LYSICKO a SVRATECKO

Kam a jak jedeme?

Malebnou oblast střídajících se lesů,luk a pastvin najdeme severně od Brna v okolí měst Černá Hora,Tišnov.Samotných přírodních zajímavostí je zde stejně jako kulturních a historických.Středem pozornosti určitě bude Zámek Lysice,dominantní vrchol Sýkoř a nebo třeba vrchol Babylon s rozhlednou....

Oblast je vyhlášena jako přírodní park LYSICKO-

Přírodní park Lysicko byl vyhlášen roku 1994 na ploše 40,2 km2 k ochraně rázu krajiny východního okraje Českomoravské vrchoviny v okolí obce Lysice, jež dala tomuto kraji jméno. Na severu, nad údolím potoku Úmoří, za silnicí Drnovice - Kunice, park navazuje na Přírodní park Halasovo Kunštátsko, na východě pak mezi obcemi Kunice a Rašov přímo sousedí s Přírodním parkem Svratecká hornatina (viz článek Kolem Sýkoře do Lomnice u Tišnova). Na jihu park ohraničuje silnice Rašov - Černá hora a na východě komunikace Černá Hora - Drnovice.

Území přibližně obdélného tvaru postupně od západu na východ snižuje svou nadmořskou výšku a sklání se do Boskovické brázdy. Nejvyšším bodem Přírodního parku Lysicko je vrch Babylon (656 m), jehož ježatou lesnatou čepici najdeme spolu s ocelovou konstrukcí rozhledny na západní hranici území mezi Kunčinou Vsí a Kozárovem. Mělká, převážně lesnatá údolí, jsou na Lysicku střídána holými osídlenými kopci a hřbety s plochami luk a polí, jež nabízejí daleké výhledy převážně východním směrem do Boskovické brázdy i dále na oblé hřbety Drahanské vrchoviny, za ideálních podmínek prý bývají vidět i Jeseníky s nejvyšším Pradědem. Všechny drobné vodní toky odvodňující park se vlévají do řeky Svitavy a mají přibližný průběh ze západu na východ. Z těch turisticky významných jmenujme Lysický potok na severu území a ve střední a jižní části parku pak Býkovku s jejími přítoky Lhotským a Křížovským potokem.

Za čím jedeme?

Putování tedy započněme u krásnýho Zámku Lysice.Zámek se nachází v městečku Lysice přibližně 12 km severozápadně od města Blansko . Tento státní zámek byl roku 2002 vyhlášen Národní kulturní památkou České republiky. Zámek Lysice byl nejprve středověkou tvrzí, která byla přebudována na barokní zámek. Ten byl upravován ještě v 19 století. Zámek měl několik vlastníků, například Kunštáty z Polné, rod Serényi nebo Ditrichštejny. Zámek Lysice naposledy vlastnil starý šlechtický rod Dubských. Po 2. světové válce byl Zámek Lysice na základě Benešových dekretů zestátněn a zpřístupněn veřejnosti. V letech 1966 až 1972 zde proběhla celková rekonstrukce. Na konci 90. let došlo k rozšíření návštěvnického okruhu. Zámek Lysice nabízí prohlídku krásných interiérů, ukazující život rodiny Dubských převážně v 19.století.

Pokud se vydáme po červené turistické značce údolím Lysického potoka,kolem pěkné obory,nemineme odbočku ke skromným zbytkům hradu Rychvald.Zdrcující výstup,ale nebude nijak moc odměněn..čekají nás jen zbytky valů,zdí a příkopů.

Blízká obec Štechov a především její část LAČNOV,mají zajímavou historii železářství.Na Lačnově se začala v roce 1739 dolovat železná ruda pro blanenské železárny. Mezi lety 1750-1785 se dolovalo olovo a stříbro. Dokonce byl postaven hamr - železárna. V té době bylo vytěženo 4 000 q rudy s výtěžkem 56 liber olova, 25 liber stříbrného klejtu a z něj pak 2 loty stříbra. Z té doby je asi pečeť obce, mající ve znaku vchod do štoly se zkříženými kladívky.

Zastavte se také u přírodní památky Žižkův stůl- představuje 23 ha plochy přirozeného listnatého lesa s bohatým bylinným podrostem nad pravým břehem horního toku Lysického potoku. Lípy, javory a četné buky doplňuje i jilm horský, také zvaný jilm drsný (Ulmus glabra).Na území Žižkova stolu také najdeme četné stromy s dobře vyvinutými přírodními dutinami (tzv. doupné stromy), které jsou tu domovem mnoha druhů ptáků (tzv. doupných ptáků, včetně různých druhů sov). Přítomné skalní útvary jsou příkladem mrazového zvětrávání a dávného působení ledovce. Nu a jak přišlo místo ke svému jménu? . Snad je to jako s jinými skálami tohoto jména po naší zemi. Vesměs se k nim vztahuje v různých variantách pověst, jejíž jádro je následující. Husitský vůdce Jan Žižka z Trocnova u takové skály zpravidla natáhl své znavené údy při odpočinku a od té doby němý kámen nese jméno válečníkovo. K Žižkovu stolu se nejlépe dostaneme neznačenými cestami z Bedřichova či Lhoty u Lysic.

Cca 6-7km odtud leží nad obcí Kozárov,vrchol Babylon(650m.n.m)s rozhlednou otevřenou sezoně.Rozhledy jsou nádherný a to na celé Svratecko.V obci je také přírodní koupaliště.

