Toulky minulostí v okolí Srní

Srní - to je skutečná brána do srdce Šumavy. Když vystoupáte několikerými serpentinami zčeňkovy Pily vysoko do Svahu nad údolím Vydry, otevře se Vám nejen pohled na šumavskou vísku, ale především na hraniční hřeben, táhnoucí se nad jižním obzorem. Přijet na Srní, znamená nechat se ovanout dechem staré Šumavy. Jakkoliv tu najdete 2 velké moderní hotely a řadu nově opravených pensionů a soukromých apartmánů, přesto jste vmístech, kudy kráčela historie. Jako první Vám samozřejmě padne do oka zdejší Kostel Nejsvětější Trojice , který od roku 1805, stejně jako jeho předchůdce zroku 1788, sloužil jako místo pravidelných bohoslužeb pro obyvatele okolních obcí, bližších i vzdálenějších osad, polosamot i zapadlých samot. Vsouvislosti se Srním jsou zmiňovány především dvě osoby. Tou známější znich je osoba Karla Klostermanna, který vřadě svých literárních děl psal o Šumavě a jehož příbuzní odpočívají na zdejším hřbitově. O vzniku obce se zásadním způsobem zasloužil baron Schmiedel, jenž jako správce zdejšího panství umožnil vroce 1722 vznik dřevařské osady na tomto místě.

Při putování po stopách minulosti zamíříme zcentra Srní po silnici směr Prášily. Po pravé ruce nám zůstane zdejší požární stanice, ze které po přibližně 300 metrech odbočíme u zrenovované kapličky do Starého Srní. Nejdříve modrá a po ní žlutá turistická značka se bude klikatit po asfaltové cestě a povede nás mezi povětšinou zrekonstruovanými chalupami směrem kVchynicko - Tetovskému kanálu. Postupně se budou otvírat výhledy na obec Srní a na protějším kopci rozeseté chalupy vlokalitě Nové Hrádky.

Ke vzácné technické památce - Vchynicko - tetovskému kanálu se dostaneme po necelých dvou kilometrech. Stavba byla vybudována vletech 1799 - 1801 dobře známým ing. Rossenauerem. Za svůj poměrně dobrý technický stav vděčí fatku, že jeho velká část je využívána jako přivaděč vody do nádrže pod Sedelským vrchem a používá se kpohonu turbín vhydroelektrárně na Čeňkově pile. My se nyní vydáme proti proudu kanálu ke zhruba pět kilometrů vzdálenému informačnímu centru na Rokytě. Nejdříve modrá, pak zelená a nakonec červená značka nás povedou proti proudu kanálu až krozcestí na Rokytě, kde se rozloučíme splavebním kanálem. Překročíme silničku spojující Modravu se Srním a po lesní cestě vystoupáme na 1,5 kilometru vzdálené Horní Hrádky. Tady náš čeká další setkání sminulostí a sosobou Karla Klostermanna, Vnejvýše položené budově osady Horní hrádky „Kamenném domě" se odehrával děj jeho románu „Kam spějí děti". Od něho nás žlutá turistická značka povede prudce zkopce abychom přibližně po 1,5 kilometru došli opět na silnici zModravy na Srní. Tady už budeme mít náš cíl na dohled a po klikatící se silničce tam dojdeme za čtvrt hodiny.

Trasa není příliš dlouhá (cca 12 km), ale je nutno počítat spřevýšením zRokyty na Nové Hrádky. Povrch je většinou asfaltový, jen občas se jde po lesní cestě (Rokyta - Nové hrádky).