Drnholec – historie vinařské obce, památky, rozhledna U křížku

Tohle město jsme si vybrali jako ideální místo pro naše výlety do okolí – na Pálavu, k Novomlýnským nádržím, do Mikulova.

Městys leží  na levém břehu Dyje, 12 km na severozápad od Mikulova, v západní části  Mikulovské vinařské podoblasti, na 285 km dlouhé Moravské vinné stezce.

Nejstarší osídlení -  v mladší době hradištní, tedy v 11. - 12. století, bylo cca 2 km západním směrem, kde bylo oválné asi 50 m dlouhé hradiště, okolo kterého byl vyhlouben příkop. Na západní, severní a východní straně je ještě viditelný i obranný val. Podle archeologických výzkumů osídlení již ve 13. století nepokračovalo. Pravděpodobně právě v té době se osídlení přesunulo do míst nynějšího Drnholce, kdy zde vedla moravsko-rakouská hranice, byl zde říční most a hraniční přechod, zde se vybíralo mýto, clo i mostné.

První ověřená písemná zmínka o obci je z r. 1249.  Pravděpodobně již v té době zde na skalním ostrohu nad meandrem řeky Dyje stával tehdy dřevěný hrad, i když písemné zmínky jsou o něm až z r. 1277. Majitelé hradu se střídali. Na tehdejší dobu ho dlouho vlastnili Lichtenštejnové. Získali ho koncem 14. století. V 16. století začali s  přestavbou, aby posílili svoji obranu před tureckými nájezdy.

Koncem 16. století – r. 1583 panství získávají Teuffenbachové. I když se zde příliš nezdržují, přestavují chátrající hrad na patrový renesanční zámek ve tvaru písmene L. Z této doby se zachovala řada místností s klenbami a štukovou výzdobou.

V 18. století bylo přistavěno další patro. Současná podoba je z přestavby r. 1837, kdy bylo ubouráno severní křídlo s věží. Zůstala zachována pouze zámecká brána, okolo které se prochází na nádvoří. Dříve zde byl renesanční most přes rameno řeky, po regulaci byl její tok narovnán a vede východně od obce.

Od konce 1. světové války až do 90. let v zámku bylo ředitelství státních lesů. Nyní je v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Bohužel jeho stav tomu však neodpovídá.

V blízkosti zámku, v současné době na východním okraji městyse, jsou i další nejstarší stavby – kostel, fara, radnice.

R. 1591 byla postavena dvoukřídlá budova radnice v pozdně renesančním slohu, která byla klasicistně přestavěna. Uvnitř jsou však cenné renesančně klenuté interiéry. Radniční síň měla plochý strop. R. 2008  byl odkryt původní malovaný strop s motivem vinné révy. Po rekonstrukci r. 2011 je v budově turistické informační centrum, obřadní síň. Sklep je možno si pronajmout na společenské akce.

Kdy přesně zde byl postaven první kostel, to není známo. První písemná zmínka o románském kostele sv. Martina je z r. 1237. R. 1381 byl jmenován farním kostelem. Byl několikrát upravován a rozšiřován. Poslední zásadní úprava byla r. 1757, kdy loď tohoto kostela byla přestavěna na faru. Jako jediná stavba ve městě připomíná raní gotiku. Uvnitř jsou valené lunetové klenby, většinou hřebínkové. Ve fasádě byly ponechány původní gotická, barokní a renesanční okna a raně barokní hlavičky andílků. Na západní straně je vidět bývalý hlavní vstup do kostela, nad kterým je kamenná raně barokní kartuše se znakem Teuffenbachů.

V době přestavby na faru byl v těsném sousedství postaven kostel Nejsvětější Trojice. Jeho stavba trvala od r. 1750 do r. 1757. Představuje nový typ větších venkovských jednolodních kostelů pozdního baroka, již s některými prvky klasicismu. Je 36 metrů dlouhý, 11 metrů široký, 21 metrů vysoký. K cenným uměleckým předmětům patří varhany z 2. poloviny 18. století. Mají dva manuály, pedál a 22 rejstříků. Původní je i kazatelna a křtitelnice. Věže měří 45 metrů a vede na ně 101 schodů. Původně tam byly zavěšeny zvony ze zrušeného kostela sv. Martina. R. 1884 tam byly čtyři zvony. V současné době je tam velký zvon z r. 1829 a dva menší zvony z r. 1919.

Historické centrum doplňuje morový sloup se sochou Panny Marie. Byl postaven r. 1718 jako poděkování za odvrácení moru v letech 1714 - 1715. Vápenec byl dovezen z oblasti Eggenburgu v Rakousku. V rozích jsou sochy sv. Šebestiána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Josefa.

Zrušený hřbitov u kostela byl r. 1857 přestěhován zhruba o 0,5 km dál – na tehdejší západní okraj obce.

V centru obce se nacházejí i sochy z počátku 18. století - sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého.

Mezi památky 21. století patří rozhledna U Křížku, která se nachází u křížku mezi vinicemi v západní části obce. Ten zde nechala r. 1899 postavit rodina Scherakova. Toto místo je také místem zajímavých vyhlídek, proto se samo nabízelo k vybudování rozhledny. Tato dřevěná rozhledna na železobetonových základech s ocelovým točitým schodištěm byla postavena r. 2012. Je vidět samozřejmě Drnholec s okolními vinicemi, Pavlovské vrchy, Stožec, Znojemsko, Hrušovany nad Jevišovkou, Brno i okolí rakouského Laa an der Thaya. Je vysoká 11 metrů. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 9,9 metrů vede 52 schodů. Uprostřed je ještě plošina, která umožňuje pohodlné míjení osob. Je celoročně volně přístupná. Autem se nechá dojet až k rozhledně, od silnice do Litobratřic je to však jen něco přes 100 metrů.

Ubytovali jsme se v hotelu Drnholec na náměstí nedaleko historického centra, kde jsme měli zajištěnou snídani a kde vaří po celý den. Na pivo jsme však chodili do hostince u Ondrů v blízkosti hřbitova nebo jsme si zajeli do penzionu Pastuška v nedalekém Brodu nad Dyjí.

Je to městys se skutečně zajímavou historií a zajímavými památkami prakticky na jednom místě. Škoda, že neopravovaný zámek tady dělá ostudu.

Místo se přímo nabízí k cyklovýletům. Okolí je poměrně rovinaté, nechá se přes vinařské vesničky dojet do Mikulova, objet Novomlýnské nádrže. Možností je samozřejmě víc. V obci je i cykloservis.

Drnholec – historie vinařské obce, památky, rozhledna U křížku na mapě