Kyjovské údolí, Köglerova stezka a Krásná Lípa

Kam a jak jedeme?

Tento tip na výlet nás zavede na rozhraní Lužických hor a Českého Švýcarska. Podíváme se tedy i do „Holandska“, jak se Šluknovskému výběžku v Německu občas říká (Böhmisches Niederland). Uvidíme přitom převážně pozoruhodné skalní útvary, ale chybět nebudou ani různé historické památky nebo připomenutí dějin textilnictví, které tento region celosvětově proslavilo. 

Za čím jedeme?

Naše cesta začíná u informační tabule Köglerovy NS vedle budovy bývalé školy v Kyjově u Krásné Lípy. Po NS projdeme kolem romantického kyjovského hřbitova (malý, německý … a rozhodně stojí za zastávku) až ke Kinského vyhlídce (která ovšem moc výhledů nenabízí). Tím vlastně vstupujeme na úsek Kyjovské skalní stezky. A jedná se rozhodně o úsek vysoce atraktivní.

Celá stezka měří asi 1,7 km a vznikla na počátku minulého století. Během této poměrně krátké etapy nás čekají hlavně bizarní skalní útvary nebo zřícenina Kyjovského hradu, který ovšem ve skutečnosti žádným skalním hradem nikdy nebyl. Kolem Hradní jehly a Praporku pak sestoupíme až téměř na dno Kyjovského údolí. Nejprve se však vydáme (doleva) údolím Bystrého potoka k pozoruhodnému skalnímu amfiteátru zvanému Klenotnice. Poté se vrátíme k rozcestníku Pod Praporkem

V této chvíli se již pohybujeme po červené TZ a Křinické cyklostezce, které nás pak (opět doleva) mezi skalními věžemi zavedou až téměř k Jeskyni víl, která je naší další zastávkou. Jedná se v podstatě o pískovcový převis, který se v zimě stává nádhernou ledovou jeskyní. Nachází se na druhém břehu Křinice (není potřeba se brodit, je zde mostek), ve svahu nad jejím tokem. K dosažení jeskyně nám pomohou schody s řetězovým zábradlím i krátký žebřík.

Následuje otočka o 180 stupňů, opětovné setkání s rozcestníkem Pod Praporkem a zastávka u dvouprostorové jeskyně Vinný sklep. Vznikla sesuvem kamenů nad říčkou Křinicí a v zimě zde vznikají neobvyklé lahvovité krápníky. Vzápětí si pamětní skalní deskou připomeneme vraždu šluknovských vlastivědných badatelů Eduarda a Františka Bienertových.

Poté se vrátíme na místo, kde naše cesta začala, tedy k někdejší školní budově v Kyjově. Zde se nám nabízí dvě možnosti. Buď se do dalšího bodu programu dne přesuneme autem či autobusem nebo vyrazíme dál pěšky. Pokud zvolíme pěší variantu, tak „nastoupíme“ na žlutou TZ, která nás po 4,5 km zavede do centra městečka Krásná Lípa (nabízí se i podstatně delší varianta po Köglerově NS nebo délkově střední trasa, kombinující žlutou, modrou a červenou TZ).

Zajímavých staveb je zde k vidění dost a dost – a často je jejich historie spojována s textilním průmyslem – ale my zůstaneme víceméně jen na Křinickém náměstí, na které navazuje „kostelní vršek“. Tady se totiž nachází nejen mnohé důležité historické stavby, ale také Informační středisko Českého Švýcarska a pivovar Falkenštejn. Z těch historických objektů je potřeba zmínit alespoň kostel sv. Máří Magdalény (jeho dnešní podoba pochází z počátku II. poloviny 18. století) nebo hrázděný dům, ve kterém se dnes nachází cukrárna U Frinda (nejstarší dům ve městě pocházející z konce 30. let 18. století). 

No a pokud nám zbude ještě chuť, síla a chvilka času, stojí jistě za to v Krásné Lípě zůstat o něco déle a podívat se na exteriéry některých vil někdejších zdejších textilních průmyslníků nebo vyrazit ke hřbitovu, kterému dominuje krásná neorenesanční hrobka Dittrichů s vlastní kotelnou.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Během trasy lze využít služeb několika zařízení v Krásné Lípě i Kyjově. Speciální zmínku si ovšem zaslouží Zkouřená čarodějnice, což není ani skalní útvar, ani půvabná ctitelka omamných travin, ale falkenštejnská třináctka.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: V této lokalitě se prostě musí líbit vše, ale skalní stezka asi vyhrála. Překvapením byla Krásná Lípa, která v tomto regionu podle mnohých předčí i města podstatně větší a známější.

Nelíbilo: Zmínit lze snad jen fakt, že interiér kostela v Krásné Lípě byl k nahlédnutí pouze přes mříž a že hrobka Dittrichů byla v rekonstrukci, a proto méně fotogenická.

Ostatní informace

Vstupné jsme tentokrát nikde neplatili. Takže jen doprava, turistické vizitky a jiné suvenýry, nějaké poživatiny a již zmíněná „čarodějka“. Ta byla pořízena nejen na místě (do skla), ale i domů (v plastu).

Do kategorie celodenní výlet jsem článek zařadil proto, že o běžnou vycházku se opravdu nejedná (i když kilometrově by to tak být mohlo). Pokud se ovšem na vyhlídkových místech trošku déle zdržíte, v klidu pojíte a posedíte v některé restauraci (vyhrává Kyjov nebo Krásná Lípa, a to podle směru cesty) a navíc se sem musíte odněkud dopravit, jedná se skutečně o plnohodnotnou celodenní akci.