Broumov – historie města a městská pěší trasa po jeho památkách a zajímavostech

Do Broumova jsme přijeli, protože jsme si ho na pár dnů vybrali jako východisko pro výlety do okolí. Jsme z Plzně a tenhle kus naší republiky prakticky neznáme. Tak ho chceme pořádně poznat. A nejen nádhernou přírodu, ale i zdejší památky.

Město Broumov leží na řece Stěnavě v Broumovském výběžku ve východní části Broumovské vrchoviny poblíž polské hranice. Území patří do Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Severovýchodně od města se rozkládají Javoří Hory.

Podle jedněch pramenů již r. 1171 vznikla na tomto místě - na stezce vedoucí z Čech do Kladska osada. Toto území a široké okolí, vč. malé osady Police s benediktinskými poustevníky a dřevěným kostelem Panny Marie získal břevnovský benediktinský řád r. 1213 od krále Přemysla Otakara. Pravděpodobně až r. 1255 bylo nad pravým břehem založeno správní centrum. Bylo to v době mohutné německé kolonizační vlny, která zalidnila i sousední Slezsko a Kladsko. Osada se stala střediskem obchodu a řemeslné výroby. Významné místo si od začátku získali soukeníci. R. 1275 dostali od krále Přemysla Otakara II. privilegium na výrobu a prodej sukna, které se stalo vývozním artiklem. Po Přemyslově smrti r. 1278 se Broumovska zmocnil kníže Jindřich IV. Vratislavský. I když bylo po r. 1290 panství vráceno benediktinům, měli problém obhájit své vlastnictví na slezských hranicích.

Proto bylo na počátku 14. století v Broumově zřízeno benediktinské proboštství a vybudován klášter s gotickým kostelem sv. Vojtěcha. Tím sem byla přenesena z Břevnova správa nad tímto územím. Za ztráty, které město utrpělo, získalo r. 1348 od krále Karla IV. stejná práva, jaká měla sousední královská města Hradec a Kladsko. Svobodným královským městem se však Broumov nikdy nestal. R. 1419 opat postoupil městu právo svobodného dědictví a prodal mu dva domy, aby si mohlo vybudovat Radnici a obecní dům. R. 1449 získalo i hrdelní právo.

Během husitských válek byl Broumov husity obléhán, ale po třech dnech vyjednávání husité odtáhli. Prakticky až do r. 1430 broumovští zpevňovali městské hradby a budovali parkány. Město obsadilo i vojsko uherského krále Matyáše, ale dobít ho se jim nepodařilo. R. 1472 je vyhnal syn Jiřího z Poděbrad kníže Jindřich Münsterberský, ale město si vzal do zástavy, ze které ho vykoupil až r. 1488 opat Pavel.

Když město nesužovaly války, byly ve městě náboženské spory. V dříve katolickém Broumově se začalo šířit protestanství. Tomu se ale neúspěšně snažili zabránit zdejší opati, podporovaní i císařem Rudolfem II.. Až po bitvě na Bílé hoře se téměř vše vrátilo do původního stavu. Některé protestantské rodiny emigrovaly, správa se vrátila do rukou břevnovských benediktinů. Město však přišlo o veškerá svá práva, která jim byla vrácena až po třech letech, ale jen v omezené míře.

Město trpělo i během třicetileté války – bylo obléháno, drancováno, ale naštěstí nebylo celé vypáleno jako řada okolních obcí. Jak to tehdy bylo skoro běžné – léta utrpení střídala léta rozkvětu, kdy klášter vlastní podnikatelskou činností a organizací plátenické výroby několika set domácích tkalců získal prostředky ke stavbě nových klášterních objektů, kostelů a pod. Slezské války v polovině 18. století však  byly příčinou úpadku soukenické výroby, nepomohlo tomu ani založení klášterní soukenické manufaktury. Klášter se začal věnovat již jen zemědělské výrobě a tkalcovství se vrátilo zpět do vesnic do rukou drobných podnikatelů. Do toho se vložil r. 1856 Josef Schroll, obchodník s plátnem, postavil v sousedním Olivětíně první mechanickou tkalcovnu a zahájil tak průmyslovou výrobu.

