Z Kuřimi do Blanska

Turisté z Brna a okolí nejspíš znají nenáročnou a pěknou trasu po červené značce z Kuřimi přes Lipůvku do blanska.

Začínáme na kuřimském nádraží, kde se již dozvíme i celkový počet kilometrů našeho výletu – příznivých a kulaťoučkých 15.

Nejdříve se tedy musíme vymotat z Kuřimi, což se nám po nějaké době daří a ocitáme se v polích za městem, směřujíce rychle k prvnímu lesíku a rozcestí Zlobice.

Cesta momentálně docela zarůstá, kde jsou ty časy, kdy se tu daly najít třeba houby, naopak starý sad podél ní teď úspěšně vypásají ovečky a kozy z nedaleké farmy, kterou je možno také navštívit a podrobněji se zde seznámit s jejich chovem.

Po 3,5 kilometrech tedy vystoupáme na Zlobici (téměř 400 m. n. m.) a čeká nás odpočinek v podobě pohodlné cesty z betonových panelů, která nás povede alejí ovocných stromů mezi poli, kolem osamocené chaty a místa někdejší skládky, která už naštěstí není vůbec patrná, až posléze uvidíme po levé straně v dálce ostrůvek s křížem, místo někdejšího kostelíka sv. Klimenta, a zajdeme do dalšího lesa.

Po 2,5 km nás tu čeká rozcestí Nad Lipůvkou, do níž už je to jen 1 km kolem a poté po silnici. Obec se chlubí pěkným parkem kolem kostela sv. Cecílie, zato hlavní silnici v jejím centru je vzhledem k hustému provozu docela problém přejít.

V letním horku určitě nepohrdneme občerstvením, např. zmrzlinou z maličké cukrárny, kde nám kdysi odmítli uvařit kávu jen proto, že měli „jen jednu židli“…!

A už zase pokračujeme dále, majíce za sebou už prakticky polovinu cesty. Po pohodlné asfaltce budeme stoupat na Dubový kopec, který nám ještě před rozcestím nabídne k oddychu nový, pěkný a překvapivě velký turistický dřevěný přístřešek teprve z loňského roku, stojící nedaleko pomníčku hajného Josefa Šotoly, kde už nechybí také informační tabule.

Dalšího půl kilometru půjdeme společně se zelenou značkou (z Ořešína do Černé Hory a dále) Pod Bukovec, pohybujeme se nyní po lesnatém hřbetu v příjemné nadmořské výšce kolem 500 metrů.

V následujícím úseku nás čeká ještě jeden dřevěný altánek na rozcestí asfaltových silniček a cyklotras, po 2,5 km už budeme Nad Hořicemi, odkud bychom mohli sejít do blanska také po stejně dlouhé modré značce.

My ale chceme vidět koníčky u Hořic, a proto pokračujeme po červené a po půl kilometru jsme u nich – tedy u ohrad a pěkné restaurace, načež se nám po pár dalších metrech naskytne opravdu nádherný rozhled po okolních kopcích, že si až člověk najednou připadá skoro jako někde v horách – tady u Blanska!

Ještě jeden půlkilometr je to do samotných Hořic k autobusové Zastávce a pak už se těšíme na docela bláznivý kopec dolů do blanska, kde musí člověk místy vyvinout opravdu značnou opatrnost, aby nesjel po kluzkém písku rychleji, než by si přál. Ovšem v opačném směru je to naopak zase pořádné stoupání!

V cíli je ale každý mlsný turista odměněn občerstvením v proslulé blanenské cukrárně Severce, nabízející své lahůdky a příjemné, i když někdy trochu stísněné posezení už desítky let…