Lanškroun a Tatenice

Kam a jak jedeme?

Naším cílem je navštívit region Lanškrounsko, který leží ve východočeském podhůří Orlických hor, na česko – moravské hranici. Kromě centra celé oblasti – tedy 10-tisícového města Lanškroun - máme v plánu i několik památek v obcích tohoto 25-tisícového regionu. A protože hodláme přejíždět, jedeme raději autem.

Za čím jedeme?

Samotné město Lanškroun nabízí velký počet historických památek. Za zmínku určitě stojí místní zámek (dnes muzeum a kulturní centrum), jehož nejstarší část pamatuje 14. století, několik zajímavých kostelů a dalších drobných sakrálních památek nebo historické budovy v čele s renesanční radnicí. Nedaleké obce nabízejí další zajímavé památky. Jako jsou například zámky v Rudolticích nebo v Tatenici.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Samotné město Lanškroun nabízí k občerstvení dostatek podniků, my ale většinou volíme zájezdní hostinec „Krčma“. Zřejmě i proto, že i on je historickou památkou. Sklepení této – částečně kamenné a částečně roubené – budovy pamatují i dobu jejího vzniku, tedy 16. století.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Po průjezdu Lanškrounem děláme první zastávku v nedalekých Rudolticích, kde se nachází rekonstruovaná nárožní věž, poslední pozůstatek gigantického barokního zámku Lichtenštejnů z přelomu 17. a 18. století.

Poté již sjíždíme zpět - směr Lanškroun. Jedná se o pěkné historické město, založené v polovině 13. století. Dodnes má pravidelné středověké uspořádání s hlavním čtvercovým náměstím. Dominantou náměstí je renesanční radnice z let 1581 – 1582, na které se dochovaly oba původní vstupní portály. Pokračujeme k nedalekému zámku. Původní klášterní gotický areál upravili Kostkové z Postupic na renesanční zámek, který později barokizovali Lichtenštejnové. Součástí někdejšího kláštera byl i Kostel Sv. Václava. Ten pochází z poloviny 14. století, dnešní podoba je však z doby úprav ve II. polovině 18. století, například současná kostelní věž byla přistavena až v roce 1768.

Potom je již čas navštívit nějakou osvěžovnu. Zašli jsem, v Lanškrouně tradičně, do Krčmy. Zajímavá historická budova, s ne zcela stylově odpovídajícím interiérem, potěší v každé roční době. Za zájezdním hostincem se skrývá velká venkovní restaurace, vhodná například pro cyklisty.

Pro tentokrát nás zde čeká už jen sálový kostel sv. Máří Magdalény. Jedná se o – u nás relativně vzácnou – emírovou památku z roku 1824.

Opouštíme Lanškroun a míříme do obce Tatenice. Přesto, že obec nemá ani 900 obyvatel, jedná se o místo „silně historické“. Vždyť první písemná zmínka o Tatenici pochází z roku 1065, kdy byla věnována olomouckému klášteru Hradisko. V obci se nachází polovina (protože zůstala jen dvě křídla z původních čtyř) rekonstruovaného žerotínského zámku. Stavba vznikla přestavbou tvrze a autorem projektu je italský stavitel G. Motala de Bonnamone. Hlavní dominantou obce je však hřbitovní barokní Kostel Sv. Jana Křtitele, postavený v letech 1716 -1723 podle návrhu dalšího Itala, Domenica Mortelliho. V interiéru se nacházejí krásné fresky J.T. Šuplera, ale bohužel bývá kostel málokdy přístupný.

Ostatní informace

Interiéry většiny staveb pro nás tentokrát zústaly uzavřeny. Do prostor kostela sv. Václava v Lanškrouně jsme nahlédli alespoň „přes mříž“, do kostela v Tatenici vůbec. Lanškrounská radnice i tatenický zámek, kde sídlí obecní úřad, jsou částečně navštívitelné v úředních hodinách. Muzeum na lanškrounském zámku je přístupné v otevírací dobu a ve stálé expozici nabízí výstavu na téma Historie města a jeho okolí.