CYKLISTICKÉ NAUČNÉ STEZKY V CHKO ČESKÝ KRAS - KRÁSAMI ČESKÉHO KRASU NA PRAVÉM BŘEHU BEROUNKY

Vážení návštěvníci, vítejte v Českém krasu. Pokud jste se rozhodli navštívit tuto Chráněnou krajinnou oblast na kole a zároveň se o ní i něco dozvědět, máte v rukou správného průvodce. CHKO Český kras byla vyhlášena 12. 4. 1972 a zabírá území o rozloze 12 823 ha. Nejnižší bod v této oblasti nalezneme na hladině řeky Berounky u Hlásné Třebaně (199 m. n. m.) a naopak nejvyšším bodem je vrchol Bacín nedaleko Vinařic (498,9 m. n. m). Český kras má světový význam z hlediska geologie, stratigrafie siluru a devonu a vývoje života v těchto obdobích. Také je největším vápencovým územím v Čechách. Zachovala se zde rozsáhlá společenstva skalní stepi, lesostepi a listnatých lesů. Říční a krasový fenomén zde umožňuje život rostlinám a bezobratlým živočichům, které nenalezneme jinde na území Čech. K ochraně mimořádně vzácných hodnot bylo zřízeno zatím 21 zvláště chráněných maloplošných území. V tomto průvodci naleznete dva okruhy cyklistické naučné stezky. Pro oba okruhy doporučujeme trekkingové, krosové nebo horské kolo, stezky vedou většinou po zpevněné silnici, ale některé úseky jsou vedeny i terénem.

KRÁSAMI ČESKÉHO KRASU NA PRAVÉM BŘEHU Berounky

Druhý a kratší okruh cyklistické naučné stezky v Českém krasu, který měří 23 kilometrů, provází návštěvníky po jeho jižní části. Začíná a končí v obci Srbsko. Z Prahy i z Berouna se sem dá pohodlně dojet vlakem. Po dojetí okruhu je právě v Srbsku možné navázat na druhou cyklistickou naučnou stezku „ Krásami Českého krasu na levém břehu Berounky“.U mostu přes Berounku v Srbsku je první zastavení.

1. ZASTAVENÍ: Srbsko

První zmínka o obci Srbsko pochází z roku 1428 a její název pravděpodobně souvisí s kolonisty z Balkánu, kteří tuto obec založili. Místní občané tvrdí, že Srbsko je nejkrásnější obec ve Středních Čechách. Rozkládá se na obou březích Berounky, je obklopena kopci a skalami s jedinečnou přírodou. Srbsko a jeho okolí je vyhledávanou oblastí horolezců, na blízkých skalách nalezneme kolem 400 lezeckých cest. Ovšem ani pěší turisté nebo trampové nepřijdou zkrátka, svou tradici má nedaleké Údolí děsu- jedna z prvních trampských osad, nebo Kubrychtova bouda v blízkosti Bubovických vodopádů.

V Srbsku je také možnost občerstvení v několika Restauracích.

2. ZASTAVENÍ: Tetín

Po příjezdu na Náměstí 9. května pokračujeme rovně k budově místního muzea (otevřeno v sobotu a v neděli v 9- 17 hod.). Před ním nalezneme hned dvě tabule krátké naučné stezky „Tetínské vyhlídky“, která nás provede celou obcí a seznámí nás se všemi důležitými místy Tetína. Naučná stezka obsahuje pět tabulí, na každé je přehledná mapka, kde kterou tabuli nalezneme. Stojí za to, si celou naučnou stezku projít. Dozvíme se, že zde žila sestra slavné kněžny Libuše Tetka, své sídlo tu měla i sv. Ludmila, která zde také byla zavražděna. V obci se nachází tři kostely: sv. Ludmily, sv. Kateřiny a sv. Jana Nepomuckého. Stávaly tu dva hrady, zbytky jednoho nalezneme na okraji obce, kam nás naučná stezka také dovede. Je odtud nádherný výhled na řeku Berounku a skalnaté břehy kolem ní.

Obec Tetín leží na hranici CHKO Český kras a do jeho katastru patří také NPR Tetínské skály a NPR Koda. Obyvatelé obce nežijí jen slavnou minulostí tohoto místa, ale mají možnost se angažovat v několika spolcích a sdruženích (např. tělovýchovná jednota, sbor dobrovolných hasičů, atd.). Každý rok se zde konají poutě. Jarní pouť první neděli po 16. květnu a Ludmilská první neděli po 16. září.