V Broumově i jeho okolí byli Češi v menšině, proto vyhlášení Československého státu 28. října 1918 zde způsobilo demonstrace broumovských Němců a projevy odporu proti nově vytvořené samostatné republice. Ani po obsazení oblasti českým vojskem se situace neuklidnila. R. 1938 proto bylo Broumovsko poprvé v historii odloučeno od Čech. Česká menšina byla nucena uprchnout. Až po osvobození sovětskou armádou dne 9. května 1945 byly osoby německé národnosti vysídleny a do oblasti se stěhovali obyvatelé z východních Čech, Slovenska, ale i z ciziny. Textilní výroba, která zde nikdy nezanikla, byla po r. 1945 převzata státem a r. 1949 vznikl n. p. Veba a v nedaleké Polici nad Metují n. p. Meta. Tyto podniky byly r. 1958 sloučeny do n. p. Veba. R. 1992 vznikla Veba a.s..

Ve městě se zachovala řada historických objektů – proto je dnes historické jádro města zapsáno na seznamu chráněných památek. Zahrnuje území od Horní brány na sever k Dolní bráně na jihu, kde mezi dvěma ulicemi jsou velké, nyní Mírové náměstí a Malé náměstí. Náměstí i ulice jsou lemovány měšťanskými domy, které stojí na původních středověkých parcelách. Jsou to domy ve stylu empíru a různých historizujících slohů 19. století.

Město pro turisty připravilo Městskou pěší trasu po zajímavých místech. V informační centru na náměstí je možno si k ní vyzvednout i malého průvodce. Má celkem 11 zastavení s informačními panely, které jsou psány v češtině a polštině.

1. stanoviště je u infocentra na Mírovém náměstí, kde je střed historického centra a kde se dochovaly měšťanské domy na středověkých parcelách. Řada z nich má gotické zaklenuté sklepy. Dnešní podoba je z 16., 18. a 19. století. Největší je renesanční dům s kamenným portálem s letopočtem 1595, kde je nyní informační středisko. V severozápadním rohu je Stará Radnice. Od 13. století sloužila jako fojtův dům. V r. 1419 se stala jednou z nejstarších Radnic u nás. R. 1838 byla přestavěna, další úpravy jsou z r. 1994. Dnes je v ní pobočka Komerční banky. Uprostřed náměstí stojí barokní Mariánský sloup z r. 1706, který je z jednoho kusu kamene.

2. stanoviště je severozápadně od náměstí, kde v letech 1290 – 1322 opat Bavor zřídil benediktinské proboštství - klášter s gotickým chrámem zasvěcený sv. Vojtěchu. Součástí byl i pivovar, který byl vybudován r. 1348. Původně gotický kostel sv. Vojtěcha byl v letech 1685-1688 přestavován v barokním slohu. Barokní přestavbu dokončil v letech 1721-1723 Kilián Ignác Dientzenhofer. Podle společného návrhu otce a syna Dientzenhoferů byla později provedena i barokní přestavba ostatních klášterních budov. Od r. 1950 byl v klášteře internační tábor pro řeholníky a později i pro řeholnice různých řádů, kteří zde byli vězněni a pronásledováni pro své přesvědčení. Pracovali v továrnách a v zemědělství. Po r. 1968 mohli pracovat i v charitních domovech.
R. 1990 byl klášterní majetek vrácen břevnovským benediktinům, kteří budovy opravili, nyní je tam Městské muzeum, klášterní kavárna a Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov, které zde pořádá řadu kulturních akcí.

Velmi slavná byla i zdejší klášterní škola (později gymnázium). Sem do školy chodili např. v 17. století proslulý dějepisec a jezuita Bohuslav Balbín, v 19. století spisovatel historických románů Alois Jirásek, rodák z nedalekého Hronova, a Alois Rašín, ministr financí 1. československé vlády.

Budova kláštera s kostelem je veřejnosti celoročně přístupná. Prohlídky se konají vždy v celou hodinu – od dubna do října od 9 do 16 hodin, od listopadu do března od 10 do 15 hodin. Významnou součástí prohlídky kláštera je vzácná knihovna se 17 000 svazky. Další tisíce knih byly bohužel zničeny za komunistického režimu. V klášteře uvidíte i kopii Turínského plátna z r. 1651. Byla nalezena čistě náhodou r. 1999 v dřevěné schránce v klášterním kostele nad kaplí sv. Kříže. Na světě je celkem přibližně 40 podobných kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě.

