Duch prvorepublikové kavárny žije - Café Louvre

Chcete-li poznat klasickou kavárnu takovou, jakou ji mohli zažít naši dědové či otcové, pak zajděte na ranní kávu, snídani nebo pracovní schůzku spojenou s obědem či večeří do Café Louvre na pražské Národní třídě. Nemusíte se však omezit pouze na požitky těla, ale i ducha. Prolistujete noviny a časopisy, můžete zde v klidu posedět nad partií šachu, v biliárovém sále oprášit umění „kulébru“ nebo zajít pro inspiraci do Galerie Fotografie Louvre. Kavárna s tradicí od roku 1902 byla komunisty zničena, a život do ní přinesl až v roce
1992 pan Sylvio Spohr, který ji provozuje dodnes.

Byl hned na počátku vaší vize návrat k tradici prvorepublikových kaváren?

Především jsem se nechal inspirovat Vídní, kde tradice velkokavárenství nebyla násilně přerušena a kavárny tam k městu přirozeně patří. Při rekonstrukci sálů nás pak prostor sám směroval. Ale hlavní podíl na výsledné podobě mají zákazníci. Pokud jim pozorně nasloucháte, sami vás přivedou k důležitým rozhodnutím. Proto jsme řešení především designu kavárny a jejího uspořádání po jejím otevření ještě několikrát předělali. Zhruba po třech letech jsme cítili, že vše je na svém místě.

V sousedství Café Louvre nelze parkovat, není tu ani obří administrativní komplex a navíc je kavárna v prvním patře. Jakým způsobem jste naučil klienty navštěvovat váš podnik?

„
Mladické ideály vystřídala realita. S rodinou jsme zpočátku rozdávali na ulici letáčky, zvali jsme lidi k návštěvě. Dobrá reference pak byla tou nejlepší reklamou. Důležitá je také tvorba cen, neboť chceme
být metropolitní kavárnou pro široké spektrum návštěvníků. Nabízíme nejen salonky pro různé typy událostí a tomu odpovídající gastronomii, ale především menu, kde si každý typ zákazníka může vybrat to, co v daném čase vyžaduje. Snažíme se všem vytvořit místo k příjemnému a klidnému setkání. Nabízíme oddělený nekuřácký prostor, letní terasu, internetovou kavárnu především pro mladé. Musíme však lidem přinášet stále něco nového: střídání nabídky jídel, sezonní menu, speciality. Oproti první republice jsou dnes návštěvníkem kaváren tohoto typu ve větší míře ženy, a s tím musíte v nabídce zásadně počítat.

V průběhu provozu jste změnil dodavatele kávy, což je pro kavárníka jistě zásadní rozhodnutí. Co bylo příčinou této změny?

„
Ono není v zásadě důležité, jakou značku kávy lidem podáváte – samozřejmě se bavíme o kvalitní kávě. Důležité je, jestli je připravená profesionálně s náležitým servisem – tácek, podšálek, sklenka vody atd. Většinu lidí značka kávy nepřitahuje. Nejsme v Itálii, kde je snad každý odborníkem na kávu. Mě zkrátka oslovila Vídeň a duch středoevropského kavárenství. Z toho mi vycházela tradiční značka kávy Julius Meinl. Myslím, že do našeho konceptu přesně zapadá.

Personál ve vaší kavárně je poměrně ustálený. Jak motivujete své zaměstnance k loajalitě?

„
To je citlivá otázka. Dříve jsem si všechny chyby a nepravosti bral příliš osobně, ale čas člověka naučí brát věci s odstupem. Dnes již samozřejmě reaguji na problémy jinak než před patnácti lety. Finanční ohodnocení je důležitá věc a jsem zastáncem toho, že by mělo být co nejvíce navázáno na přímý výkon. Druhou, neméně důležitou věcí jsou vztahy na pracovišti. Mám s většinou svých spolupracovníků korektní, dá se říci až kamarádský vztah. Často trávíme společně i mimopracovní čas, navštěvujeme společně zajímavou konkurenci, s některými podnikáme výlety a různé sportovní aktivity. Loajalita není něco, co by měl zaměstnanec mít – je to vztah, který se musí vzájemně vytvářet a živit.

Váš koncept je bezesporu úspěšný a stálými zákazníky jsou především domácí hosté. V letošním roce jste otevřel ve svém podniku Galerii fotografie Louvre. Znamená to, že kulturní duch kavárny byl tím posledním, co vám ještě chybělo?

Galerii jsme otevřeli již asi před pěti lety. Nicméně jsem myslím neměl ten správný pohled na věc – galerie vyžaduje spoustu času, který jsem musel investovat jinam. V loňském roce jsme však přišli s konceptem galerie fotografie, a ten se nám osvědčil, byť má stále rezervy v popularizaci. Ale využít zdejší krásné prostory nejen komerčně k firemním setkáním, ale také soustředit okolo Café Louvre kulturní podhoubí mi dělá radost a dává naší práci širší rozměr.

Děkuji za rozhovor
Ivan Foral