Zvole – kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

Zhruba na poloviční vzdálenosti mezi Zábřehem a Mohelnicí je nepřehlédnutelnou a největší obcí Zvole. Dlouhá léta se v jejích zatáčkách trápili řidiči na silnici č. 44, po otevření obchvatu v srpnu loňského roku (2014) se provoz uklidnil a snad i pro to začali na místním farním kostele s opravou fasády.

První zmínky o obci jsou z roku 1273 a povětšinou se jednalo vždy o obec vcelku výstavnou a lidnatou. Bez zajímavosti není, že vlastně původně se jednalo o dvě vesnice, severnější Zvole bylo vždy větší, jižně ležel o něco menší Kolorédov (vysvětlení jména najdeme dále), dnes už zástavba zcela splynula. Není bez zajímavosti, že severně na poli mezi Zvolí a Rájcem se v roce 1468 odehrála bitva mezi vojsky Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína. V té byl smrtelně raněn velitel českého vojska Zdeněk Kostka z Postupic.

Největší a od přístupu z jihu zcela nepřehlédnutelnou dominantou vsi je zdejší farní kostel. Jakožto větší obec mělo Zvole faru od nepaměti, k tomu i starý kostel zasvěcený sv. Jiljí. Ten v roce 1854 zcela zničil požár.

Nový kostel byl vystavěn v rozmezí l. 1860-64, vysvěcení se dočkal v roce 1876.

První dojem sice napovídá, že jde o novogotickou stavbu, nicméně při pár dalších pohledech zjistíme, že lomených oblouků se stavba nedočkala. Jde tedy o stavbu novorománskou. Za pozornost již stojí již vstup do kostela s pískovcovými sloupy a sochou P. Marie od Josefa Heinricha z Vídně. Průčelí zdobí znaky olomouckého arcibiskupství a rodu Fürstenberků (aktuální arcibiskup). Zvole bylo dlouhá léta v majetku olomouckého biskupství (později arci). Vnitřní prostor kostela je tvořen jednou širokou lodí s mírně ustupujícím presbytářem. Klenby v lodi jsou valené s žebry, což je snad jediný mírně gotizující prvek. Blízký vztah k olomoucké stolici prozrazují tři oltáře. Všechny pocházejí z olomoucké katedrále, která v 19. století procházela výraznou přestavbou. Hlavní oltář je dílem malíře Dobiášovského z Vídně, boční oltáře jsou zasvěcené sv. Jiljí (patron starého kostela) a sv. Janu Nepomuckému.

Kazatelna a křtitelnice jsou dílem sochaře Arnolda z Brna. Za materiál posloužil ostřihomský mramor. Jedná se o červeně zabarvený krystalický vápenec z okolí slavného uherského města.

Varhany nad vstupem jsou dílem opavského varhanáře Karla Küttlera.

Klenbu stropu zdobí výjevy z života světců, presbytář zdobí postavy andělů.

Vlevo od vstupu je běžně dostupná kaple s Pietou. Pozornosti by neměly uniknout náhrobky ze staršího kostela přenesené na stěny kaple. Kamenné desky z období datovanými 16.–18. stoletím. Najdeme tu velký renesanční náhrobek nějakého Žerotína, na protější zdi pak znaky rodů které měli Zvole v držení, najdeme tu znaky Ditrichštejnů, Colloredo-Waldsee (odtud Kolorédov) a Liechteštejnů. V podstatě tedy různých biskupů a arcibiskupů.

Jednoduchý vnější vzhled kostela nejvíce zdobí zmíněný vstup, vnější fasády jsou členěné lesénami s ozdobnými obloučkovými římsami. Šikmou obloučkovou římsou je zdoben i vrchol hranolové věže nad štítem kostela. Závěr kostel je mírně ustupující s trojbokým zakončením.

Vstup do kostel střeží z jedné strany sv. Jan Nepomucký (západně od vchodu), východně sousoší Kalvárie.

Zvole u Zábřeha není jedinou obcí toho jména u nás. Známé je např. Zvole u Prahy, kde – můžeme rovněž objevit zánovní kostel, ten je už zcela novogotický, však je taky o 30 let mladší.