Součástí kláštera je klášterní zahrada. Vznikla v 17. století, do dnešní doby se zachovalo mnoho zajímavých architektonických prvků a staveb. Dominantou zahrady je u altánu rostoucí památný Klášterní dub. Byl zasazen na počest svatby Františka Josefa s Alžbětou Bavorskou (Sisi), která se konala 24.7.1854 v klášteře ve Vídni. Strom je tedy víc jak 160 let starý, je 27 metrů vysoký, kmen má obvod 420 cm. Zahrada je volně přístupná denně od 8 do 20 hodin.

3. stanoviště je na vyhlídce Hladomorna, která uzavírá dolní konec ulice Na Brance. Tam se dochovaly zbytky středověkého městského opevnění - pozůstatky městských hradeb, parkánů a věže i schodiště k předměstí směrem k městské lázni. Ve věži bylo r. 1680 krátce drženo několik sedláků, kteří se zúčastnili povstání proti klášterní vrchnosti. Dříve zde byl také domek, kterým se procházelo ke schodišti a kde se kontroloval vstup do města. R. 1885 byl domek zbourán, původní gotické točité schodiště zasypáno a bylo postaveno nové cihlové dvouramenné schodiště. Přístup do dolních prostorů věže je od té doby možný pouze otvorem seshora. Zbytek věže byl upraven na vyhlídkovou terasu. Při přestavbě byla ve spodní části věže odkryta kamenná deska, kde prý byly lidské kosti. Proto získala vyhlídka svůj název Hladomorna.

4. stanoviště je u kostela sv. Petra a Pavla na Kostelním náměstí, západně od severní strany Mírového náměstí, při západní straně bývalých hradeb. První zmínka o něm je z r. 1258. Po požáru r. 1452 byl obnoven. Barokní úprava je z r. 1757. Z té doby je i průčelí s věží. Ke kostelu patří i fara. V jejím sklepení je freska Posledního soudu, jejíž vznik je odhadován na dobu okolo r. 1320 a patří k nejstarším památkám. Pravděpodobně byla fara postavena na místě původní kostnice na bývalém hřbitově. Když z náměstí sejdete pod městské hradby, dostanete se do parku Alejka, který je nejstarším veřejným parkem v Broumově. V letech 1814 - 1815 zde bylo vysazeno první stromořadí, o kterém ve svých pamětech píše i Alois Jirásek. V letech 2007 - 2010 byl obnoven a vysazena nová jírovcová alej. Parkem protéká Liščí potok, přes který je několik lávek, je zde dětské hřiště i mnoho laviček.

5. stanoviště je u kostela sv. Václava v ulici zvané V Kopečku, v jižní části tohoto historického centra, kousek nad Dolní bránou. Počátkem 17. století si zde zdejší protestanti postavili dřevěný kostel. Během třicetileté války vyhořel. Později postavená zděná kaple sv. Václava vyhořela r. 1684. Nynější kostel postavil z r. 1729 Kilián Ignác Dientzenhofer. R. 1950 byl kostel uzavřen a využíval se jako skladiště. R. 1989 se začalo s opravou, r. 1995 byl vysvěcen a znovu je využíván k původnímu poslání.

6. stanoviště je ještě o kousek dál – až za Dolní bránou. První zmínka o dřevěném špitálním kostele sv. Ducha se sousedním špitálem je ze 14. století. R. 1421 ho husité vypálili. R. 1689 byl postaven nový, již kamenný kostel, který byl v 18. a 19. století upravován. V kostele se konají bohoslužby, ale také koncerty žáků ZUŠ.

7. stanoviště je ještě dál jižním směrem – za nemocnicí, na ulici Křinická. Je to dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie, druhá nejstarší celodřevěná sakrální stavba ve Střední Evropě. Podle pověsti byl postaven r. 1177 údajně pohanskou šlechtičnou, která zde byla pokřtěna. Kostelu prý věnovala perlovou čelenku, která je uložena v městském muzeu. Kostel byl postaven bez jediného hřebíku. První písemná zpráva je z r. 1383. R. 1449 ho poničil požár, hned následující rok byl obnoven. V této podobě ho dnes můžeme vidět. V interiéru jsou zachované nástěnné malby. Okolo kostela je zastřešený ochoz, kde jsou umístěny staré renesanční a empírové náhrobky, ale také dřevěné desky, které obsahují kronikářské záznamy o vážných událostech (povodně, mor, požáry apod.). Kostel je otevřen veřejnosti, ale pouze v měsících červenec a srpen, a to denně od 9 do 17 hodin.

