Krzeszowská kalvárie – Nový Jeruzalém

Kam a jak jedeme?

Když jsme v květnu 2011 navštívili areál Cisterciáckého opatství v Krzeszówě (Krzeszów), zbývalo dokončit rekonstrukci baziliky Nanebevzetí Panny Marie a několika kapliček z kalvárie, a vyhledávané poutní místo se mohlo ukázat ve své plné kráse.

Nedávno jsem viděl fotografie zrekonstruovaných kapliček. Řekl jsem si, že bych mohl o kalvárii napsat pár informací.

Krzeszów je určitě dobrým tipem na půldenní výlet. Kromě prohlídky areálu Cisterciáckého opatství si můžete projít celou nebo alespoň část kalvárie umístěnou na západ od hlavního areálu. Poutní místo, si myslím, zaujme každého. Věřící uvidí svatostánek, jehož věhlas přesahuje hranice Polska. Ateisté jistě ocení umění stavitelů a starých barokních mistrů.

O jednotlivých památkách nacházejících se v areálu se rozepisovat nebudu. Píšu o nich v samostatném článku Krzeszów – evropská perla baroka (přiloženy jsou i fotografie). Dnes krátce napíšu o čerstvě zrekonstruované kalvárii, která je v Dolním Slezsku druhou největší, hned po Vambeřicích (Wambierzyce).

Krzeszów leží kousek na hranicemi. Je tedy lehce dostupný. Hned za hraničním přechodem v Královci na Trutnovsku přijedete do Lubawky. Po průjezdu městem pokračujete na Kamiennou Góru a necháte se vést orientačními směrovkami nebo na konci Lubawky u prodejny Biedronka odbočíte vpravo pod viadukt a po úzké klikatící se silnici se přehoupnete přes Krkavčí Hory (Góry Krucze) a přes vesnici Lipienica přijedete do Krzeszówa.

Možnosti parkování popisuji ve zmíněném článku Krzeszów – evropská perla baroka.

Za čím jedeme?

Ale pojďme k vlastní kalvárii.

Koncem středověku se v západní Evropě začaly objevovat kalvárie, které symbolicky představovaly místa spojená s utrpením a smrtí Ježíše Krista. Kalvárie měly nahrazovat putování do Svaté země. Všechny kalvárie postavené v 15. až 18. století mimo území Jeruzaléma se nazývaly, jak jsem použil v názvu článku, Novým Jeruzalémem.

Zdejší opat Bernard Rosa se nechal tímto trendem inspirovat a v letech 1672 až 1678 dal ve svém opatství postavit křížovou cestu sestávající z 32 dřevěných kapliček.

V další etapě v letech 1674 až 1680 tentýž opat nechal vybudovat kalvárii vedoucí až k osadě Betlejem s opatským pavilonem na vodě. Pod pavilonem protékající potok byl pojmenován Cedron. Kalvárie silně působila na věřící.

Dřevěné kapličky okrášlené obrazy Michaela Willmanna a jeho žáků však dlouho nevydržely. V letech 1703 až 1717 byly za opata Dominika Geyera z Nisy postupně nahrazeny kapličkami zděnými. Z těchto let také pochází trasa dnešní kalvárie. V roce 1738 byla k Mauzoleu svidnických Piastovců přistavěná kaple Marie Magdaleny. V ní se nachází XXXII zastavení (hrob Páně). Kalvárie má na střeše mauzolea ještě XXXIII zastavení, které znázorňuje Ježíšovo sestoupení do pekel.

Kalvárie začíná na parkovišti naproti hlavnímu vchodu do areálu bývalého cisterciáckého kláštera. Zastavení představuje rozloučení Ježíše s matkou. Další tři zastavení (umývání nohou apoštolům, ustanovení nejsvětější svátosti a první svaté přijímání apoštolů, ustanovení kněžství) se nacházejí v budově zvané Večeřadlo, která stojí u silničky směřující k Betlejemu. Kalvárie v tomto úseku je společná s červenou turistickou značkou.

Asfaltová silnička vás dovede do Betlejemu. Zde u cesty stojí kaplička s V. zastavením (modlitba v zahradě). Poblíž se nachází ještě kaplička s VI. zastavením (Jidášův polibek). Zajímavou stavbou je zde opatský pavilon na vodě (napsal jsem o něm již dříve v samostatném článku). Z Betlejemu se pouť vrací zpět ke Krzeszówu. Po levé straně mezi stromy je další kaplička pro VII zastavení (shození Krista z mostu do potoka Cedron).

Po vyjití z lesa odbočíte vpravo ke kapli stojící u starých lip (my jsme odbočili vpravo dříve ještě v lese a šli po značení naučné stezky podél lesní školky). Kaple byla pojmenována jako Annášův dům (neboli Temnice). Zde je VIII. zastavení (posmívající se vojáci) a IX. zastavení (předvedení Ježíše před Kaifáše).

