Dlouhá Ves je dlouhá.

Kam a jak jedeme?

Celé dopoledne koukáme do mlhy a připravovaný výlet na Šumavu je v trapu. Zákony schválnosti se zase naplňují, a když máme na stole polévku, dostáváme přání dobré chuti od sluníčka. Aby se to nepletlo, sotva končíme s jídlem, je obloha modrá a sluníčko se jen usmívá a láká ven. Daleko se už nedostaneme a tak vyrážíme proti proudu Otavy za město. Návrh dojít až do Dlouhé vsi je přijat dvěma hlasy, tak přecházíme na druhý břeh a známou stezkou lesem mezi sejpy se dostáváme na louku pod vsí. Ves se dělí na Starou a Novou Dlouhou ves a dnes je náš cíl ta starší část, i když musíme šlapat do kopce. Slunce se do nás opírá a nebere na vědomí, že už končí listopad. Procházíme alejí a dostáváme se k rybníku. Na břehu je kaplička a proti ní skutečně výjimečná socha sv. J. Nepomuckého z první poloviny 19. století. Kousek dál je brána do dvora s malou tabulkou o lidech nepovolaných. Přesto do dvora nahlížíme, ale barokní zámek v roce 1944 vyhořel a budova, která zde stojí se starou kašnou, jsou jen ozvěnou zašlé slávy. Byla zde i zámecká kaple, ta v osmdesátých letech minulého století neunikla zboření. Dnes tu sídlí zemědělský podnik a tak je další komentář zbytečný. Ale před lety to muselo být hezké. A jde se dál, chaloupky a domky dávají na vědomí, jak pořádného mají majitele a my docházíme ke škole. Hezká budova, kam děti jistě rády chodí, je hned pod kostelem. Kostel sv. Filipa a Jakuba zde stojí od roku 1368, ale současná podoba je z barokní přestavby, která proběhla v 1. polovině 18. století. V severní kapli je letopočet 1711 a dva erby pánů ze Sumanína. Obvodové zdi jsou zcela jistě původní, uvnitř na stěnách je odkryto několik fresek, které k baroku určitě nepatří. V přiložené galerii je několik ukázek, ze kterých lze vyvodit toto tvrzení. Zařízení je barokní z 18. století. Před kostelem je několik chráněných stromů a pomník padlým ve světové válce. Je to zajímavé sousoší, které dojímá i děsí. Tady si člověk plně uvědomí hrůzy válek. Od kostela vede cesta ke hřbitovu. Odtud je hezký pohled na celou ves, údolí Otavy a Nuzerovskou Stráž ( 802 m.n.m). Na hřbitově roste u zdi nepřehlédnutelný břečťan. Staří, možná i přes 100 let. Obloha již není v tmavé modři a slunce spěchá do peřin. Chceme ještě stihnout židovský hřbitov. V době okupace byl značně poničen. Nejstarší náhrobek je z roku 1742. Zajímavé je, že sem byli pohřbívání Židé z Kašperských Hor. Je vidět, že se zde provádí alespoň sekání trávy. Ze zdí zbyla pouze západní část. Pak již šlapeme zpátky k Sušici a na zpáteční cestě se nám začíná stmívat. Dlouhá Ves je skutečně dlouhá.

Za čím jedeme?

I když osídlení bude staršího data, tak první zmínka o vsi je z roku 1290. Ves byla střediskem malého panství a jistý Blajislav, zřejmě zakladatel rodu, zde nechal postavit tvrz. Jeho potomci Dlouhoveští z Dlouhé Vsi měli panství v držení do 2. poloviny 15.století. Od roku 1470 je majitelem rod Čestických. zajímavostí je, že v roce 1490 je statek královským lénem a koupit jej lze pouze s královským souhlasem. Majitelé se zde střídají a z těch významných to jsou Schumanové, kteří ves drží téměř 90 let. Tehdy panství prožívá zlaté období, které ale končí značným zadlužením. V roce 1800 kupují panství Schwarzenbergové, kteří jsou majiteli až do roku 1930. Dnes má obec svého starostu a žije zde asi 800 obyvatel.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo, pití na začátku či na konci cesty je v Sušici. Ubytování se zcela jistě najde v Dlouhé Vsi nebo také v Sušici.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Dlouhá Ves je jistě zajímavým cílem na výlet. Líbil se nám kostel a jeho fresky. Židovský hřbitov také stojí za návštěvu. V den, kdy sluníčko odežene mlhu, je ale všechno tak nějak hezké.

Ostatní informace

Náš výlet začal v Sušici a celkem jsme ušli 5 až 6 km. Nevede sem žádná turistická značka, ale zabloudit se nedá, a když je k dispozici mapa KČT č. 65 Šumava – Povydří je vyhráno. V na mapě není zakreslen židovský hřbitov, ten je asi 300 m jihovýchodně od kostela a ze silnice se odbočí vlevo přímo pod kostelem. Cyklostezka ale přes ves vede a kdo přijede autem, může parkovat na malém parkovišti u kostela.