Borovnice - Kozinec - Nová Paka

Podzvičinsko je kraj turisty silně podceňovaný. Nejsou tu žádné horské štíty, hluboká skalní města, ani řeky plné vodopádů a tak, co by tady turista vlastně pohledával? Ostatně i ohlasy na příspěvky zde na Turistice to potvrzují. Dám sem trasu z Krkonoš nebo Jeseníků a za pár týdnů mají stovku otevření. To trasy z Podzvičinska nemají ani za rok. Zkrátka je Podzvičinsko (a vlastně i celé Podkrkonoší) zasvěcené těm, kteří hledají docela obyčejnou krajinu (dříve se říkalo malebnou), nějaký ten snadno zdolatelný kopeček s výhledy a hlavně klid od každodenního shonu a lidí. A těm, kteří si dokáží vychutnat zdánlivé maličkosti, spoluvytvářející krajinu: studánku, malou kapličku, kus pěkného lesa, nějaký ten šutr, křížek pod lipami..., anebo jen obyčejnou cestu obyčejnou přírodou.

Tohle všechno je přesně to, co se ženou máme rádi a není tedy divu, že na to Podzvičinsko jezdíme tak často. Na podzim nás zlákal Kozinec nad Novou Pakou. Ani nevím, proč. Kopec jako kopec. Je na něm rozhledna, ale na tu jsme nakonec ani nevylezli. Ony ty výhledy jsou pěkné i z úbočí kopce a zrovna fičel silný ledový vítr. Jak jsme za mlada říkali, "kosa byla vostrá", tak se nám nahoru nechtělo.

Do Borovnice se dá dostat o víkendu jedině vlakem a to ještě jen jedním spojem. osobákem z Jaroměře před půl devátou. Což ale stačí. Na zastávce vylezete z "orchestriónu" neboli "kufru", jak se někdy motoráčkům řady 810 apod. říká a jste nad vesnicí. Je třeba udělat pár kroků zpět k přejezdu, kde je rozcestník. Vybereme si žlutou značku, modrou necháme jiným a jdeme do vesnice. Moc dlouho se v ní ale nezdržíme, značka ji jen "lízne" po okraji a už jsme mezi poli a brzy na to i v lese pod Čisteckou hůrou. Záhy se ale objeví nové domky, to jsme na okraji Horek u Staré Paky. Tady u křižovatky žlutá končí a naopak začíná zelená značka.

Ta nás nejdříve vyvede pod Šturmův kopec. Už z něho se pěkně kouká na Krkonoše. Ale bude ještě líp. Na chvilku nás sice značka donutí jít po kraji hlavní silnice, ale brzy odbočí pod Kozinec a to už máme Krkonoše jako na dlani. Vylezeme nahoru pod vrchol Kozince. Tedy vlastně on má dva. Na tom nižšímstojí ta rozhledna, co jsme se na ni vybodli, na ten druhý zase vede značka. Nahoře je krásná vrcholová plošina. Z ní je taky vidět do kraje, jen se člověk musí trochu snažit si ty vyhlídkové body najít. Jak můžete vidět z fotek, měli jsme zrovna dost zajímavé počasí. Celý jih byl pod mraky, jimiž prosvítalo tu více, ondy méně slunce a krajina byla v mírném oparu. Sever byl naopak naprosto jasný a dohlednost náramná. Proto ty rozdíly ve fotkách. Dvakrát jsme tu ale fakt nebyli.

Z Kozince se sleze dolů do sedla Na Veselce a dalo by se dojít do Nové Paky po silnici. Zelená značka z ní ale po chvíli odbočuje vpravo a dělá dobře. Opět jsou z ní pěkné výhledy. Do Nové Paky přijdeme v místech, kde se říká V Balkách. Zde se zelená značka připojuje k červené od Levína a společně nás dovedou kolem kláštera schodištěm do města. Centrální rozcestník je v Pace u vlakové zastávky, kde můžeme skončit. Chcete-li do centra na náměstí nebo na autobus, dovede vás tam modrá značka.

Trasa je v podstatě nenáročná, je to v podstatě procházka na tři hodinky. Délka je asi 11 a půl kilometru. Nějaké to stoupání na trase je, ale skončí dřív, než se člověk zapotí.