Jistebník - po stopách mého dětství

Kam a jak jedeme?

Jednoho krásného dne jsem se rozhodla, že si udělám výlet do míst mého dětství, do Jistebníku nad Odrou, kam jsem jezdila k babičce a dědovi. Z Orlové jsem nejdříve jela autobusem do Bohumína a odtud pak již vlakem. Kdysi to byla pátá zastávka, ale dávno již vlak nezastavuje v Ostravě-Hrušově a někdy v Polance. A jaké bylo mé překvapení na nádraží, nádraží zavřeno, dříve se vystupovalo vždy jen směrem k nádraží, ale dnes jsou tam udělána nástupiště. Nádražní budova ČD z r. 1902 je stavební památkou.

Za čím jedeme?

Od nádraží jsem pokračovala k domku, kde babička s dědečkem bydleli, ale dům vypadá dnes úplně jinak. Pokračovala jsem kolem školy T.G.Masaryka, pojmenované 28.9.1993 k 70. výročí české školy. Dále tzv. Bártkovou alejí až do dědiny, jak se tenkrát říkalo. Alej prý sadil děda, vypadá už za ta léta také jinak, ale jsou tam nádherné stromy. Došla jsem až ke hřbitovu s kostelem sv.Petra a Pavla. Kostel z r. 1812 (vysvěcen) patří mezi památky chráněné státem, a to jak budova, tak i část zařízení. Před OÚ je socha TGM-čestný občan Jistebníka. Autorem je akademický sochař Miroslav Rybička. Vše jsem si prohlédla a pomalu se vracela stejnou cestou zpět. Ovšem hlavním cílem mé cesty byly Jistebnické rybníky. Je to vlastně přírodní rezervace - Poodří. Pomalu jsem šla cestou mezi nimi a kochala se krásami přírody a množstvím ptáků. Pozorovala jsem nálet kachen na rybníky i labutě lovící si potravu. Pokud to šlo uhla jsem z hlavní cesty na boční cestičky, protože se mě nelíbilo množství aut, která tudy projížděla. Potkávala jsem mnoho cyklistů, protože tady vedou cyklostezky Jantarové cesty.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najíst nebo občerstvit se je možné na několika místech na ulici kolem nádraží. Jelikož bylo hezké, teplé počasí, sedělo se venku. Hned při příjezdu jsem zaregistrovala, že ještě existuje Hospoda u Matěje, kde jsem chodila dědovi s konvičkou pro pivo. Doznala sice také trochu změnu, před ní zahrádka, ale stojí tam.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Co bylo nejlepší? Pochopitelně to, že jsem si mohla zavzpomínat a na některé věci si pamatuji. Ale to si už dělám legraci. Největší dojem stále na mě dělá nádherná příroda. Ale jak jsem již vzpomenula, nelíbilo se mě to množství projíždějících aut.

Ostatní informace

Možná to zkusím ještě někdy na kole, vlak z Bohumína má totiž i vozy pro cyklisty. Obec Jistebník vždy žila bohatým kulturním a sportovním životem. Inspiraci zde čerpal básník Petr Bezruč nebo hudební skladatel Leoš Janáček, kteří v tomto kraji pobývali. Velice známý je pěvecký sbor Jistebnických zpěváčků, který zde působil v meziválečném období 1929-1938 pod vedením učitele menšinové školy (české) Františka Lýska. Je známým jako sbormistr, hudební pedagog, doktor věd o umění, ale i jako sběratel a folklorista.