Zajatecký tábor na Rejvízu

Dnes navštívíme zajatecký tábor pro sovětské válečné zajatce, později pro zajatce anglické a francouzské národnosti a příslušníky Todtovy organizace. Společně tedy zahájíme tuto asi šestikilometrovou cestu u Penzionu Rejvíz, kde se můžete ubytovat v dobových pokojích. V areálu najdete volejbalový kurt, bazén 20x12m, dětské hřiště a halu na ping pong. Odtud pokračujeme po žluté turistické značce pěšky nebo na kole. Po dvou kilometrech mineme Bublavý pramen, kde se můžeme osvěžit. Po dalších čtyřech kilometrech jsme na místě. Po levé straně již na nás kouká ukazatel, že se zde nachází Ruský hřbitov se 24 hroby. 17 sovětských zajatců zahynule během jediného měsíce. Samotný tábor se nacházel v zatáčce o 150 metrů dál.

Tábor pro zajatce byl vybudován v době, kdy hitlerovské Německo zahájilo 2. světovou válku. Brannou povinností byli odčerpávání pracovníci z výrobního procesu a tito museli být nahrazováni zajatci. První tábor v Jeseníkách byl zřízen ve Vidlích u Vrbna pod Pradědem v červnu 1940. V tomto roce získala v konkursu firma j. Nitsche - parní pila ve Vrbně zakázku na postavení několika obytných budov, kůlny pro nářadí, samotku, márnici a samospádného vodovodu v lese na Rejvízu. Celý areál byl pak oplocen a na bráně umístěn nápis: "ARBEIT MACHT FREI".

První zajatci polské armády byli přivezeni do tábora v srpnu 1940. Na podzim následujícího roku byli pak předáni na práci různým soukromým firmám a na jejich místo přivezeni zajatci ze západní Ukrajiny. Jejich počet byl minimálně dvojnásobný proti možné kapacitě ubytování. Zdravotní stav těchto zajatců, jak uvádí zpráva podaná pracovnímu úřadu v Jeseníku, byl již při přepravě velmi špatný. Zajatci v těžkých životních podmínkách živořili a v táboře vypukl tyfus. Za pouhý jeden měsíc od 4. 12. 1941 do 5. 1. 1942 zemřelo 17 zajatců. Další čtyři v roce 1942, jeden v roce 1943 a dva neznámo kdy. Ve zprávě je rovněž uvedeno, že v průběhu zimy musela být vyměněna jedna třetina zajatců pro tělesnou slabost a neschopnost pracovat v tak těžkých podmínkách. Závěr zprávy pak hovoří, že i další přidělovaní zajatci jsou ve velmi zbědovaném stavu. Podle výpovědi tehdejšího lesního správce Huberta Nitscheho zemřeli hladem a na uplavici nejen zajatci, ale i dozorci a jeden lesní.

V květnu roku 1944 byli zajatci z Rejvízu odsunuti do prostoru Moravské Třebové. Na jejich místo, po úpravě vnitřních prostorů budov, vybudování umyvárny a po prověření celkového stavu tábora zvláštní komisí, byli přesunuti zajatci anglické armády. Dávky jídel byly lepší, rovněž byly i příznivější pracovní normy a od září 1944 jim byly přiděleny přídavky jídla pro těžce pracující. V lednu 1945 bylo v táboře 50 anglických a francouzských zajatců a 25 příslušníků Todtovy organizace.

V roce 2009 jsem začal zjišťovat a ověřovat jména padlých nebo těch, co prošli tímto táborem v online databázi Ministerstva obrany Ruské federace. V závorce, nebo červěně budou opravy, které jsem zjistil po nalezení osobních karet dotyčných zajatců. Roman Janas.

Zde naleznete podrobnosti: http://www.koncentracni-tabory.estranky.cz/clanky/zajatecke-tabory-na-jesenicku/rejviz

Najíst se a ubytovat je možné ve výchozím bodě v Penzionu Rejvíz.

Ač je to o trochu delší cesta, stojí určitě za to. Do dnešní doby se dochovala kůlna, kam před pohřbením odkládaly mrtvoly a tzv. Opavská chata, kde se nacházelo velitelství tohoto tábora.

Neplatí se žádné vstupné. Přijďte vzpomenout na padlé.