Do Jizerek se dá i s dětmi

Kam a jak jedeme?

Májový čas a film „S tebou mě baví svět" nás navnadil na uskutečnění čistě pánské akce s dětmi. Po předchozí poradě „rady starších" padlo rozhodnutí, že pokoříme Jizerské hory. V pátek jsme tedy po strastiplné cestě vlakem i autobusem dorazili s hodinovým zpožděním do Hejnic nedaleko Lázní Libverda, které jsme si zvolili za svou základnu. Jedná se o tří- až dvoudenní záležitost s celkovým počtem 35 nachozených kilometrů, z vlastních zkušeností však vím, že to hravě zvládlo i sedmileté dítě.

Za čím jedeme?

DEN 1. - Tento den byl pouze ve znamení příjezdu, ubytování, hledání vhodného stravování a krátké procházky po malebném městečku Hejnice směrem na Bílý Potok. Během této procházky jsme si prohlédli exteriéry původně gotického kostela Navštívení Panny Marie, který byl v roce 1722-29 přestavěn v barokní chrám. Na vnější straně kostela nalezneme reliéf Madony a klečícího rytíře Johanna III. Biebersteina ze 14. století. S kostelem je dále spjat i Františkánský klášter raně barokního slohu, který byl v roce 2000 zrekonstruován. Potom jsme se už jen nadlábli a šli do hajan.

DEN 2. - Ráno nás probudilo ne zcela jasné a lehce sychravé počasí. Ani to nás však neodradilo a po vydatné snídani vyrazili vzhůru do hor. Nejprve jsme se vydali po červené turistické značce kolem již zmiňovaného kláštera směrem k vrcholu Ořešníku, který se tyčí do výše 800 m.n.m. Vzhledem k tomu, že jsme stoupali z výšky nějakých 380 m.n.m., tak si jistě každý umí představit o jaké se, na vzdálenost cca 3 km, jedná převýšení. Vyhlídka na vrcholu bohužel díky příkrosti schodů a vratkého zábradlí zůstala nepokořena, ale i tak to stojí za to. Odtud jsme potom pokračovali opět po červené k nádhernému vodopádu Vel. Štolpichu, kde nás již dohonilo i sluníčko a tak přišlo vhod malé osvěžení. Nohy nás dále nesly po žluté turistické značce kolem vyhlídky Na Čihadle s výhledem na jedno z jizerskohorských rašelinišť. Z nedaleké křižovatky turistických cest jsme dále putovali po modré úbočím hory Jizery (1122 m.n.m.) na rozcestí Pavlina louka, odkud vede žlutá značka na Polední kameny a Frýdlantské cimbuří. Jedná se o skalní útvary roztodivných tvarů se super vyhlídkami do údolí Smědé. Následoval rychlý sešup po zelené turistické značce přes skalní útvary Kazatelna a Hajní kostel k Černému potoku, kde doporučuji zajít se podívat i na jeho vodopád, ke kterému vede značená stezka. Vzhledem k převládající bučině a nedostatku slunečního svitu nám hned byl jasný možný původ jména Černý potok. No a odtud již to bylo jen co by kamenem dohodil po zelené a žluté až do Hejnic. Toto celé měřilo cca 25 km a svýjimkou úvodního stoupáku tento okruh není nijak zvlášť náročný.

DEN 3. - Poslední den našeho drobného putování nás zavedlo z Hejnic po silnici do Lázní Libverda a odtud dále po červené až na chatu zvanou Hubertka, kde jsme se drobně občerstvili a po zelené pak sestoupili do Bílého Potoka. Po silnici jsme zdárně dorazili do Hejnic a mohli se v klidu sbalit na cestu domů. Celý tento malý okruh měří cca 10 km a není nikterak náročný.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

K ubytování jsme využili služeb penzionku Hejnice necelých 5 minut chůze od nádraží. Jedná se o malý rodinný penzion, kde vám nabídnou ubytování takřka jako doma i se zázemím vhodným pro batolata. Ceny a další podrobnosti k ubytování naleznete na http://www.pensionhejnice.cz/ . K celodenní stravě nám byl doporučena restaurace Dělnický dům v Hejnicích a vskutku jsme byli za toto doporučení rádi, neboť krmě byla chutná, nápoje chladné a obsluha skvělá. Po cestách se dá lehce občerstvit i u občerstvení Na Kneipě nedaleko Čihadel, kde jsou k mání studené i teplé nápoje a nějaký ten pokrm v podobě teplé klobásy, sekané či párku se také najde a věřte, že přijde vhod.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Jizerské hory jako celek jsou naprosto neopakovatelné jak v létě, tak v zimě. Vzhledem k tomu, že se tento výlet konal ještě mimo sezonu, tak celý ten krásný pocit umocnil ještě malý počet lidí pohybujících se po vrcholcích.

Ostatní informace

Pro turisty, kteří přijedou do hor vozem je možné zaparkovat rovněž v Hejnicích u kostela a pak již pokračovat pěšky. Pro zájemce o prohlídku farního kostela v Hejnicích uvádím ještě http://www.mcdo.cz/ .