3. ZASTAVENÍ: Objevení Koněpruských jeskyň

Koněpruské jeskyně byly objeveny 15. 10. roku 1950. Po odstřelu v Houbově lomu prolezla skupina skalníků vedená Karlem Marešem, kde byl i Chvojka, Štěpán, Jiránek a jiní, přes desky zříceného vápence do tmavé místnosti. Zde byly stěny a strop vyzdobeny keříčkovitými krystaly. Vpravo se nacházela velká síň plná krápníkových stalaktitů a dostala název právě po Marešovi. Byly objeveny i další prostory jeskyně. Vedení lomu si bylo vědomo závažností objevu a nález ohlásilo Národnímu muzeu v Praze. To poslalo na místo tehdy ještě studenta Jiřího Kuklu, který prozkoumal všechny geologické poměry v jeskyni a určil směr dalšího postupu. Proběhlo několik dalších objevných výprav, kdy se třeba jednou plazivou chodbou protáhl jen třináctiletý chlapec Petr Batík. Objevil „Petrův dóm“ a „Strážcův dóm“ s mohutným komínem. Jeskyně se bohužel dočkaly také vstupů vandalů, kteří si na památku odnášeli vzácné kosti a krápníky. Brzy byly jeskyně uzamčeny a zpřístupněny odpovědné instituci- Archeologickému ústavu ČASV, jejímž vedením byl pověřen archeolog František Prošek. Pro veřejnost byly jeskyně zpřístupněny roku 1959 a od roku 1960 byla zpřístupněna trasa shodná s tou dnešní.

Prohlídka Koněpruských jeskyň trvá zhruba hodinu. Otevírací doba: denně duben, květen, červen, září: 8- 16, červenec, srpen: 8- 17, říjen: 8:30- 15, listopad: 9- 11- 14 pouze v pracovní dny.

V prostoru před pokladnou a stánkem s občerstvením se nachází také úvodní tabule k naučné stezce „Zlatý kůň“, která nás provází po stejnojmenné národní přírodní památce a navazuje také na nedalekou naučnou stezku přírodní rezervací „Kobyla“. Okruh je určen pěším turistům a projít ho trvá asi 1,5 hodiny.

4. ZASTAVENÍ: Osobnosti Litně

Mezi budovou fary a kostelem dříve stávala lípa. Ta slavná lípa zmiňovaná v básni Ve stínu lípy od slavného českého spisovatele 2. poloviny 19. století Svatopluka Čecha. Z rodného Ostředku se sem přistěhoval s rodiči, když mu bylo 7 let a pod lípou poslouchal vyprávění sousedů z vesnice. Stará lípa zašla mezi světovými válkami a dnes na jejím místě stojí socha Svatopluka Čecha z roku 1938. Je prací hořické sochařské školy. Další zajímavostí Litně je barokní zámek z 18. století, který stojí na místě původní středověké tvrze. Od roku 1850 byl majitelem zámku Josef František Daubek, schopný ekonom, vlastenec a manžel dcery obrozeneckého básníka Šebestiána Hněvkovského. V roce 1859 zde pobýval a maloval malíř Josef Mánes. Za ním sem přijel také jeho bratr Quido, který vyzdobil některé zámecké pokoje dekoračními malbami. Za potomka rodu Daubků- rytíře Jiřího se provdala slavná pěvkyně Jarmila Novotná. Poprvé odešli manželé do emigrace i se dvěma dětmi v roce 1939, podruhé roku 1948. Novotná pak působila v Metropolitní opeře v New Yorku. Do vlasti se směla vrátit až po převratu v roce 1989 a oba manželé jsou pohřbeni na místním hřbitově.

Budova zámku není veřejnosti přístupná. V obci se v budově fary nachází muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné. Otevírací doba: květen- září, sobota a svátky: 10- 17 (12-13 polední pauza).

5. ZASTAVENÍ: NPR Koda

V blízkosti kapličky se nachází informační tabule Geologické naučné stezky s názvem Koda. Tabule nás informuje o vzácném krasovém prameni, mlýnu a nedaleké jeskyni.

Národní přírodní rezervace (NPR) Koda je chráněná od roku 1952 a rozkládá se na území o velikosti 463,6 ha. Spolu s NPR Karlštejn tvoří nejcennější jádro CHKO Český kras. Habrové doubravy, kyselé doubravy, okroticové bučiny, šípákové doubravy, lesostepi a bohatý bylinný porost skrývají také hojné množství krasových útvarů Největší jeskyní této NPR je jeskyně Martina. Je dlouhá 445 metrů, má bohatou krápníkovou výzdobu a sedm kulturních vrstev, které dokládají osídlení jejího vchodu už ve střední době kamenné. Další jeskyní je nedaleká Kodská jeskyně, jeskyně Ve stráni a další zajímavostí je Sysifova propast. Z místa, kde se právě nacházíme, je přístupná jenom Kodská jeskyně po modré turistické značce. Připravuje se rozšíření chráněného území o botanicky pozoruhodné území především skalních stepí na skalách kaňonu. Tzv. Vanovické skály, které přiléhají ke Kodě z východu.

Tištěný průvodce můžete stáhnout zde