Od Annášova domu cesta pokračuje ke skupině kaplí. Ta největší z nich se jmenuje Pilátův palác. Je zde zastavení X. (Ježíš před Pilátem), XII. (svaté schody), XIII. (bičování), XIV. (korunování trním), XV. (Ecce Homo) a XVI. (Pilát odsuzuje Ježíše a umývá si ruce). XI. zastaveni (Ježíš před Herodem) jsem přeskočil, protože kaplička je trochu stranou od Pilátova domu.

Dál cesta vede po asfaltové silničce, která je doslova obklopená kapličkami. Ta nejbližší představuje XVII. zastavení (pozvednutí kříže), hned za ní je XVIII. zastavení (Ježíš poprvé padá pod křížem), XIX. zastavení (setkání s matkou), XX. zastavení (pomoc Šimona z Murény) a XXI. zastavení setkání s Veronikou).

A to už odbočujeme vlevo k parkovišti, u kterého stojí další kaplička představující XXII. zastavení (Ježíš podruhé padá pod křížem).

Další zastavení se nacházejí v areálu Cisterciáckého opatství. Před bazilikou vlevo od hlavní aleje čeká XXIII. zastavení (setkání s plačícími ženami).

Za dalšími kapličkami musíme projít branou mezi informačním centrem a bazilikou. Tento prostor je již placený (v roce 2011 vstupné činilo 5 zł). Na hřbitově u zdi je řada kapliček. Postupně jsou to XXIV. zastavení (Ježíš potřetí padá pod křížem), XXV. zastavení (uvěznění Krista v jeskyni během přípravy kříže), XXVI. zastavení (Ježíš zbaven šatů), XXVII. zastavení (přibití ke kříži), XXVIII. zastavení (smrt), XXIX. zastavení (Matka Bolestná s tělem Ježíše), xxx. zastavení (pomazání Ježíšova těla), xxxi. zastavení (uložení do hrobu). O XXXII. zastavení (hrobu Páně) píšu výše. Hrob, ze kterého Ježíš po třech dnech vstal z mrtvých, je replikou Božího hrobu v Jeruzalémě. V době naší návštěvy byla kaple Marie Magdaleny v rekonstrukci (fotografii tedy nepřikládám). Zvenčí je hrob ozdobený sloupy, polychromiemi dvou spících vojáků a andělů držících v rukou atributy utrpení Páně. Uvnitř hrobu je předsíň nazývaná Andělská kaple, a hrobové komory.

Poslední XXXIII. zastavení (Ježíš v pekle) ukončuje celou kalvárii. Na střeše mauzolea ho představuje sousoší Ježíše s křížem. Vítají ho Adam, Eva, Ábel a David.

K prohlídce všech kapliček je potřeba ujít v rovinatém terénu málo přes 5 km. Průvodce uvádí, že k projití kalvárie je potřeba 2 až 3 hodiny. Turistům postačí hodina a půl.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Naproti vchodu do areálu Cisterciáckého opatství je restaurace Willmannowa pokusa. Kousek za ní v ulici M. Brokoffa by měla být restaurace Rustykalna.

Restaurace je také u kostela svatého Josefa. Byla však rezervována pro svatebčany (byl květen, u nás se v tomto měsíci svatby z pověrčivosti příliš nekonají, nevím jak v Polsku).

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Sice rekonstrukce areálu nebyla ještě zcela dokončená, přesto nad uměním starých barokních mistrů a restaurátorů návštěvník žasne. Nyní po celkové rekonstrukci musí být zážitek z viděného ještě silnější.

Ostatní informace

Navštívíte-li areál Cisterciáckého opatství o víkendu, může se stát, že v bazilice Laskavé matky Boží bude probíhat mše. Na tu se sem sjíždějí davy věřících z blízkého i vzdálenějšího okolí. Kapacita baziliky nepostačuje a stovky svátečně oblečených věřících sedí na lavicích nebo postávají venku a poslouchají mši z reproduktorů.

S batohy na zádech jsme do stávající společnosti zcela nezapadali. Proto jsme si prohlédli nebo alespoň okoukli nejprve ostatní památky v areálu (Mauzoleum swidnických Piastů, kostel svatého Josefa, klášter a hřbitov) a do baziliky Nanebevzetí Panny Marie jsme se podívali o přestávce mezi mšemi.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je přístupná zdarma. Do kostela sv. Josefa, mauzolea a na hřbitov se platí. Vstupenka do všech vyjmenovaných prostor stojí celkem 5 zł.

V informačním centru mezi kostelem sv. Josefa a bazilikou Nanebevzetí Panny Marie se dají zakoupit různé suvenýry a průvodce.