Olomouc-Bělidla-drobné památky

Bělidla-Libušina ulice-kaplička se zvonicí a sloup se sochou Panny Marie z pol.19.stol.-Foto:Ulrych Mir.

Zobrazit galerii
Přidat fotky do galerie

Digitální mapa

Stát:	Česká republika
Oblast:	Střední Morava - Haná
Kraj/okres:	Olomoucký kraj / Olomouc
Typ:	Města, obce, vesnice
Přesný typ:	Drobné památky
Výška:	215 m.n.m.
WWW:
Dostupnost:	Dostupné autem po celý rok
Poloha:	49°35'56.59"N 17°16'55.89"E
Hodnocení:

Popis Tipy na výlet v okolí Turistické trasy v okolí Ubytování v okolí Cestopisy z oblasti Akce v okolí Rady z oblasti

Olomouc-Bělidla-drobné památky

Obec Bělidla, od r.1919 městská část Olomouce se 763(2005) obyvateli se nalézá v severovýchodní části Olomouce, na pravém břehu řeky Bystřice. Úzké uličky s přízemními domky dávají této části Olomouce ráz pěkné předměstské vesnice a při toulkách vám většina názvů uliček připomene české dějiny. Jsou tu ulice Libušina, Roháče z Dubé, Prokopa Holého, Beneše Třebízského, Matěje z Janova, Jana Koziny a ulice Táboritů, která je v podstatě náves.

Ves s názvem Bělidla, také Plejch a něm.Bleich stávala již ve 14.stol. přímo pod hradbami Olomouce, nedaleko kostela sv.Mořice v místech, kde je dnešní Sokolská ulice. Po vybudování nových hradeb v 16.stol. se Bělidla stala přímo městskou částí Olomouce. Připomínkou na „stará" Bělidla je hradební věž v Zámečnické ulici, která v r.1525 připojila Bělidla k Olomouci. Pro nové kolonisty Bělidel hradby zúžily prostor a tak město nabídlo pro novou osadu místo „Na Špici", východně od Olomouce v prostoru nynějšího obchodního domu „Senimo", kde stával špitál sv.Ondřeje v poli s kaplí, hřbitovem a mlýnem „U sv. Ondřeje", který město v r.1551 odkoupilo od kláštera Všech svatých. Správa městského panství zde založila jeden z největších olomouckých panských dvorů, ke kterému měli robotní povinnosti i rolníci z Holice a Bystrovan. První obecní domy se začaly stavět v r.1567. Špitál sv.Ondřeje v poli s kaplí a hřbitovem sloužil olomouckým měšťanům až do r.1746, kdy byl i s panským dvorem a „novými" Bělidly, mimo hřbitov, v rámci budování olomoucké pevnosti zbourány. Pozemky někdejšího statku na pravém břehu řeky Moravy, podél dnešní Libušiny ulice, město nechalo v r.1778 rozparcelovat a nabídlo pro založení nové vsi a již v témže roce 12 osadníků začalo s budováním nové obce, opět pod názvem Bělidla. Osada byla přifařena do Chvalkovic, kde měla i školu. Při budování železnice hradby nedovolily vést železnici přímo do Olomouce a tak byla železnice vedena oklikou přes Hodolany s nádražím na katastru Bělidel. První vlak Severní dráhy císaře Ferdinanda, přijel na olomouckou, tehdy konečnou stanici v Bělidlech 17.října 1841. V r. 1845 pokračovala trať do Prahy, v r.1870 ke Šternberku a v r.1872 ke Krnovu.

Samostatnou obcí se Bělidla stala v r.1850 a v r.1854 měly již 325 obyvatel. Se železnicí přišel do Bělidel velký hospodářský rozvoj. V r.1872 vznikla velká sladovna H.H.Bracha, která produkovala v r.1928 se stovkou dělníků až 800 vagonů sladu, hlavně pro export, v r.1877 parní pila knížete Lichtenštejna zaměstnávala 80 dělníků, a vyvážela především do Německa. V r.1913 byly v Bělidlech již 2 parní pily, sladovna a továrna na spodium. Hlavní olomoucké nádraží se přestěhovalo v letech 1871-76 do nových budov v Hodolanech, přesto bylo nádraží v Bělidlech stále velmi využíváno a zaměstnávalo mnoho pracovníků. V r.1910 měly Bělidla 1502 obyvatel a v r.1930 již 1811 českých obyvatel. Vlivem politických událostí po I.světové válce se Bělidla v r.1919 přidala do svazku města Olomouce. Z drobných památek připomeňme kříž z r.1877 před hostincem „Na blajchu" v ulici Táboritů, která svým vzhledem a umístěním ve středu obce zastupuje náves.

Z nemovitých kulturních památek je to kaplička se zvonicí z pol.19 stol. na Libušině ulici a vedle ní kamenný sloup se sochou Panny Marie, také z pol.19.stol. Na ulici Roháče z Dubé je na pěkné vilce zajímavě zdobený vstupní portál se stříškou. Samy Bělidla se svými úzkými uličkami s přízemními domky, jsou památnou připomínkou předměstského osídlení minulých století. Původní „stará" Bělidla připomíná hradební věž v Zámečnické ulici z r.1525, která připojila Bělidla k Olomouci a zároveň je oddělila od vnějšího volného prostoru a bránila rozvoji obce. Připomínkou na „nové" Bělidla je hotel „Senimo", dříve „Na Špici" a sousední obchodní dům „Senimo", který byl vybudován úpravou bývalých městských jatek na místě, prvního přesídlování Bělidel, před budováním olomoucké pevnosti v pol. 18.století.

Průměrné hodnocení článku: 1.00

Ohodnoťte článek (jako ve škole): 1 2 3 4 5