Kolem Bludova po Dětských naučných stezkách

Kam a jak jedeme?

Zase do Bludova. Vzhledem k přítomnosti rodičovstva a blízkosti bydliště sem zajíždíme poměrně často, všemi způsoby, tj. pěšky, kolmo, autem, busem, v zimě na běžkách. Přítomnost styku dvou prvotřídek 11 a 44 naznačuje i snadnou dostupnost vzdálenějších návštěvníků. Ti se sem navíc mohou vypravit i vlakem, který je sice centru vzdálenější, ale můžou si zvolit variantu delší výpravy přes Bludovskou stráň.

Za čím jedeme?

Poslední dobou se snaží bludovští učinit ze své obce turisticky přitažlivou a vyhledávanou lokalitu. Daří-li se to podle záměrů nemůžu zcela objektivně posoudit, ale faktem je, že obec v Mohelnické brázdě, na okraji podhůří Hrubého Jeseníku může neznalým návštěvníkům nabídnout poměrně pestrou paletku zajímavostí. Na dokončení se chystá v současné době atrakce v podobě soustavy Dětských naučných stezek.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Povětšinou se občerstvíme z domácích zdrojů, ale od té doby, co je otevřená hospoda na Bludovečku je tato zastávka častěji vyhledávaná. A protože výlet se příliš nevzdaluje od centra obce, není problém zapadnout do nějakého podniku tam od kategorie obchod, cukrárna, putyka, i restaurace.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Soustava naučných stezek podle názvu Dětských je určena pro poučení, ale i pobavení zejména mládeže školního věku, ale rád se poučí určitě i dospělý divák. Hlavním záměrem byl zřejmě poskytnout vyžití dětem, které zajíždějí do místních lázní. Ty se specializují zejména na léčbu a prevenci nemocí pohybového aparátu, ale i zažívacích potíží. Mj. se zde ve větší míře zabývají obezitou mládeže, což je poslední dobou celkem rozbujelá pohroma.

Poměrně často můžeme potkat v Bludově i okolí větší i menší skupinky mladých pacientů na vycházkách po vsi a jejím okolí a to byl zřejmě záměr využít místa, kam děti se svými průvodci docházejí k poučení, ale i k odpočinku a udržení pozornosti během výletu. Pokud zvolíme za východiště lázně, které se nakonec logicky nabízejí, stezky zčásti vytvoří malý okruh kolem obce. Stezky jsou rozděleny na tématické úseky, nicméně postupně na sebe navazují dle témat náplně. První úsek s červenou barvou je pojmenován jako řemeslná stezka, začátek objevíme u lázeňského parku. Stezky sice nejsou vyznačeny přímo v terénu, ale podle šipek se vcelku pohodě můžeme orientovat k dalším zastávkám. Kolem potoka Vítonína se pokračuje do Vlčího dolu. Kromě koupaliště tu v létě můžeme narazit i na otevřenou restauraci. Kolem chatové osady následuje strmější výstup kolem Učitelova vrchu (místní název). U naučných míst narazíme na pomístní názvosloví, ovšem podle sdělení domorodců to vždy není jisté.

Po sejití k Rozcestí U lip pokračuje trasa další částí stezek, zvaných geologická. Z velké části tuto část provází modrá TZ. Můžeme narazit např. na pojmenování zastavení Nad schnilou skálou, spíš bych řekl Pod, obdobně i zastavení Na starým hradě má ještě k vrchu Hradisko nějakou vzdálenost. Úsek nás dovede k Bludovečku (tedy k hospodě), pak pokračuje část stezek zv. Zvířecí, kolem Rozárky k Příčné (což je návrší na Bludovském kopci), do obce se vracíme přes remízek zv. Dolečky.

Jak upozorňuje zastávka Na Příčné, zájemci se můžou vydat k NS Bludovská stráň (za silnicí), to už je starší trasa mimo jmenovaných stezek. V rámci nového projektu se na této trase staví vyhlídkový altán, nějaké naučné tabulky budou ještě rozmístěny v centru obce (altán u zámku, replika kaple u sokolovny).

Ostatní informace

Výlet kromě běžné útraty nic nestojí a vzdálenost přes den uražená není zvlášť vyčerpávající. Ač se piktogramy na tabulích odvolávají na různé způsoby pohybu po stezkách, kromě prudšího svahu ve Vlčím dole kolem chat, není problém si velkou část objet i na bicyklu, nicméně je třebas použít terénní druhy, tedy horáka, krosku či trek, na silniční to není.