Plzeň - naučná stezka Údolím Úhlavy

Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost

1. zastavení - Soutok s Radbuzou	Asfalt	0,0 km
Začátek této naučné stezky je u Malostranského mostu přes Radbuzu, blízko parkoviště Skate parku. Blízko je také zastávka MHD Vodárna. Zastavují tu trolejbusy č. 10 a 13 a autobusy 22, 29, 30. Přímo okolo soutoku NS nevede. V plánu (bohužel už hodně dávno) je postavit lávku někde v místě soutoku. Pak tam snad povede i pořádná cesta. Zatím se k soutoku nechá dojít po pěšince, která ani v mapě není namalovaná.
Vodárna, úpravna vody	Asfalt	0,7 km
NS vede okolo úpravny vody. Tato řeka je totiž nejdůležitější pro Plzeňáky. Po levé ruce je vodárna, která právě z Úhlavy bere vodu, aby ji upravila na pitnou, a to již od r. 1889 – 1889, kdy středověký vodovod pro město už nestačil. O celou stavbu, vč. projektu se tehdy zasloužila firma dr. Emila Škody. Jenže město se rozrůstalo rychleji. Voda nestačila. V letech 1916 – 1970 měla proto Plzeň jako jedno z mála měst dva vodovodní systémy: pitný vodovod z roudenských studní a užitkový vodovod z této vodárny na Úhlavě. Stále se využívá původní část vodárny, která je stavebně-technickým unikátem. V letech 1922 – 1925 zde byla postavena budova filtračních systémů podle projektu Hanuše Zápala, která se v areálu vodárny stále využívá. V současné době vodárna na Úhlavě zásobuje vodou nejen Plzeň, ale i okolní obce a voda patří mezi nejchutnější.
Lesopark Homolka	Asfalt	1,0 km
Vlevo na areál vodárny navazuje lesopark Homolka, který zaujímá i místo nad vodárnou. Tento lesopark je 2. největší v Plzni. Byl založen koncem 19. století a prakticky je stále využíván. Od 80. let 20. století se provádí další úpravy, v září 2010 byla pro malé děti otevřena NS Lesopark Homolka se 13. zastaveními.
Vokounova lávka - rozcestí	Asfalt	1,5 km
Stezka je využívána také cyklisty, koloběžkáři i skateboardisty. Vpravo přes řeku pak odbočuje NS Údolím Radbuzy, ta naše NS se mírně stáčí vlevo.
Rozcestí Plzeňská cesta	Asfalt	1,6 km
Na tomto rozcestí NS odbočuje vpravo. Jen kousek vede společně se žlutou turistickou trasou. Nenechte se zmást, žlutá odbočuje šikmo vlevo. Ta naše vede Plzeňskou cestou ve směru řeky, i když tu vidět není.
2. zastavení – Pravěké hradiště	Asfalt	2,0 km
V povodí řeky žili lidé již v době před 7000 lety – žili zde pastevci i lovci, kteří po sobě žádná sídla nezanechali. Ke změně došlo ve 2. tisíciletí. Řeka zde tvoří velký meandr. Právě v nejužším místě bylo opakovaně osídlované hradiště. Vzniklo na přelomu starší a střední doby bronzové (v 1. pol. 2 tisíciletí př. n. l.) a bylo funkční až do doby halštatské a laténské (6 – 5 století př. n. l.). Hlavní obživou bylo zemědělství. Podle zpečených nálezů bylo hradiště pravděpodobně dobito a vypáleno. V současné době je možno zde pozorovat mohutné valy. Na poč. 20. století byla bohužel oblast poničena těžbou písku. Jižní strana hradiště je narušena stavbou silnice, která vede do dnešní městské části Hradiště. Bývala to však samostatná obec.
3. zastaveni - Hradiště	Asfalt	2,5 km
První písemné zmínky o zde založené osadě jsou z r. 1395. Byl zde dvůr, možná i tvrz. Dvůr se stal r. 1510 majetkem plzeňských dominikánů, pozemky patřili plzeňským měšťanům. R. 1686 tu byl postaven městský vodní hamr a okolo něho založili převážně němečtí hamerníci osadu,která se v průběhu 18. století rozrostla na poměrně velkou dělnickou osadu. Ještě na poč. 19. století se zde stavěly barokní selské domy. Na místě původní dřevěné zvoničky byla r. 1846 postavena návesní kaplička. Hamr fungoval až do r. 1964. Jeho vybavení bylo přestěhováno do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Budova chátrala, až byla r. 2000 zbourána. K hamru vedl náhon od hradišťského jezu. Je 2,2 metry vysoký a pod ním je nejkrásnější úsek řeky na území města – oblouk s četnými peřejemi. Louka u jezu bývala vždy oblíbeným výletním místem i s možností občerstvení. Restaurace je tam i dnes a k tomu oblíbená plovárna.
Lemova lávka	Asfalt	2,7 km
Naučná stezka pokračuje přes řeku po Lemově lávce. Ta současná je bezbariérová a byla postavena r. 2005, kdy byla použita a zrekonstruována část lávky, která vedla nad hlavním plzeňským železničním nádražím. Lávka zde byla již za 1. republiky. Když ji odnesla povodeň, nebyl zájem ji obnovit, protože místní tvrdili, že jim z Radobyčic chodí na jahody. Dnešní lávka je pojmenována po Lumíru Aschenbrennerovi (přezdívají mu Lem), starostovi Slovan, který dlouhodobě prosazoval cyklistické i pěší spojení s Radobyčicemi. Právě přes lávku nyní pokračuje NS.
4. zastavení - Černice	Asfalt	3,5 km
I když naučná stezka nevede přímo přes Černice, je právě této městské čtvrti a bývalé samostatné vsi věnováno jedno zastavení. Hlavně proto, že Úhlava okolo Černic vede, jen my jsme na opačném břehu. První písemná zmínka o obci je z r. 1405, i když podle archeologických nálezů byla oblast osídlena již kolem 1. století př. n. l. Byla to největší plzeňská ves. Již v 15. století zde byl mlýn, rozvíjelo se zde pivovarnictví a rybníkářství. R. 1496 zde byl založen rybník, který byl jen o něco menší než Bolevecký rybník na severním okraji města. V r. 1500 přibyly další dva rybníky. Ty byly nakonec vysušeny a přeměněny na louky – ty menší před r. 1738, ten velký r. 1836. V 17. století zde bylo několik vápencových lomů a až 12 vápenic, kde se vyrábělo kvalitní vápno. Poslední z nich zanikla r. 1910. Nahradily je cihelny – protože zde objevili ložisko kvalitní cihlářské hlíny. I ty však v poslední třetině 20. století svoji činnost ukončily. Selská náves s návesní kapličkou má dosud prvky středověké vesnice. Statek čp. 15 je však jediná stavba čistého selského baroka s portálem z r. 1856. Portál statku čp. 28 má již prvky empíru. Uvnitř se však zachovala pozdně středověká sýpka se střílnovými okénky a pozdně gotickým portálem ze 16. století. Dům se zápražím č.p. 27 je částečně roubený a uvnitř má pozdně gotické prvky. Ve dvoře se dochovala klasicistní sýpka z r. 1841. Ve statku čp. 21 byla obnovena tradice černického pivovarnictví. Je zde pivovar Purkmistr s pivními lázněmi, restaurací i hotelem. Restaurací je na návsi však víc. Na návsi je již tradičně pořádán pivní festival Slunce ve skle.
5. zastavení - Radobyčice	Asfalt	4,4 km
Naučná stezka nevede okolo meandrujícího toku řeky, ale téměř nejkratším směrem do Radobyčic, další původně samostatné obce u Plzně. První zmínka o ní je z r. 1418, i když existovala již dříve. Až do r. 1848 patřila k plzeňskému velkostatku. Pak se osamostatnila. Děti chodily do školy nejdřív do Litic, pak do Štěnovic, vlastní školu měly od r. 1866. Od r. 1963 jezdí děti zase do Litic. V obci je statek v klasicistním baroku (čp. 20), zachovaly se špýchary. Cenná je i kaplička z r. 1776, i když dle některých pramenů pochází z doby kolem r. 1600. I Radobyčice mají svůj jez, ze kterého vede koryto mlýnského náhonu. Na levém břehu řeky stojí Václavský mlýn z 1. pol. 19. století. Mlýn zde stál však již v letech 1763 – 1787. Dnes je v jeho budově malá vodní elektrárna. Od r. 2016 je v obci rodinný minipivovar.
6. zastavení - Vrch Val a Valík		6,2 km
Právě tady je hranice katastru města a tím pádem tady končí i tato městská naučná stezka. Dříve zde byly pastviny, asi kolem r. 1905 – 1906 byl kopec zalesněn. Tento vrch se proslavil r. 2006 a vlastně už dříve. Vrch byl provrtán a dnes skrz něj vede tunel se dvěma tunelovými troubami, kterými vede obchvat okolo Plzně. Jenže jeho vybudování předcházela několikaletá jednání s ekologickými aktivisty. Auta jedoucí po dálnici D5 na hraniční přechod Rozvadov se tak konečně Plzni vyhýbají.

