Ze Studence do Tasova

Vyrážíme z vlakového nádraží ve Studenci, odkud se dáme po žluté turistické značce směrem na Velké Meziříčí. Hned v prvním lesíku nastal trochu problém se zarostlou cestou, ale s využitím podrobné mapy si lze poradit, např. při křížení silničky s cyklotrasou je lepší jít kousek po ní doleva a na křižovatce se dát cestou vpravo, která nás po chvíli dovede k rybníčku a zpět na žlutou.

První Zastávkou je pak po prvních 4 kilometrech obec Pyšel, kde potkáme nejdříve kapličku s mariánskou jeskyňkou pod cestou, poté se dostaneme na náves a kousek si zajdeme nahoru k baroknímu kostelu.

Značka nás potom vede další 3 km do půvabné vesničky Kamenná, kde můžeme potkat spoustu nejrůznějších, často velmi přítulných zvířátek. Odtud již klesáme krásnou lesní cestou do romantického údolí Oslavy.

Zde sice procházíme kolem četných chat, ale např. teď před sezónou a ve všední den tam nebyla prakticky ani noha. Navíc byl velmi nízký stav vody, takže se dalo skákat po kamenech středem řečiště, což jindy nebývá možné, teprve o kus dále jsme zjistili příčinu v úpravě koryta, naštěstí bagry měly zrovna asi přestávku:) Jedině za daných podmínek se nám podařilo přejít suchou nohou po jezu na druhou stranu, odkud se dá někde vylézt i na zříceninu hradu Dubu, avšak z neznámých důvodů tam již nevede značka ani žádné jiné značení, takže jsme se úmyslu návštěvy raději vzdali.

Ať již tedy po původní žluté nebo po silnicčce na druhém břehu dojdeme kolem řeky po chvíli na křižovatku u Panského mlýna, odkud je to již jen 1,5 km přes kopec do Tasova.

V této zapadlé a jakoby ospalé obci, kam i autobusy jezdí podezřele zřídka, bylo ovšem jako obvykle všude zavřeno (Literární památník Vysočiny má kupříkladu jen o víkendech, kdy sem ale třeba pro nás vůbec žádný použitelný autobus nejede, Demlovu vilu si také můžeme prohlédnout jen zpoza plotu (díky alespoň za to!), aspoň jeho hrob je možné u (samozřejmě zavřeného) kostela navštívit; tentokrát nefungovala dokonce ani cukrárna, takže jsme si museli počkat až do Velké Bíteše, přes kterou jsme stejně zpátky jeli...

Ale i přes všechny drobné výhrady tento svérázný kraj nikdy nezklame a snad každý, kdo jej jednou navštívil, se sem bude jednou za čas vracet!