8. stanoviště je v městském  parku "Dětské hřiště". Při výjezdu z města severním směrem je park vlevo od Masarykovy třídy, blízko mateřské školy, kus za městským parkovištěm u městského úřadu. Za budovou městského úřadu, v těsném sousedství s klášterní zahradou je Schrollův park. Tento park byl založen v 19. století u soukromé vily. Je pojmenován podle rodiny Schrollů - Benedict Schroll založil mechanickou tkalcovnu v Olivětíně a dal tím základ zdejším textilním závodům. V parku je skleněný altán, kde se konají svatební obřady a různé kulturní akce.

9. stanoviště CHKO Broumovsko je na vyhlídkovém místě nad sídlištěm Spořilov, někde na konci ulice Bratří Čapků. My jsme tam nebyli, protože jsme si CHKO poměrně dost prošli. CHKO byla vyhlášena 27.m3. 1991. Zaujímá plochu 410 km2. Je to romantické území se skalními městy, roklemi a soutěskami a stolovými horami, ale i s unikátní církevní a lidovou architekturou. CHKO spravuje 2 národní přírodní rezervace (Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny), 1 národní přírodní památku (Polické stěny), 3 přírodní rezervace (Ostaš, Křížová cesta, Farní stráň), 5 přírodních památek (Borek, Kočičí skály, Šafránová stráň, Mořská transgrese, Pískovcové sloupky) a také národní přírodní památku Babiččino údolí, i když je za hranicemi CHKO.

10. stanoviště Broumovské stěny je na konci města v ulici Hvězdecká, kudy se jezdí do Křinic a odkud jsou stěny vidět. Broumovské stěny jsou národní přírodní rezervace, která byla vyhlášena r. 1956 na rozloze 638 ha. Je to vlastně část CHKO Broumovsko mezi městy Broumov a Police nad Metují. Rezervace má za úkol chránit krajinářsky významný nesouměrný hřeben s řadou pískovcových skalních měst. Je dlouhý 12 km - od Honského Špičáku na severu až po Božanovský Špičák na jihu. To je nejvyšší vrchol Broumovských stěn (773 m.n.m.). Na hřebeni je např. vyhlídkové místo Hvězda s restaurací a s kaplí Panny Marie Sněžné, Supí hnízdo a řada dalších zajímavých skal a míst

11. stanoviště je v Olivětíně, kde je pivovar Broumov, jeden z nejstarších klášterních pivovarů v Čechách. Součástí je pivovarské muzeum a prodejna.

Na dobu 4 nocí jsme měli zajištěné ubytování i s polopenzí v hotelu Praha na Mírovém náměstí, odkud jsme vyráželi na výlety po CHKO Broumovsko. Vždy po návratu jsme si prošli část samotného Broumova, takže za tři dny pobytu ve městě jsme toho stačili docela dost.

Těžko říct, co se nám líbilo nejvíc. Určitě nádherný je klášter s kostelem se zajímavou prohlídkou, líbil se nám i dřevěný kostelík, do kterého jsme mohli nakouknout jen malým otvorem ve dveřích, hezké je náměstí. Takhle bych mohla pokračovat. Broumov je hezky opravené město snad s ještě hezčím okolím.

Abychom prošli vše zajímavé, co nám okolí nabízí, na to jsou 3 dny a den příjezdu a odjezdu skutečně málo. Naštěstí jsme měli možnost si to ještě trochu prodloužit. Mohu tedy doporučit výlety do Broumovských stěn, kde jsme zvládly výlet do střední části i na Honský Špičák, byli jsme na Ostaši i v Kočičích skalách, dali jsme si tůru v Adršpašských skalách i v Teplických skalách, byli jsme na rozhledně Čáp i u zámku a na zřícenině hradu Skály, vystoupali jsme i na Ruprechtický Špičák, kde je rozhledna. A také jsme objeli celý soubor barokních kostelů, tzv. Broumovskou skupinu. Kostely se nachází v okolních vesnicích a mají jedno společné - vznikly v období vlády opata broumovského kláštera Otmara Zinckeho podle projektů významných stavitelů českého baroka Kryštofa a Kiliána Ignáce Dienzenhoferů. Zastavili jsme se i v Polici nad Metují, kde je nádherný bývalý klášterní kostel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Ke všem těmto výletům postupně přibudou samostatné odkazy s fotografiemi - bude to však nějaký čas trvat.

Broumov – historie města a městská pěší trasa po jeho památkách a zajímavostech na mapě