Červený Hrádek u Sedlčan.

Kam a jak jedeme?

Výlet na Červený Hrádek je vlastně návratem do dob rytířů, jejich krásných dam, do časů, kdy slovo čest ještě hodně znamenalo. I když samotná stavba vznikla dávno po těchto dobách, člověk se ani dnes nemůže ubránit dojmu, že ti rytíři sem patří. Asi se těžko dopátráme, jaký impuls, bratry Františka a Vojtěcha z rodu Mladotů ze Solopysk, přiměl k rozhodnutí přestavět hrad v duchu pozdní gotiky a dosáhnout tak rázu středověkého rytířského sídla. Ale počátek všeho dění kolem tohoto místa je již v roce 1285. Na skále nad potokem Mastníkem byla tehdy postavena tvrz, možná i menší hrádek. Doba plynula a hrad se rozšiřoval a zřejmě bychom se dostali do určitých sporů, jak to vše vypadalo. Příčinou, že toho moc nevíme, byl požár v roce 1670, kdy celý hrad vyhořel. A že to dopadlo velmi špatně, dokládá zápis z roku 1675, kdy se uvádí, že stála pouze jediná klenutá místnost u vrat a vše ostatní bylo zřícené.Oživení přinesl rok 1711, kdy byl Hrádek znovu postaven. K jeho většímu rozvoji bránilo časté střídání majitelů a po roce 1788 sloužil pouze pro ubytování úřadníků. Hrádek se dočkal až v roce 1837, kdy jej kupuje František Mladota ze Solopysk. Od této doby je opět panským sídlem a začínají již zmíněné přestavby. Jeho konečná podoba byla provedena v letech1894 až 1896, kdy ji prováděl pražský stavitel Josef Freyna a jako jeho asistent tehdy ještě studující náš slavný architekt Jan Kotěra. Ten od roku 1895 pracuje na přestavbě již samostatně a podle vlastních návrhů. Provedl i úpravy interiérů, kde hodně využil prvků secese. Rod Mladotů byl na zámku až do roku 1948, kdy byl zabaven, zřejmě ve jménu pracujícího lidu. Ale, že spravedlnost není úplně slepá, i když to tak někdy nevypadá, byl Mladotům zámek v roce 1989 navrácen.

Za čím jedeme?

Od nádraží v Sedlčanech jdeme po modré značce. K Hrádku docházíme asi po dvaceti minutách a to jsme nijak nespěchali. Kolem zámku je zajímavý park, kde kromě nádherných stromů jistě upoutají ty, které jsou porostlé břečťanem. Sám zámek je poměrně mohutná stavba a asi stojí na půdorysu původního hradu. V čele jižního křídla je vstupní věž, zakončená stanovou střechou. Velmi působivé je cimbuří. V rohu východního křídla je druhá, daleko mohutnější věž, ve které se bydlelo. Tyto objekty propojuje, na západní straně, dlouhá, do oblouku provedená hradba, která zároveň uzavírá dvůr. Zámek není v současnosti přístupný.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Je to krátká procházka a zřejmě je dobré nechat nasycení do Sedlčan. Zda je nějaká možnost občerstvení přímo v Hrádku nevím, ale ani to nevylučuji. Ubytování na Sedlčansku je věcí dostupnou, stačí se podívat před cestou na internet.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Červený Hrádek a jeho nejbližší okolí jsou skutečně líbivé a mají něco do sebe. Na škodu zcela jistě je nepřístupnost zámku, ale je to právo majitele, jak se rozhodne a člověk to musí respektovat. Jinak sedlčanské nádraží, nic moc.

Ostatní informace

Do zámku se nemůže, ale pokud se rozhodnete pro výlet s dětmi, tak si v údolí Mastníku přijdou na své. Vše najdete na mapě KČT č. 39 Střední Povltaví.

Na výlet vlakem

Kdo se sem vydá vlakem, pojede lokálkou z Olbramovic do Sedlčan, ale moc vlaků zde nejezdí a od Prahy a Českých Budějovic je možné najít spojení s malým čekáním. Je také možné vystoupit již v Kosové Hoře a jít odtud. Tuto železniční trať najdete v jízdním řádu pod č. 223.