Četnická stanice v Kuřimi

Kam a jak jedeme?

Úplná náhoda tomu přála. Projíždíme městem Kuřimí a pojednou zahlédnu u silnice stojící staré auto z první republiky a okolo se rojící hlouček. Mezi nimi se míhá postava ve staré četnické uniformě, dům hlídá policejní pes. Nedalo mi to, zastavuji a hodlám prozkoumat, co se tu děje.

Postupně tu pracují dobrovolníci na vybudování repliky četnické stanice z doby první republiky. Podíváme-li se do historie, soudilo se, že četníci vznikli v 17.stol. ve Francii pro ochranu krále. Organizace této vojenské skupiny se osvědčila a pak byla dále zdokonalována. V našich zemích byl počátek historie policie a četnictva zřejmě ještě dříve.

Za čím jedeme?

Už na začátku 16. století, po vzniku Česko-Uherského státu, za vlády Habsburků vznikla funkce rychtáře jmenovaného majitelem panství. Jeho činnost spočívala v pečování o pořádek a bezpečnost. Likvidovat uliční výtržníky a dávat pozor na nebezpečí požárů pomáhali pod něj spadající biřici, kat a pochopové, což byla spíš policie. Dodnes je rozdíl mezi policií a četnictvem všelijaký. Drobnější kriminalitu řešili místní četníci, těžší případy policie. Někde spolupráce fungovala, jinde naopak si konkurovali, neboť se funkčnosti překrývaly. Nemůžeme z této problematiky vynechat označení strážník. Název je odvozen od policejní stráž nebo bezpečnostní stráž.

Původně bývalo četnictvo strážní součástí armády. Vojensky organizované, starající se o udržování veřejné bezpečnosti v civilním světě. Podléhalo ministerstvu války. Jen v některých případech bylo podřízeno ministerstvu vnitra. Četnictvo mívalo proto vždy vojenskou uniformu. Dodnes je leckde zřízeno, a je samostatným druhem patřícím pod armádu. Tam kde je, často bydlí v kasárnách, nebo samostatných ubikacích. Známe to z filmů o Francii a Itálii. Ve Španělsku s názvem Guardia Civil.

Samozřejmě nemůžeme vynechat zvláštní označení strážník. Má svůj původ v názvech policejní stráž nebo bezpečnostní stráž. Někde mělo tuto funkci četnictvo, někde policie. Čert aby se v tom vyznal.

V letech 1848-9 vzniklo četnictvo u nás, tedy v českých zemích. Bylo součástí celorakouského četnického sboru. Současně vedle toho sloužila i policie. Četnictvo fungovalo až do přeměny ve Sbor národní bezpečnosti (SNB) roku 1945.  Slovo Esenbák si mnozí ze starší generace dobře pamatují.

Za německé okupace bylo četnictvo součástí protektorátní správy. Působilo hlavně na venkově. Po II. sv. válce byla zřízena Zemská velitelství a pohraniční komisařství. Pod tato velitelství pak patřila okresní četnická velitelství s několika četnickými stanicemi. Každá stanice měla na starost, podle velikosti a rozložení, maximálně pět obcí. V nich prováděly dvoučlenné hlídky znající svůj rajon, pochůzkovou činnost. Na stanicích vedli evidenci hledaných osob a rejstřík trestů místních osob. Řešili zločiny, zajišťovali delikventy. Obdobnou činnost ve městech prováděla policie. Lidem není často znám rozdíl mezi četnictvem a policií. Jejich činnost se často prolíná, jen působili v různých územních celcích.

Tolik z historie četnictva. Nyní tu, v Kuřimi, pracuje ve volném čase několik dobrovolníků-nadšenců na vybudování památníku kuřimské četnické stanice. Sice byla původně na jiném místě, ale tady se nabízel starý, léta nepoužívaný 150 roků starý dům. Nejobětavějším je autor základní myšlenky, mající v sobě staré četnické geny po svém prastrýci. Takže se mu to stalo koníčkem. Sám by to nezvládl, ale má dobré přátele, co se před dvěma lety rozhodli mu s tím pomoci.

Jistě každý si dovede představit, co obnášela likvidace nepořádku a odpadu, a uvádění do slušnějšího stavu. Určitě ne moc příjemná práce. Nakonec se zdařilo tento historický stánek otevřít letošního 27. dubna. Zatím funguje pro veřejnost, o víkendech od 10 do 17 hod. Praporčík, nebo štábní strážmistr, ochotně zodpoví vaše dotazy. Návštěvníci tu mohou zjistit, jak život četníků probíhal, a jakou měli výstroj a výzbroj.

Zatím jsou k dispozici čtyři místnosti a pracuje se průběžně dál na jejich úpravách, jakož i na zpřístupnění dalších prostor, vybudování šatlavy a d. Je to však hodně práce a lidí málo. Počítá se i s jedním, nebo dvěma koňmi. K tomu se musí zrenovovat stáj. Policejní pes, tedy četnický, už je. Mělo by to vypadat, jako za první republiky. Další vybavení z tehdejší doby dobrovolnými dárci, určitě velitel a mužstvo přivítají. Přijďte se podívat. Ale Luise de Funése nečekejte, i když, kdo ví.

Nakonec určitě čekáte na přesnou adresu, kde tuhle expozici hledat. Nalézá se na Tišnovské ul. č.28. Zaparkovat se dá na parkovišti u hřbitova, o 600 m dál směrem na Tišnov.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

200m směrem do středu města je restaurace  U Mertů. Dokonce myslím s ubytováním.
Jestli si chcete pochutnat na pivu a přitom se za slušnou cenu najíst, doporučil bych o 500 m dál, na ulici Otevřená, Pivní klub U Kozla s krytou zahrádkou a dětským hřištěm. Je blíž k žel.nádraží a jednomu autobusovému.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nutno ocenit fandovství a zapálení pro historii, jakož i pracovitost dobrovolnické skupiny. Chcete-li četnickou stanici vidět dokonalejší, nepěchejte. Ale i teď se s osádkou dá velmi dobře pobavit o problematice.

Ostatní informace

Přiznám se, že ceník jsem neviděl a mám dojem, že zatím je to snad na dobrovolnosti. Každopádně peníze na úpravy jsou určitě třeba. Já jsem tudy jen profrčel. Spěchal jsem na jinou akci.