Na pískovcové skály v Bielatalu.

Kam a jak jedeme?

Další výlet do údolí říčky Biela, do nádherné oblasti pískovcových skal.

Za čím jedeme?

Opět vycházím ze zastávky autobusu Sněžník – celnice. Lesní silničkou přecházím přes hraniční přechod Soví brána a pokračuji do vesničky Rosenthal.
Za vesničkou odbočuji tentokrát doprava. Žlutě značená cesta vede okrajem lesa, mění se v klikatící se pěšinu, která klesá a stoupá po starých vytesaných schodech mezi skalami z jedné vyhlídka na druhou. Od vyhlídky Wetterfahnenfels přes Rosengarten, Berthablick na Kleine Bastei. Z vyhlídek se otevírají hezké výhledy do údolí říčky Biela, na lesní kapličku, Švýcarský mlýn a na skalní věže v protilehlém svahu. Vyhlídky jsou zabezpečeny zábradlím.
Za poslední vyhlídkou schází pěšina dolů na silničku v údolí. U Švýcarského mlýna pak žlutě značená cesta odbočuje okolo rybníka do protějšího svahu a po starých dřevěných schodech stoupá nad údolní skály.
Z vrcholové cesty pak vede odbočka na vyhlídku Nachbar. další hezký výhled na Švýcarský mlýn a na vyhlídky na protějších vrcholech skalních bloků. Vracím se zpět na vrcholovou cestu a pokračuji směrem k Ottovu mlýnu.
Po chvilce opět odbočuji ke skalní vyhlídce. Pěšina klesá k patě velké skalní věže Sachsenstein. Na vrcholovou vyhlídku vede žebříková ferrata. Je to soustava několika téměř kolmých žebříků vedoucích na vrchol. Žebříky vedou částečně i vnitřkem skály velice úzkým komínem. Vynaložená námaha je odměněna nádherným výhledem na Herkulovy sloupy, na vyhlídku císaře Willéma a masiv Děčínského Sněžníku.
Ani sestup není jednoduchý. Krátký odpočinek na lavičce pod skálou a zpět na vrcholovou cestu a pokračuji k další odbočce na vyhlídku Johanniswacht.
Opět krátký sestup mezi skály. Po kamenných schodech a žebříku na vrchol skalní věže. Další z hezkých výhledů do údolí Bielé, na vyhlídku císaře Willéma a Herkulovy sloupy.
Zpět na žlutě značenou cestu. Ta pozvolna klesá k Ottovu mlýnu. Zasloužený odpočinek a doplnění tekutin.
Pokračuji po červené, ze které hned odbočuji pěšinou do svahu. Vycházím na lesní cestu, ukazatel mě nasměroval mezi rozeklané skály k Bennově jeskyni. Jeskyně je volně přístupná, je dlouhá 35 metrů a hluboká 13 metrů. Od jeskyně vedou znatelné cestičky, které kličkují mezi skalisky okolo dalších jeskyní. Ty jsou přístupné jen speleologům a horolezcům. Po krátkém bloudění náročným terénem mezi skalami se vracím zpět na lesní cestu.
Na ní se pak napojuje červeně značená cesta, která mírně stoupá na náhorní plošinu a po té vede až na vyhlídku Grenzplatte. Z vrcholu skalního bloku je nádherný výhled na Ostrov, Ostrovské skály a do údolí říčky Biela.
Z vyhlídky kousek po červené a pak po zelené Hraniční cestou na turistické rozcestí Nad Rájcem. Odtud je to jen kousek po žluté do Tiských stěn.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvení v Ottově mlýně a pak až v Tisé.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nádherná krajina pískovcových skal, kouzelné výhledy.

Ostatní informace

Údolí Bielatalu je protkáno mnoha značenými i neznačenými cestami, které se dají různě kombinovat a tak výlet zkrátit nebo i prodloužit.