Další malá zřícenina je 5km od Kozárova směrem na Sýkoř.Nazývá se Osik(Levnov) a najdeme tady také drobné zbytky zdí a valů.Zajímavější je ,ale nedaleké poutní místo,nad obcí Osiky.Filiální kostel sv. Stanislava stojí o samotě jižně od obce nad malebným údolí potoka Besénku. Jedná se o barokní stavbu z 18. století. Na tomto místě stávala pravděpodobně již vroce 1407 svatyně. Kostel je chráněnou památkou. Hřbitov u kostela sv. Stanislava je společný pro čtyři okolní obce. Uprostřed stojí nedatovaný mramorový kříž

Přírodní památka Údolí Chlébského potoka-o rozloze 13,29ha se rozkládá vk.ú. Osiky a k.ú. Černovice. Jedná se o ojedinělý biotop sčetným přirozeným výskytem bledule Jarní (Leucojum vernum L.).

Další podivuhodná Přírodní rezervace-

Hrádkyse rozkládá vnejsevernějším cípu mikroregionu Lomnicko na ploše 24,92ha. Za přírodní rezervaci byla vyhlášena vroce 1990. Jedná se o bizarní skalní skupinu, která vznikla mrazovým zvětráváním vSýkořské hornatině nad údolím Chlébského potoka. Nadmořská výška této lokality je 627m. Vokolí skal se na zahliněných sutích zachoval přirozený starý porost bukových javořin, kde se kdominantnímu buku a javoru klenu přidružuje jasan, jilm a javor mléč. Lokalita je pozoruhodná zgeologického, geomorfologického hlediska a je velmi zajímavá ornitologicky.

Dominantou oblasti je bezesporu vrchol SÝKOŘ(702 m n. m.), který je nazýván střechou Svratecké hornatiny. I když se nepyšní zrovna impozantní nadmořskou výškou, leží Sýkoř v nádherné opuštěné krajině a od hájovny je krásný výhled do krajiny, za dobrých podmínek prý až do Rakouska. Právě sem kdysi zavítal čert i Jára Cimrman.Podle pověstí prý kdysi strašil na Sýkoři čert. Podle jiných hypotéz se právě zdeinspiroval Jára Cimrman k napsání svého dramatu Dobytí severního pólu, když si tu prý "v tvrdém terénu na vlastní lyži a botě vyzkoušel to, co české dobyvatele čekalo, než překročili 50. rovnoběžku". Tvrdí to ctihodní patafyzikové, kteří vyznačili "Cimrmanovu plahočinu" vedoucí z Lomnice u Tišnova na vrchol Sýkoře.Ostatně u sýkořské myslivny nalezneme Cimrmanovu plostiku (to není tisková chyba); autorem busty je Jožka Zahradník. Odhalení pomníku byli přítomni i Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák, kteří zde také předvedli kuriózní přesun na jedné lyži.Přírodní památka Sýkoř o rozloze 96,45 ha představuje v rámci Českomoravské vysočiny poslední dochované rozsáhlé zbytky typických bučin a bučin sjavorem klenem ve 4. bukovém vegetačním stupni spřirozenou skladbou bylinného podrostu. Území je tvořeno bítýšskými rulami. Vyskytuje se zde celá řada pozoruhodných tvarů reliéfu, vzniklých vchladném klimatu doby ledové. Můžeme tady najít mrazové sruby, kryoplanační terasy i balvanové proudy. Na vrcholu Sýkoře stojí retranslační stanice.

Přírodní památka Pod Sýkořskou myslivnou o rozloze 23,25 ha. Posláním ochrany je uchování přirozených listnatých porostů javorových bučin a dobových bučin sjavorem sdruhově bohatým bylinným podrostem vgeomorfologicky pozoruhodném území. Jedná se biocentrum regionálního významu.

Kousek odtud se nachází zajímavá rezervace Synalovské kopaniny o rozloze 10,99 ha byla vyhlášena zdůvodu zachování současné mozaiky vegetačních formací pastvinných lad a současného způsobu obhospodařování. Vlokalitě je dochován typický reliéf mrazových procesů zchladného klimatu doby ledové, tzv. balvanité proudy.

Velice pozoruhodná je Přírodní památka Dobrá studně o rozloze 13,24 ha. Nachází se vk.ú. Ochoz u Tišnova, při úpatí západních svahů Sýkoře vnadmořské výšce 445 - 500m. pozoruhodný reliéf mohutných soliflukčních proudů, rozčleněných drobnými mokřadními depresemi vznikl mrazovým zvětráváním a svahovými procesy vdobě ledové. Reliéf odpovídá reliéfu severské tundry. Pastvinná lada svřesem obecným (Calluna vulgaris (L.) Hull.)) a vemeníkem dvoulistým (Platanthera bifolia (L.) Rich), hnízdiště vzácné lindušky luční (Anthus pratensis), ve vodní nádrži se vyskytuje silně ohrožený čolek obecný (Triturus vulgaris).

U přírodních zajímavostí ještě zůstaneme,ty dvě skutečně ralitní se nazývají HERSICA a PLONÍK.Obě bohužel po značce nepřístupné,ale pěšinami se zde dostanete.Rezervace Ploník nám tak trochu připomíná TAJGU. Ve vesnici Tasovice se z červené odpojíte a budete pokračovat směrem k přírodní rezervaci Ploník, jejíž předmětem ochrany je mokřadní společenstvo s řadou vzácných rostlin a obojživelníků. Tato přírodní rezervace byla vyhlášena již v roce 1988.

Na tuto vděčnou oblats navazuje zajímavý park HALASOVO KUNŠTÁTSKO.

https://www.turistika.cz/tipy-na-vylet/show/zajimavosti-prparku-halasovo-kunstatsko.html?zalozka=cile

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo jsme měli sebou a využily jsme možnosti táboření na Ryhvaldu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Pozoruhodná je celá oblast.Krásný jsou rozhledy z Babylonu.

V hrozném stavu jsou zdejší silnice..jak jinak...

Ostatní informace

http://www.boskowan.cz/historie/lysice/