CESTOU NECESTOU I.-MOKOŠÍN-LIPOLTICKÁ SKÁLA.

Kam a jak jedeme?

Z Mokošína do Lipoltic

Již několik let patřím do rodiny pejskařů.Jednou za čas si udělám čas na delší procházku s svým čtyřnohým kamarádem Richiim.

Je velikonoční víkend, scházíme po silnici od obecního úřadu Mokošín dolů z obce směrem na Lipoltice.

Richii mě doslova táhne, cítí příležitost prozkoumat něco nového a radost z něho doslova září! Jako kdyby říkal :"tou cestou, tím směrem dnes chci se dát....

Pod obcí se otvírá členitá krajina podhůří Železných hor. Je jako stvořena pro vznik naučných a vlastivědných stezek, jejichž počet a pestrost se stále zvyšuje. Její krásu doplňují pestré barvy jara. Přechází od rybníků, malebných potůčků a říček přes zvlněné podhůří Železných hor s bohatým výskytem smíšených lesů až po vrcholky Železných hor se svojí dominantou, impozantní zříceninou hradu Lichnice.

Pod obcí scházíme ze silnice na pole, v místech, kde se od pradávna řiká "Na Homoli" ( 253 m.n.m.)

Zde mohu konečně Richiiho vypustit. Vyráží ze sedu a krouží po otevřené planině sem a tam. Hledá nějakou stopu. Po marném hledání se na povel otráveně vrací. Pořizuju několik snímků a pokračujeme v cestě k plávanému cíly naší cesty , Lipoltické Skále. Počasí nám zatím přeje .

Za čím jedeme?

Kráčíme si polmi proti proudu Lipoltické Svodnice a blížíme se k obci Tupesy. Projdeme kolem hasičské nádrže na návsi zahneme v levo a krátíme si cestu přes louky k pomníku padlých . Po silnici mijíme starou zvoničku a kolem obecního úřadu vycházíme z obce k zalesněnému pahorku Lipoltické Skály.

Doslova jsme tu ves profrčely a jsme v lese nedaleko Lipoltické skály. To nám to uběhlo, teď si může Richii, ale hlavně já hezky sednou a rozhlédnout se kolem sebe. Ani se mi nechce věřit ,že jsme už u cíle...Tak honem po odpočinku na průzkum zdejší KRAJINY...

Lipoltická skála je z tvrdého křemence, který vystupuje z okolních břidlic. Zelené břidlice se v okolí těžily, což dokládají pozůstatky lomu v oblasti zvané „V Dolcích“ při silnici směrem na Přelouč.

Proplétáme se cestičkami mezi stromy, hledáme tu na vrchol Lipoltické skály. Terén je rozhledný a nepřehledný.

Křižujem lesem křížem krážem, čas rychle utíká , ale je stále co objevovat. Richii má dobrou náladu a trpělivě pózuje na zajimavých místech. Nacházíme stále nová, která nás zvou k nahlédnutí. Vždy když se takové místo objeví zapískám a Richi okamžitě přiběhne. Pak už stačí jenom mačkat spoušť fotoaparátu.

Někdy se fotka povede, jindy ne...Výsledek posuďte sami...

Procházíme cestičkou kolem místního fotbalového hřiště a přicházíme k silnici Lipoltice - Přelouč, přecházíme na druhou stranu a po příkrém srázu se šplháme nahoru.

Otvírá se před námi otevřená planina,Ostrůvky zeleně stojí za zhlédnutí.

V rychlosti ještě několik snímků KRAJINY nad místní částí Podvrdy cca 270 m.n.m. Je tu zajimavý kout, po rozpadu místního JZD nechal zdejší část pozemnků vlastník ladem a dnes je využívá jako Pastviny pro svá stáda dobytka. Zdejší ostrůvky zeleně jim slouží celoročně jako úkryt před sluncem a nepřízni počasí.

Mijíme rozcestí do obce Brloh a přes louku, kolem jilníku se dostanem na Homoli a pak nás čeká Mokošín.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Zde nasedáme do auta a vyrážíme do 4km vzdálené obce Jankovice/Seník.Navštěvujeme Hospůdku ve Mlýně a vybíráme si z bohatého jídelníčku.

Servírka nám nabízí i nocleh.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výlet se vydařil, viděli jsme zajimavé útvary skal a bujnou přírodu v okolí Lipoltic. Dalo by se jistě pokrařovat v cestě dál směrem k Lipoltickým rybníkům, ale to zas někdy příště ....

Ostatní informace

V Hospůdce ve Mlýně tradiční knedlo zelo za 79kč,miska s vodou pro psa jako pozornost podniku.

Otvírací doba v sobotu a neděli od 11hodin do 22 hod.