Mladotice-zast. - Frantův mlýn - Čoubův mlýn - Strážiště - Mladotice-zast.

	Mladotice - železniční zastávka		Asfalt	0,0 km
	Rozcestník je na silnici - jen kousek od zastávky.
	Mladotice - žst. zast. (360 m) - rozcestník		Asfalt	0,1 km
	Vyrážíme po červené, kousek je to po hlavní silnici, ale skutečně jen chvilku. Takže opatrně.
	Mladotice - rozcestí		Šotolina	0,5 km
	Kousek za řekou je rozcestí. Konečně opouštíne hlavní silnici, pokračujeme ještě kousek se zelenou značkou, ale i tu po chvilce opouštíme a odbočujeme vlevo do lesa.
	Chatová osada		Šotolina	0,8 km
	Čeká nás kousek skutečně hodně prudkého stoupání, ale i pak musíme do kopce. Na rovinku se dostaneme až na konci lesa. Les ale neopouštíme. Trasa vede při jeho okraji.
	Nad Štichovicemi		Šotolina	2,6 km
	Přes Štichovice přímo nejdeme, ale jsou vidět vlevo, či spíše nějaké hospodářské objekty na jejich okraji, které poměrně ruší výhled tím směrem. Rozhodně vpravo jsou občasné výhledy hezčí.
	V Hlavičkách (473 m)		Šotolina	4,1 km
	Cesta k tomuto rozcestí odbočila vlevo. Od r. 1717 zde stávala socha Panny Marie. Nyní zde stojí kaplička, kterou pro sošku nechali postavit manželé Janouškovcovi ze Štichovic jako poděkování za šťastný návrat manžela z 1. světové války. Stavba byla dokončena 19.3.1921 a vysvěcena 4.9.1921. V r. 1994 byla opravena na náklady jejich dcery. Nyní se o ni stará jejich vnučka. Pokračujeme okolo kapličky stále po okraji lesa, tentokrát ho máme vlevo. Ale pak se zase noříme do lesa. A pomalu klesáme.
	Frantův mlýn (372 m)		Šotolina	5,3 km
	Mlýn není přesně na rozcestí, nechá se k němu dojít po neznačené cestě vlevo. Mysleli jsme si, že se nechá i obejít. Nenechá, brání tomu soutok Hradeckého a Manětínského potoka a ještě jednoho potoka. Až později podle mapy jsem zjistila, že je to další rameno Manětínského potoka. Frantův mlýn zde stál pravděpodobně již dávno před třicetiletou válkou. Dle dochovaných písemných pramenů zde v r. 1651 žila Anna Frantová s dětmi. Na informační tabuli na rozcestí se dozvíte o tom, kdo zde žil daleko více. Mlýn je v soukromém vlastnictví a slouží jako rekreační chalupa. Tady opouštíme červenou značku a pokračujeme vpravo po žluté údolím Manětínského potoka. Cesta vede hezkým údolím, okolo potoka jsou občas chaty, majitelé si postavili pro svoji potřebu lávky, potok mohou přejet k chatě i přes brod. Ale zdaleko se nejde chatovou osadou. Moc se mi tu líbí.
	Čoubův mlýn		Šotolina	6,5 km
	První písemné zprávy o mlýnu jsou již z r. 1476, kdy zde mlynářem byl Petr Čížek. O mlynáři Čoubovi se píše v r. 1573, který získal potvrzení na dědičné užívání majetku. Toto potvrzení bylo až do r. 1959 uloženo ve mlýně. Nyní je v Manětíně. Poslední majitel a mlynář byl Pavel Zimmerhakl, který zemřel r. 1964. Jeho manželka ho prodala Plzeňským papírnám, který ho ale nevyužívaly, mlýn chátral, částečně vyhořel. Jako ruinu ho koupil nový majitel, ale rekonstrukce byla provedena hodně necitlivě. Od r. 2009 zde žije nový majitel, mlýn chce vrátit do původní podoby. Rekultivuje přilehlé pozemky, má vyrobené nové mlýnské kolo, zpracovaný projekt na výměnu oken i střešní krytiny, na rekonstrukci mostu přes Střelu, který byl postaven r. 1911. Zatím však čeká na vyřešení majetkoprávních vztahů k náhonu a vodnímu dílu. Zatím se mu podařilo prohlásit sochu sv. Jana Nepomuckého za kullturní památku a zpracoval na ni restaurátorský záměr. Toto a řadu dalších informací o majitelích mlýnu se dočtete na informační tabuli. Pravděpodobně v sezoně, možná i o víkendech zde funguje občerstvení. Jsou tu lavičky, stolky i slunečníky. Když jsme tu byli my - v dubnu, a to ještě ve všední den, tak bylo zavřeno. Ale i tak bylo posezení příjemné. Od mlýna se jde přes most ještě kousek po žluté.
	Čoubův mlýn (364 m)		Šotolina	6,6 km
	Na mapě je toto rozcestí označeno Údolím Střely, ale dle rozcestníku na této druhé straně mostu tomu tak není. Zato je hezky vybavené ptačími budkami. Zde přecházíme na zelenou a podle řeky Střely se vracíme zpátky. Bohužel soutok Manětínského potoka a Střely z této cesty vidět není. Cesta vede lesem spíš nad řekou, zvlněným terénem.
