Vodní hrad v Budyni nad Ohří

Kam a jak jedeme?

Dnešní výlet mě zavede na Vodní hrad v Budyni nad Ohří

Pojedete-li z Litoměřic do Slaného, cesta Budyní Vás povede přímo okolo tohoto zajímavého vodního hradu. I když samotný hrad, který se nám dodnes dochoval je jen menší částí původní vznešené stavby, určitě stojí za krátké zastavení. Původně se jednalo o pravidelnou čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu s uzavřeným nádvořím, obehnanou hradbou.

V současnosti zde mimo jiné můžete navštívit Jandovo muzeum s ojedinělou alchymistickou dílnou. Alchymistická dílna Jana Zajíce z Hazmburka, kterého jeho pokusy připravily o majetek, je umístěna přímo v prostorech, kde své pokusy prováděl.

Můžete se pokusit za pomoci pana Kvasničky, asi 1 m vysoké pískovcové sochy umístěné na rohu křídla zámku hned proti vstupní bráně, najít poklad, jak o něm vypráví místní pověst. Nebo zajít do restaurace nedaleko hradu, kde nejen dobře vaří, ale ve vstupním prostoru si můžete prohlédnou přehled historie budovy.

Za čím jedeme?

Na místě hradu stál již ve 13. stol. opevněný dvůr či tvrz. Objekt byl chráněn vodním příkopem a bažinami u břehu řeky Ohře. Roku 1336 jej získal od Jana Lucemburského Zbyněk z Valdeka a Hazmburka. Ve v 2. polovině 15. století zde Jan Zajíc zbudoval pozdně gotický hrad, obehnaný hradbami a vodním příkopem. Budova byla později poškozena výbuchem prachovny ve věži. Za Jana Zbyňka, ve 2. polovině 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Sám Jan Zbyněk byl prezidentem nad apelačním soudem a vlastníkem významné knihovny snad srovnatelné s knihovnou Lobkoviců. Jan Zbyněk se stavbou však natolik zadlužil, že musel Budyni prodat. Roku 1614 ji koupil jeho největší věřitel Adam ze Šternberka. Za třicetileté a sedmileté války zámek zchátral a sloužil už jen jako sídlo hejtmana a úředníků. Roku 1823 bylo zbořeno jižní a východní křídlo spolu s velkou věží. Zkáza zámku pokračovala, jen v letech 1902 až 1911 bylo přistoupeno k menším opravám, zastřešení a malým přístavbám.

Když vstoupíte do prostoru hradu, dívá se na Vás z nevelkého arkýře naproti bráně stojícího křídla hradu asi 1 m vysoká pískovcová socha. Říká se, že jistému alchymistovi se v době velkých pokusů Jana Zajíce podařilo vyrobit zlato. Jan Zajíc uspořádal na počest tohoto objevu velkou oslavu, ze zlata nechal ulít sochy a ty schoval v hlubokém podzemí hradu. Poté Jan Zajíc nechal vyrobit ze zlata ještě sochu alchymisty a umístil ji tak, aby střežila přístup k pokladu. Socha, dnes nazývaná Kvasnička byla však několikrát přemístěna. Možná, že právě Vám její pohled napoví, kde poklad hledat. (Zlatou sochu Kvasničky za pískovcovou asi již někdo vyměnil před Vámi.)

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Nebylo nutné se ubytovávat pití jsem měl sebou. Přímo pod hradem je místní restaurace.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Krásný zachovalý hrad. A při odchodu z hradu mne zaujal krásný kostel uprostřed náměstí.

V Budyni se nachází celá řada památek. Dochovala se část Městského opevnění ze 13. století s hradební věží, Kostel Panny Marie Sněžné, Barokní most se sochami z konce 18. století, židovská Synagoga a židovský hřbitov. Hlavní turistickým lákadlem je ale původně vodní hrad Zajíců z Hazmburka.

kostel sv. Václava

Asi v polovině desátého století, za vlády knížete Boleslava I. byl na místě nynějšího kostela vystavěn dřevěný kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Král Přemysl Otakar II. nechal na jeho místě postavit nový kamenný kostel již v gotickém slohu. Tento kostel byl již zasvěcen sv. Václavovi. V druhé polovině 13. století zde pak vzniklo město s vodním hradem.

Kostel, stejně jako celé město, trpěl častými požáry. Po velkém požáru na konci 15. stol. nechal Jan IV. Zajíc z Hazmburka, zvýšit věž kostela a pod římsu nechal vložit znaky svého rodu a své manželky Markéty Minsterberské.

Roku 1669, za držení panství Kateřinou ze Šternberka, postihl město Budyni další velký požár, který zničil většinu města včetně kostela. Poté byl kostel během válečných událostí, zejména během války o rakouské dědictví, několikrát vypálen. V roce 1775, tehdejší majitel panství Ferdinand z Ditrichštejna, nechal kostel opravit v barokním slohu. Byla zvýšena střecha, zvýšena věž a její vrchol upraven do cibulovitého tvaru. Průčelí kostela s portálem bylo přestavěno, doplněno o sochařskou výzdobu a dostalo nynější barokní podobu. Závěr kostela si částečně ponechal gotickou podobu.

V kostele je dnes možno vidět vnitřní malířskou i sochařskou výzdobu.

Ostatní informace

hrad

zachovalý

přístupno v návštěvních hodinách

GPS: N 50° 24' 17.21" E 14° 07' 25.55"

Otvíračka:

květen - září : Út - Ne 10.30 - 11 .30 hod., 13.30 - 15.30 hod.

říjen - březen : So - Ne 13.30 - 15.30 hod.

vstupné: 40,- Kč

parkování zdarma na parkovišti na náměstí u kostela sv. Václava