Slovenský ráj - Píla - roklina Piecky - Malá Polana a zpět

	Píla - parkoviště		Asfalt	0,0 km
	Zde je výchozí místo pro trasu roklinou Piecky. Je zde velké placené parkoviště, občas sem zajiždí i autobus z Hrabušic. Zde se také platí vstup do oblasti Slovenského ráje. Odtud se projde kousek mezi domky, okolo chaty Piecky s možností občerstvení a myslím, že i ubytování.
	Odbočka		Šotolina	0,2 km
	Odbočuje se vlevo
	Velký vodopád - 13 metrů vysoký		Šotolina	1,8 km
	Tady začínají žebříky, stupačky a lávky. Když už jsem došla až sem, tak přece to nevzdám. Ten začátek byl nejhorší. Pak už však cesta zpátky nevedla.
	Terasový vodopád - 8 metrů vysoký		Šotolina	2,5 km
	S malými přestávkami se stále přechází po dřevěných lávkách, stoupá po žebřících a stupačkách. Pohled na skalní soutěsky je skutečně zajímavý.
	Piecky - vrchol		Šotolina	3,5 km
	Kousek před tímto rozcestím skončily soutěsky a stoupá se již lesní cestou. Tady je možnost volby. Buď pokračovat krátkým, ale prudkým stoupáním po zelené na rozcestí Glac - Malá Polana nebo to pohodlněji obejít po delší, ale příjemnější cestě. Zvolili jsme druhou variantu. Nikam nespěcháme, můžeme si odpočinout.
	Suchá Belá - záver		Šotolina	4,6 km
	Zvolili jsme dobře, cesta byla široká, pohodlná. Zde končí další jednosměrný výstup dolinou Suchá Belá. Na tomto rozcestí je mapa i možnost posezení. Jsou zde lavičky i stolek. Jen ten bufet zde není. Cesta pokračuje vpravo po cyklotrase a také po turistické značce.
	Glac - Malá Polana 975 m		Šotolina	5,5 km
	Glac je nejrozsáhlejší planina ve Slovenském ráji. V jejích svazích jsou erozemi vytvořené prakticky všechny nejatraktivnější rokliny Slovenského ráje. Na východních svazích nad údolím Bielého potoka se nacházejí nejznámější jeskyně - Medvedia jaskyňa a Zlatá diera. V minulosti tudy vedla obchodní Glacká stezka, která spojovala dvě vyznamná střediska - Gemer a Spiš. Na tomto rozcestí je možnost posezení. Konečně jsou zde i nějaké výhledy, prý na Havraní skálu. Jsme na nejvyšším bodě dnešní trasy. Už nás bude čekat jen a jen klesání.
	Malá Polana		Šotolina	6,2 km
	I zde na tomto rozcestí je možnost posezení. Dokonce jsou zde trošku i nějaké výhledy. Jsme na nejvyšším bodě dnešní trasy. Už nás bude čekat jen a jen klesání. Tady opouštíme cyklotrasu a klesáme po červené.
	Palc - rázcestie		Šotolina	10,6 km
	Tady je nutno sledovat značky. Kdybychom pokračovali po červené, museli bychom k autu docela pěkný kousek po silnici pěšky, asi půl hodiny. Takhle se dostaneme po žluté tam, odkud jsme vyšli. To nejprudší klesání máme ale asi za sebou.
	Na silnici		Asfalt	11,8 km
	V těchto místech jsme dnes už byli. Jen kousek pokračujeme obcí po zelené a jsme v cíli. Až tady je možnost občerstvení. My nezastavujeme, řidič si pivo dát nemůže. Ještě to musí chvíli vydržet.
	Píla - parkoviště		Asfalt	12,1 km
	Jsme v cíli. Jsme u auta.

Fotografie (22)  • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (22 fotografií)

Velký vodopád

Vstoupit do fotogalerie (22 fotografií)

Roklina Piecky je v severo-západní části Slovenského ráje. Tvrdí, že je to nejčlenitější kaňon ve Slovenském ráji. Protéká jím potok Píľanka. V r. 1976 byla roklina vyhlášena národní přírodní rezervací. Jsou tam jedinečné přírodní a živočišné druhy.

Výchozím místem je obec Píla v údolí Veľké Biele vody. Průchod dolinou je jednosměrný, pouze odtud nahoru. Cesta vede částečně nepřístupnou roklinou. Proto je na trase řada kovových žebříků a stupaček, dřevěných žebříků a lávek, ve většině případech je přechod zabezpečen pomocí řetězů a lan. Někdy je možno se jen tak podržet skály, občas je nutno spoléhat se pouze sám na sebe. To je pro lidi trpící závratí hodně náročné. Ale jsem důkaz toho, že se to zvládnout nechá. Dokonce jsem tam nejhorší obavy ze závratí po třech dnech skoro překonala. Prostě jen proto, že jsem to chtěla vidět a nic jiného mi nezbývalo. Právě návštěva Slovenského ráje byla jedním z důvodů, proč jsme na dovolenou na Slovensko jeli.

V případě dostatku vody je cesta již od začátku náročná, protože vede korytem potoka nebo ve stráni nad potokem. Protože profil je poměrně náročný, je nutno občas přecházet z jednoho břehu na druhý, snad po kamenech, někdy i vodou. Chce to tedy pevné boty. My jsme tam bohužel byli letos, kdy bylo celkově vody nedostatek. Měli jsme sice snazší výstup, koryto potoka bylo bez vody, ale zase nástup byl poměrně jednotvárný. I vodopády byly téměř bez vody. Možná to však pro mne bylo přece jen jednodušší. Kdyby pode mnou při výstupu po žebřících ještě hučela voda, bylo by to určitě náročnější.

Podle mapy má celková trasa trvat 2 hodiny nahoru, 2,5 hodiny dolů. Já jsem celou trasu zvládla za 5 hodin i s pauzou na jídlo a odpočinkem mezi jednotlivými žebříky. Proti mapě jsem výstup nahoru za dvě hodiny nezvládla, ale zase dolů jsem to šla rychleji.

Jen ještě jedna poznámka. Jídlo a pití chce vzít s sebou. Jediná možnost občerstvení je zde na chatě Píla při startu a při návratu. Na trase se pořídit nic nedá.

Autor: jircak

Další články autora: 1631

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli