Levnov (Ketkovský hrad), Malá skála, Senoradský mlýn, Kraví hora – nejen údolím řeky Oslavy

I když už  jsem  trošku procourala  zahraničí,  Levnov dokazuje (stejně jako kupa jiných míst ), že je v naší vlasti mnoho pěkného k vidění (často doslova za humny), zvlášť v  podzimních dnech, kdy se příroda   krásně vybarvuje.

 

Na  vytištěnou mapku se   barevnými fixkami namalovaly trasy (naplánovaly cesty), ale už po pár  stech metrech  jsme štrádovali i mimo značky.  

Z  Brna  (něco přes 30 km)  přes  Rosice, Zastávku u Brna a Rapotice (zde na křižovatce  doleva, přes koleje, pak už jen 4 km) jsme  do Ketkovic přijeli  za  slabou půlhodinu.

 Ve vsi  jsme  odbočili doprava a po úzké silnici kolem hřbitova  se dostali k lesu.(viz mapa). Odtud  jsme se  již pěšky  pokračovali po červené. Asi po 1 km   (rozcestník „Levnov zřícenina - odbočka“) se  červená rozdvojila. Rozhodli jsme se odbočit  vpravo na  Ketkovský hrad (Levnov), nacházející se  v přírodní rezervaci Údolí Oslavy a Chvojnice. Byla to šikovná  volba, protože zde již vrcholky kopců  osvítilo slunce, na rozdíl  od červené směrem  vlevo – dolů, do doposud  zastíněného údolí řeky Oslavy. (Touto cestou jsme se ale  ve finále vraceli zpět).

Zbytky kdysi poměrně  rozsáhlého   středověkého  hradu (1346), postaveného vysoko (120 m) na skalnatém ostrohu  nad soutokem Oslavy a Chvojnice, jsou hlavní kulturně historickou zajímavostí  této oblasti.  Roku 1442 byl  hrad, jakožto loupežnické sídlo, vojskem moravských stavů obležen, dobyt a rozbořen. Zůstala pouze jediná mohutná zeď. Na zříceninu byl později  velmi hezký pohled  jak  z Malé skály, tak  i z mostu přes řeku Oslavu.

Ale  zpět nahoru…

Hopkali jsme po  zbytcích hradu Ketkováku  a kochali se výhledy  do okolí. V dáli funěly  páry  z chladících   věží dukovanské  elektrárny.  Pokračovali  jsme (po neznačené  cestě) hřbetem  skalisek. Cestička  po 1,5 km klesla   k řece Oslavě a dovedla nás  (přes most) k Senoradskému mlýnu (a stejnojmennému  rozcestníku). Ač  bylo již pozdní dopoledne, po zemi se stále  válela mlha. Míjeli jsme  chatičky skvěle   vsazené    do malebného  prostředí  řeky Oslavy. Po červené jsme se podél řeky cca  po 0,5 km dostali  k rozcestníku „Pod  Levnovem“ . Zde jsme   odbočili doprava na žlutou a pak omylem minuli  odbočku na Malou  skálu (žlutá značka byla velmi nenápadně vyznačena  vlevo - na zábradlí) a  narazili na malý bufetík (u Šlapkovy skály)  Pivko neublížilo.

Hospodský nás  navedl zpět k odbočce na Malou skálu (skalní výchoz na pravé straně řeky Oslavy – 400 m.n.m.). Následoval prudký výstup nahoru (cca  140 m ). Odměnou nám   byly   parádní výhledy. Vlevo  dole  jsme viděli Ketkovický (Vydrův) mlýn,  nahoře  zbytky Ketkovického hradu (Levnova), ještě  více vlevo na kopci   zříceninu Kraví hora a  vpravo (po proudu řeky Oslavy směrem k Čučicím)  hluboké  zelené údolí. Kochali  jsme se  širokou škálou barev okolní krajiny - od  zelené (travnato-jehličnaté), přes žluto-zlatou a  oranžovou  až po červenou a hnědou (listnatou). Blankytně modrá obloha  dokreslovala podzimní  obraz.  

Stejnou (žlutou) cestou  jsme se  z Malé skály  skutáleli  k Senoradskému mlýnu,  přešli zpět most přes  řeku a vydali se opět do prudkého kopce, po červené,  směrem ke  zřícenině Kraví hora.  Červenou jsme následovali dalšího 3,5 km  až ke Skřipině, k mostu. Přešli jsme na na pravý břeh Oslavy a po zelené se vraceli  (poměrně nezáživnou cestou) zpět  přes  Senoradský mlýn (do třetice),    k rozcestníku  „Pod  Levnovem“, (zde se k zelené přidala  souběžně i červená). Dostali  jsme  se   zpět k rozcestníku „Levnov zřícenina -  odbočka“ (viz  červená šipka na mapce ve fotogalerii  – z této vidličky se  dopoledne  vyráželo odbočkou   ke zřícenině  Ketkovského hradu). Odtud   jsme  se nyní   drželi už pouze  červené, která nás dovedla  zpět k dostavníku.

 

Území přírodního parku Oslava (o rozloze   2200 ha) je  tvořeno převážně  členitou pahorkatinou,  porostlou pestrými lesy, s výrazným zářezem řeky Oslavy. Zdejší nejvyšší vrcholy přesahují 350 m.n.m. Procházeli jsme  po loukách, skalnatých plochách i  lesostepích. Z turistických tabulí jsme se dozvěděli, že  v parku (vyhlášeného  v roce 1987)  žije mnoho významných živočichů (roháč, kudlanka, ještěrka zelená, výr, či skřivan a rostlin (lomikámen, chrpa, vemeník  atd). V závějích barevného  listí  jsme spatřili  pouze bramboříky.

 

Návštěva atraktivních míst  této oblasti, ač  se na papíře nezdá, nebyla úplně nejsnazší, právě  díky zdolávání  mnoha kopců. Přesto považuji  výlet za  pěknou letošní  podzimní  tečku. ( rok 2012)

 

Na  podzim 2013  jsme si  vycházku  zopakovali -  krajina nabídla  snad ještě výraznější paletu barev (i když nebylo  zpočátku azuro).

 

 2 další   TIPY na  pěkné  výlety podél řeky  Oslavy:

1. Vaneč

2. Březník- Lamberk - Skřipina

 

http://www.mapy.cz/