Na Herkulovy sloupy.

Kam a jak jedeme?

Výlet do nádherného údolí říčky Biela, které je ověnčeno pískovcovými věžemi a Jehlami, kterým dominují Herkulovy sloupy.

Za čím jedeme?

 

Vycházím ze zastávky autobusu Sněžník – Celnice. Po lesní silničce přes hraniční přechod Soví brána jdu do vesničky Rosenthal-Bielatal, odkud scházím do údolí říčky Biela. Kousek nad hlavní silnicí vedoucí údolím odbočuji na žlutě značenou cestu. Pěšina prudce stoupá do svahu mezi skály. Po levé straně jsem zahlédl zarostlé staré schodiště vytesané ve skále. Nedalo mi to a tak jsem se po něm vydal. Za ním pokračovala zarostlá pěšina, která se již delší dobu nepoužívá. Došel jsem ke skále, na kterou vedly schody. Ty končily na bývalé skalní vyhlídce, která ztratila svůj význam. Okolní stromy ji již dávno přerostly. Vyhlídka zchátrala, zábradlí se pomalu rozpadá. Pěšina pokračovala k další zapomenuté vyhlídce s rozpadajícím se kamenným altánem.

Vrátil jsem se zpět na značenou cestu, která vede nad pískovcovými stěnami. Z této vrcholové cesty je každou chvíli odbočka na okrajovou skálu, z které se nabízí výhled do romantického údolí, na protější stráně, kde mezi stromy vykukují skalní věže.

Vrcholová cesta se klikatí mezi skalami, po vytesaných schodech vede na vyhlídku císaře Willéma. Nádherná kamenná vyhlídka ve tvaru bastionu s výhledem na bizardní skalní věže Herkulových sloupů.

Z vrcholové cesty jsem pěšinou sestoupil k úchvatným skalním Jehlám Herkulových sloupů. Šipkou značená stezka kličkuje skalním labyrintem, obchází dokola Herkulovy sloupy. Vede na skalní plošinu s lavičkou, která je přímo proti věžím Velký a Malý Herkules. Kochám se výhledem na tyto úžasné nakloněné skalní Jehly a obdivuji zručnost horolezců, kteří na ně zrovna lezou.

Vystoupal jsem zpět na vrcholovou cestu, u které je lavička s nádherným výhledem na Herkulovy sloupy. Z cesty jsou další a další odbočky na okraj skal a na vyhlídku Kanzelstein, odkud je výhled do údolí na osadu Ottomühle.

Ještě než jsem sešel do údolí, tak jsem odbočil na vyhlídky Groβvaterstuhl. Vede tam krátká odbočka z červeně značené cesty vedoucí z Ottomühle do Rosenthalu. První vyhlídka s vytesanou lavicí nabízí příjemné posezení a hezký výhled do údolí Bielatal, na osadu Ottomühle a na protější svahy se skalními věžemi. Druhá vyhlídka je také zabezpečena zábradlím a otevírá se odtud výhled do horní části údolí směrem ke státní hranici.

Po krátkém odpočinku jsem sestoupil do Ottomühle. Je zde hotel, bufet a velké turistické rozcestí.

Po občerstvení pokračuji dál silničkou vedoucí ke státní hranici. Ze silničky je odbočka k jeskyním.  A tak opět vzhůru pod skalní stěny, kde jsou vedle sebe jeskyně Ledová díra /Eisloch/ a Švédská jeskyně /Schwedenhöhle/. Po prohlídce zpět na silničku a okolo studánky Singeborn  docházím na rozcestí s lavičkou a historickým ukazatelem cest. Vede odtud žlutě značená cesta do nádherného údolí Dürre Biela.

Lesní silnička pokračuje přes státní hranici do Ostrova. Pokračuji okolo kempu po červené směrem do Tiských stěn. Ve skalní oblasti Království nebeské bylo nedávno odhaleno pietní místo věnované památce tragicky zahynulým horolezců. Vede k němu odbočka ze značené cesty.

Okolo Turistické chaty, přes Tiské Stěny scházím do Tisé na autobus.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cestou jsou možnosti občerstvení v Rosenthalu, Ottomühle, Ostrově a Tisé

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nádherná oblast Saského Švýcarska, plno vyhlídek, úžasné Herkulovy sloupy

Ostatní informace

Trasu výletu lze rozšířit o výstup na vyhlídku Grenzplatte u státní hranice, která nabízí nádherný výhled na Ostrov.