Manínská a Kostolecká tiesńava - okruh po naučné stezce.

Kam a jak jedeme?

Jedeme na Slovensko do blízkého příhraničí. Přesněji do Trenčínského kraje, okresu Povážská Bystrica. do obce Povážská Teplá, k začátku naučné stezky u autokempu "Manín".

Budeme-li cestovat vlakem:

• Z České republiky do Žiliny. Dále osobní vlakem směr Bytča, Povážská Bystrica do stanice Povážská Teplá (zastávka před Povážskou Bystricí).
• Z České republiky do Půchova. Dále osobní vlakem směr Povážská Bystrica, Žilina, do stanice Povážská Teplá (zastávka za Povážskou Bystricí).

Z železniční stanice v Povážské Teplé asi 2,5km po červené tur. značce, po silnici, k autokempu "Manín".

Pojedeme-li autem:

• Z Žiliny po dálnici D1 směr Bytča (Bratislava). Sjedete na sjezdu "Vrtižer" (před Povážskou Bystricí). Dále po silnici č.61 (směr Povážská Bystrica) asi 3 km do obce Povážská Teplá. Zde odbočte doleva (směr Vrchteplá). Po 2km dojedete k autokempu "Manín"
• Z Bratislavy, Trenčína, Půchova po dálnici D1 do Povážské Bystrice. Přes město po silnici č. 61 (směr Bytča, Žilina) asi 4 km za Povážskou Bystricí do obce Povážská Teplá. Zde odbočte doprava (směr Vrchteplá). Po 2km dojedete k autokempu "Manín"

Za čím jedeme?

Jedeme za překrásnou přírodou vápencových soutěsek. Do Maninské a Kostolecké tiesňavy(obě jso Národními přírodními rezervacemi). V lokalitě se nachází několik celoslovenských NEJ: nejužší kaňon na Slovensku - Maninská tiesňava a největší skalní převis v Západních Karpatech - Kostolecká tiesňava. Místní skály jsou lokalitou výskytu mnoha druhů hmyzu mezi nimi i velmi vzácného motýla - Jasoně červenookého, který byl exempláři právě z této lokality znovu vysazen (reintrodukován) u nás na Štramberku. Dospělci tohoto druhu každoročně poletují od poloviny června do poloviny srpna, takže pokud se zde vydáte vtuto dobu a budete mít štěstí, můžete za pěkného počasí tyto motýly pozorovat. I mimo toto období však budeme okouzleni okolní přírodou. Z informačních tabulí naučné stezky, jejíž trasu budete kopírovat, se dozvíme mnoho o zdejší přírodě. Můžete navštívit i starou školu, ve které učil před válkou Petr Jilemnický.

TRASA POHODU: Začátkem trasy, vedené po naučné stezce, bude úvodní panel této stezky u autokempinku před sotěskou (tiesńavou). Hned za ním minete na pravé straně zachycený pramen pro vodovod a už stojíme na samém začátku kaňonu (Manínské tiesňavy). Zleva padá „Jašteričí hřeben", vpravo vidíme v úbočí Veľkého Manína hřeben „Bielych skál". Po několika zatáčkách se objeví vlevo další hřeben zvaný „Dračí" a nad ním „Tisia veža" s kulisou „Slnečných skál". Přicházíme k prvnímu zúženému místu, kde můžeme dobře pozorovat obrovské obří hrnce v korytu potoka. Za zúžením je nejkrásnější místo v celé soutězce. Před námi charakteristické útvary „Tupá" a „Ostrá" a mezi nimi se tyčí skalí jehla „Panička". Po levé straně potoka se rozprostírá malebná loučka s několika borovicemi, místo přímo určené pro oddych. Nejúchvatnější je pohled zpět na cestu, po které jsme přišli. Skaní stěny ji úplně uzavírají a nad nimi se tyčí jehlan „Kavčej skaly" Po krátkém zastavení pokračujeme dále po cestě a za druhým zúžením opustíme skalní společnost.