	Na silnici od chat do Strážiště		Asfalt	7,8 km
	Dostali jsme se na silnici, ale vede pouze k chatám, do dětského letního tábora a k řece. Takže provoz by tu neměl být velký snad ani v létě. Pokračujeme vlevo do Strážiště. Řeku na chvíli neuvidíme.
	Strážiště - začátek obce		Asfalt	8,3 km
	Byla to malá převážně zemědělská obec, provozovalo se zde pár živností, byla tu kovárna, hospoda, měli zde pastoušku a farní kostel. První zmínka o obci je z r. 1193, kdy byla darována plasskému klášteru. Již z názvu je poznat, že hlavním úkolem obce bylo střežit manětínskou středověkou obchodní stezku. Dokazují to i vykopávky četných spálenišť od strážních ohňů. O gotickém kostelíku v obci se psalo již r. 1250. Zbytky presbytáře jsou ukryty ve zdivu kostela sv. Martina, který zde nechal postavit ve 2. pol. 17. století Karel Maxmilián Lažanský, jehož rod r. 1672 panství koupil. Současná podoba je z přestavby r. 1727, kterou realizovala hraběnka Marie Gabriela Lažanská. První farní budova zde byla postavena až r. 1787, současně v ní byla i škola pro přilehlé obce. Vlastní školní budovu si postavili až r. 1906. Jsme na okraji obce, ale zahlédli jsme věže zdejšího kostela. Samozřejmě se musíme k němu jít podívat. Kdo nechce, nemusí, značená cesta vede rovně.
	Kostel sv. Martina se hřbitovem		Asfalt	8,5 km
	Je to kamenný jednolodní kostel se dvěma věžemi, což je prý v tomto regionu naprosto ojedinělé. Zachoval si svoji vrcholně barokní podobu, dokonce uvnitř je i víc jak třista let starý původní mobiliář, také pořízený rodem Lažanských. První varhany kostel získal r. 1790 – byly sem přestěhovány z kostela Nejsvětější Trojice v Dolní Bělé. Současné varhany jsou z r. 1902. Zde u kostela se dozvíte daleko víc informací o obci i o kostele. Zpátky musíme stejnou cestou, abychom se napojili na značenou trasu.
	Opět kraj obce Strážiště		Asfalt	8,7 km
	Zatáčíme vpravo a obcí musíme projít po silnici. Ale provoz zde téměř není.
	Strážiště - konec obce		Šotolina	8,9 km
	Téměř na konci obce je křižovatka a naše značka odbočuje vpravo. Je to zde trošku hůř značené. Zelená značka vede pravou cestou z kopečka.
	Strážiště (435 m)		Šotolina	9,1 km
	Až u rybníčka je rozcestník. Prakticky nelze nikam odbočit - jen jít rovně podle potoka, který se vlévá později do Střely.
	U Střely		Šotolina	9,7 km
	Potok pokračuje ještě kousek, kde se vlévá do Střely. My odbočujeme vlevo, kopírujeme řeku, ale většinou v lese nad ní. Ta nás dovede až téměř až na konec této procházky.
	Na mostě		Asfalt	11,6 km
	Už jsme se dostali do civilizace. Jsme na mostě přes Střelu a pokračujeme stále rovně.
	Mladotice - rozcestí		Asfalt	11,8 km
	Tady to už známe, odtud jsme odcházeli po červené. My pokračujeme po zelené kousek po silnici na zastávku.
	Mladotice - žst. zast. (360 m) - rozcestník		Asfalt	12,2 km
	Tady si můžete rozmyslet, zda půjdete na zastávku a nebo budete pokračovat po zelené do Plas.
	Mladotice - zastávka			12,2 km
	Na zastávce a v cíli cesty.

Střela u Mladotic - zastávky  •  Fotografie (31)  • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (31 fotografií)

Střela u Mladotic - zastávky

Vstoupit do fotogalerie (31 fotografií)

Zhruba 13 km dlouhý okruh, který začíná a tím pádem i končí na vlakové zastávce Mladotice - zastávka - to zdůrazňuji pro místních poměrů neznalé, aby nevystoupili v obci Mladotice. Je to vycházka okolo dvou mlýnů, převážně po lesních cestách. Jde se údolím Manětínského potoka i podél Střely. Není to však rovina, občas se narazí na prudší, ale krátké stoupání a pak samozřejmě i klesání.

Co se týká občerstvení na trati, tak s tím je docela problém. Asi u Čoubova mlýna by snad něco mohlo být, jsou tam venku stolky i slunečníky, ale otevřeno není pravděpodobně každý den, snad v sezoně, možná i o víkendech.

Kdo si troufá na delší a náročnější trasu, může si to protáhnout podle Střely až do Plas. Tam to má tu výhodu, že je tam restaurace, dokonce i Klášterní pivovar. Takže domů hladoví, ani žízniví nepojedete.

Autor: jircak

Další články autora: 1632

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli