Město Sobotka a zámek Humprecht.

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Do přírody

Sobotka, pohled na město z cesty na Humprecht • Fotografie (44) • Foto: Bohumir

Vstoupit do fotogalerie (44 fotografií)

Zámek Humprecht

Sobotka, bývalá radnice na náměstí

Vstoupit do fotogalerie (44 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Výběr dnešního výletu byl dlouho na vážkách. Rozhodovali jsme se mezi přírodou a městem. Nakonec jsme si zvolili návštěvu Sobotky a nedalekého zámku Humprechtu a vlastně se oba návrhy propojily. Z Jičína jedeme po silnici první třídy č. 16 směrem k západu. Oproti našim krouceným silnicím na Šumavě se tahle snad stavěla podle pravítka. Před městem sjíždíme z okruhu a po několika minutách nás vítá parkoviště na náměstí Míru. Město bylo původně trhovou vsí a poprvé je o něm zmínka v roce1287. Městem se ves stala až v roce 1498 a byla opevněna. Ani Sobotce se nevyhnuly požáry, ty největší byly dva, a to v roce 1710 a 1825. Dnes tady žije okolo 2400 obyvatel a od roku 1990 je městskou památkovou zónou. Tak ještě se protáhnout a můžeme jít poznávat město, bránu jižní části Českého ráje.

Za čím jedeme?

Náměstí je poměrně malé, ale tak nějak rozkošné. Jižní a východní strana mají podloubí, které je z části i na západní straně a na severní chybí. Dominantní budovou je radnice ze 16. století. Barokní a empírové úpravy jí na kráse neubraly. V této řadě je i Šrámkův dům s pamětní deskou tohoto básníka. Je tu i městské informační centrum, kam jsme také zavítali. Bohatší o nějaké informace jsme začali s prohlídkou města. Barokní sousoší Panny Marie ve středu náměstí je z let 1742 až 46, práce je to nádherná. Opodál je kašna z roku 1847. Procházíme podloubím a objevujeme zajímavý pohled na zámek Humprecht. Další zastávkou je Malé náměstí s budovou děkanství. Ta je původně renesanční a barokní štíty ji přibyly kolem roku 1700. Na řadu přichází kostel sv. Máří Magdaleny. Z daleka viditelná rozměrná stavba by výrazně přispěla na kráse i větším městům. Kostel byl postaven mezi roky 1590 až 96 v gotickém slohu. Vnitřní vybavení je barokní. Stavbu poznamenalo zbourání kaple na začátku 18. století a snížení věže v roce 1828. Další ranou byl rok 1885, kdy se zřítila kostelní klenba.

Před kostelem je barokní socha Krista. Ve městě je také více jak 20 roubených domů a ty jsou skutečně jedinečné. Touláme se uličkami města a krásné domečky na nás vykukují ze všech stran. Stavěly se na přelomu 18. a 19. století, jsou většinou přízemní, ale najdou se i patrové.

Městečko jsme si prošli a Turnovskou ulicí opouštíme náměstí. Silnice klesá na dno údolí a stoupá ke hřbitovu. Pohledy na město i zámek jsou odtud velmi hezké. U hřbitova odbočujeme vlevo a stezkou kolem hřbitovní zdi jdeme k jihu. Při okraji lesa začíná stoupání k zámku. Les v okolí je listnatý a kdysi tady byla obora. Na vrcholu stála původně tvrz, kterou mezi roky 1666 až 72 nahradil lovecký zámek. Ten byl postaven na elipsovitém půdorysu pro majitele panství Humprechta Jana Černína z Chudenic. Původní objekt v roce 1678 vyhořel a další tři roky byl opravován. Zároveň byl zvýšen o dvě patra. Zámek údajně připomíná cařihradskou Galatskou věž. Střed stavby tvoří 16 metrů vysoký sál, ve kterém má své slovo ozvěna, která je slyšet až 8 sekund. V zámku je knihovna, obrazárna s portréty Černínů, hodovní síň a další místnosti. Zachovala se i černá kuchyně s původním topeništěm. Ke vchodu zámku vede dlouhé schodiště. Zámek je možné celý obejít a jistě to stojí za trochu námahy. Člověk se ani nediví, že se zámek stal tématem mnoha básní. Od zámku sestupujeme druhou stranou k aleji, která vede k zámku od města. A opět uličky a domečky a mezi nimi socha sv. Jana z Nepomuku a to v méně obvyklém provedení. Na náměstí vcházíme Boleslavskou ulicí a je čas uspokojit i žaludek.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na doporučení paní z informačního centra jdeme do hospody Stará pošta. Budova je jak hezká zvenčí tak i zevnitř. Navíc obsluha byla vzorná, jídlo velmi chutné a pivko dobré. Člověk se rozsedí a kdyby nemusel dál, hezky by se tady sedělo. Ale večeře i postýlka nás čekaly v hotelu Filip v Rybníčku, nedaleko Jičína.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

I když to z počátku bylo trochu rozpačité, tak již první kroky městečkem byly zajímavé. Sobotka je kouzelné městečko a bonus v podobě zámku Humprechtu je takovou třešničkou na dortu. Navíc nám přálo i počasí a netlačil nás čas. Prostě jsme prožili krásný den a moc se nám tady líbilo.

Ostatní informace

Spočítat se to dá těžko, ale odhadem jsme ušli tak 4 kilometry. Převýšení není velké a cestou je stále na co dívat. Úsměv vyloudil i svérázný nápis na plotě a také zvědavá kočka v okénku starého domku. Ve městě mají i muzeum a zajímavostí jistě je, že v budově bývalé solnice za radnicí z roku 1778 bylo v roce 1851 otevřeno jedno z prvních divadel na českém venkově. Ve městě se narodil i básník Václav Šolc ( 1838 – 1871). Na něco jsem určitě zapomněl, ale všechno se prostě zvládnout nedá. Sobotka a její okolí jsou na mapě KČT č. 19 Český ráj.

Poslední aktualizace: 9.5.2015

Město Sobotka a zámek Humprecht. na mapě