Skuteč - Chrast u Chrudimi

Jsou oblasti, které už není ani nutné propagovat a lidi se tam stejně hrnou po tisících. A jsou naopak jiné, zcela mimo zájem turistů. I přes fakt, že jsou tam vyznačeny turistické trasy a ty se obvykle nevyznačují pro nic, za nic. Skutečsko mezi takové regiony zřejmě patří. Ačkoliv jsme sem jeli ve svátek a za ideálního "chodícího" počasí, za celých 17 km jsme kromě pár starousedlíků v několika vesničkách nepotkali živou duši. Však také, když jsme se zmínili našim přátelům - vášnivým turistům - kam se chystáme na túru, dívali se na nás dost udiveně. "Skuteč? Co tam chcete vidět?" Pak viděli fotky a za měsíc tam jeli taky. Protože ono je tam hezky. Protože ono je v přírodě hezky skoro všude.

Trasu začneme klasicky na nádraží. Spojení mezi Skutčí a Chrastem je docela slušné, takže když v jednom z těchto měst zapíchnete auto, do toho druhého se bez problémů dostanete. Snadno a rychle se ve Skutči dostanete i z nádraží do centra. Je to prostě pořád rovnou za nosem, jen ho nesmíte moc vyklánět do strany. Na náměstí si vybereme zelenou značku směr Vrbatův Kostelec a můžeme vyrazit.

Hned za městem začíná les, Žulová naučná stezka a taky žlutá značka. Zatím si jí všímat nebudeme. Zachází k místnímu koupališti a nic mimořádného na ní není. (I když, nevím, jak v parném létě. Děvčata v bikinkách by možná za ty metry navíc stála...) Na žlutou značku přestoupíme až na rozcestí Kozí hrádek. Žlutá nás totiž provede mnohem hezčí partií lesa se skalami, jezírky, zatopenými lomy (těžila se v nich žula, proto Žulová NS), takže je pořád na co koukat. Nakonec se značka napojí zpět na zelenou a ta nás dovede do Skutíčka.

Celá trasa je víceméně spíš z kopce, ale za Skutíčkem se přece jen dočkáme také stoupání. Není nijak dlouhé, ani náročné, spíš jen tak lehce na procvičení některých svalů a plic. Ostatně ani na vrchol té Kostelecké hůry nevyjdeme, jen na její úbočí, kde je les Dusavec. Značka nás totiž vede k zajímavému útvaru. Vypadá to jako jeskyně, říká se tomu jeskyně, jmenuje se to Drápka a je to nedokončený vchod do štoly. Ono se tu totiž dá najít černé uhlí. Každopádně je to místo zajímavé.

Z lesa docela příkře spadneme rovnou do Vrbatova Kostelce. Tady je docela hezká náves a kostel a hlavně tu změníme barvu značení na modrou. Následuje moc hezký úsek po proudu říčky s úžasným jménem: Žejbro. Fakt hezký. Údolí je zakončeno stylově skalní stěnou, pod níž je osada Podskala s docela známým kostelem. Z Podskalí pak vede úzká místní asfaltka k Horeckému rybníku. Od něho vyjdeme ještě jednou trochu do kopečka k malé kapli, od níž se nám naskytne pohled na alej Lipku. Hodně stromů je zde mladých, jak postupně probíhá obnova aleje, a zdaleka ne všechny jsou lípy. Alej končí u zámeckého parku v Chrastu a ten park, to je nádhera. Malý, ale stojí za vidění. V zámku je muzeum, můžete navštívit.

Tím jsme se dostali na chrastecké náměstí a čeká nás poslední úsek - na nádraží. Tam pokračuje modrá značka a dá nám to skoro půlhodinku chůze pohodlným tempem. Celkem tedy budeme mít v nohách asi 17 pohodlných kilometrů a i s nějakým tím občerstvením to je výlet tak na 5 hodinek na nohách.