Projdeme obcí Záskalie a asi půl kilometru za domy nás přivítá další tiesňava - Kostolecká. Po pár krocích už stojíme znovu mezi skalami. Po naší pravé straně ja svah Drieňovky rozpadlý do mnohých skalnatých útvarů a větší časti zarostlý hustou vegetací. Opačná strana vytváří mohutný skalní dóm, těsně pod vrcholem s výklenkem pravděpodobně pseudokrasového původu (největší převis v Západních Karpatech). Uprostřed padá až k cestě obrovské suťové pole. Hlavně na severní stěně, vlevo od převisu, horolezci nazývaného „Kostolecký pillier", je vidět převrácená souvrství. Závěr kaňonu tvoří řada malebných skalních žeber s malým okénkem.

Za soutěskou se nám otevře výhled na malou kotlinku. Na dně které stojí malá dřevěná škola, památná působením Petra Jilemnického vletech 1932 - 1936. Dnes jsou ve škole památné místnosti.

Po návštěvě školy pokračujeme dále po cestě ještě asi 1,5 kilometru. V místě, kde po levé straně potoka vyvěrá silný pramen, potok přejdeme a v ostrém úhlu se obrátíme opačným směrem (jako bychom se vraceli, ale po opačném břehu potoka). Polní cestou vystoupíme do sedla za skalami Bosmany a slabě znatelným chodníkem vystoupíme na jejich vrchol. Odtud se nám naskytne překrásný pohled severozápadním směrem na obě soutěsky i okolní krajinu Stražovských vrchů

Po návratu z Bosman sejdeme na kraj osady Kostolec a polní cestou kolem dřevěné zvoničky obejdeme Drieňovku zjižní strany, vystoupíme do sedla ke kříži, kde se napojíme na zelenou tur. trasu vedoucí ze Zaskalia. Nejdříve po ní a potom po žluté trase vystoupíme na Veľký Manín (891m n. m.).

Zahneme doleva po hřebeni a můžeme vystoupit až na hlavní vrchol, ze kterého však není výhled. Ten nám poskytne polom asi 100 metrů před vrcholem. Z malé vyvýšeninky je pěkný výhled na Suľovské skaly a Martinské Hole, za dobré viditelnosti i na Kriváňskou Malou Fatru . Když se trochu potouláme po manínském hřebeni objevíme několik skalních plošinek s výhledy do Povážského podolí a na Javorníky i na protilehlé skalní stráně Malého Manína.

Z Veľkého Manína budeme sestupovat serpentinami zpět do Maninské tiesňavy.Těsně před ukončením túry v úžině ,máme možnost se osvěžit kyselkou při značeném chodníku.Dále už jen dojdeme zpět k autokempinku .

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najíst a občerstvit se můžeme v restauraci u autokempu "Maním". Na trase pak v restauraci v osadě Zaskalie.

Ubytovat se můžeme v místě začátku naší trasy v chatove osadě "Tiesňava" v autokempingu "Manín" viz: http://www.maninska.sk/index.php?page=2〈=slovak

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Určitě se Vám budou obě soutěsky líbit. Od jara do podzimu zde uvidíte mnoho krásných rostlin (mnoho chráněných druhů). Pokocháte se krásnými rozhledy do krajiny (ze skály "Bosmany" a z Veĺkého Manína).

Osobně jsem zde organizoval zájezd v červnu 2007. Počasí nám nevyšlo právě ideálně (viz. fotogalerie). Motýly jsme proto neviděli, přesto to však stálo za to!

Ostatní informace

Celá trasa je dlouhá 15 km.,doba chůze je 5 hodin. Z vlastní zkušenosti však doporučuji nespěchat a celou trasu vyčlenit nejméně 7,5 hod.

Většina trasy je nenáročná. První polovina vede po silnici. Potom se pokračuje po polních a lesních cestách. Náročný je výstup na Veĺký Manín. Tomu se však můžete případně vyhnout, pokud před vlastním výstupem uhnete a ze sedla mezi Drieňovkou a Veľkým Manínem a sestoupíte do osady Zaskalie. Do cíle pak dojete po silnici přes Manínskou tiesňavu.

Minimálni nadmořská výška - 325m n. m. - Na začátku a konci trasy u autokempu

"Manín".

Maximální nadmořská výška - 891m n. m. - vrchol Veľkého Manína.

- 630m n. m. - vrchol Bosman (pokud se vyhneme stoupání na

Veľký Manín).