Úvodní tabule NS • Fotografie (14) • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (14 fotografií)

Pomník padlým v 1 a 2. světové válce

Kaplička na místě pravěkého hradiště

Vstoupit do fotogalerie (14 fotografií)

Když jsem se konečně dostala k tomu, abych si udělala pořádek ve fotkách i v dokumentech, tak jsem zjistila, že jsem nedodělala trasu naučné stezky podle poslední plzeňské řeky, a to jich má Plzeň vlastně pět. To jsem si myslela, že nejsem takový sklerotik. Samozřejmě to musím napravit. Tato naučná stezka byla v Plzni otevřena jako poslední – v červnu 2015. My jsme si ji prošli hned na podzim.

Jak už sám název napovídá, je věnována jedné z plzeňských řek – řece Úhlavě. Je to jediná z řek, která přes město neteče, hned na jejím jižním okraji se vlévá do Radbuzy.

Začátek NS je na Slovanech v blízkosti Malostranského mostu a pokračuje dál na jih proti proudu řeky, zpočátku také podle Radbuzy. Tyto řeky se o chvíli později stékají. První část NS je společná s NS Údolím Radbuzy, která vede od města a která později odbočuje vpravo.

Stezka měří 6,3 km a je na ní 6 zastavení, kde se dozvíte řadu zajímavých informací ze současnosti, ale hlavně z dob minulých. Stezka vede od soutoku proti proudu přes pravěké hradiště, původní obec Hradiště, Černice a Radobyčice až k vrchu Valíku, kde končí.

Poslední aktualizace: 30.4.2020

Plzeň - naučná stezka Údolím Úhlavy na mapě