představivosti, promítnou se mu před očima výjevy z nejslavnějších chvil hradu ... Dále je to skvělý kruhový výhled na obec i okolní malebnou krajinu plnou vršků - rytmicky se tu střídá pole, louka i les s lidskými obydlími - v dálce dokonce vidíme masív Hrubého Jeseníku se samotným Pradědem, jehož vrchol zdobí známá "kosmická raketa" televizní věže. Milovníkům adrenalinu je na hradní zříceninu určen strmý výstup po červené značce. Lidem zdravotně postiženým,nemohoucím či jen prostě "zhnilým" pak pohodlnější cesta napříč loukou od posledních domů Brníčka, kterou jsme objevili při zestupu do obce my...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Svačinu jsme sice měli sebou, ale nepohrdli jsme občerstvením v obci Brníčku. Mají tu pod hradem velice sympatickou krčmu, kde se moc dobře při pitíčku sedí a odpočívá a tak tu ubíhá čas, že vám málem ujede poslední zpáteční bus do Zábřehu. V tomto městě je pak kupodivu i v sobotní odpoledne na vlakovém nádraží otevřen bufet s přilehlou terasou a do nabídky patří i teplá polévka.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Moc se nám líbilo všechno, nelíbilo se nám, že překrásný slunečný den utekl jako voda a my museli odjet k domovu...

Ostatní informace

Chválabohu za to, že se i v dnešní době u nás ještě najdou nádherná místa, kde se po vás nesnaží "vyrazit" nějaký ten grošík. V nedaleké budoucnosti to ale asi bude hrozit zápisem do velmi známé "knihy rekordů" ...