Zookoutek ve Vysokém Chvojně

Zookoutek je vlastně obora, která se nachází na jihovýchodním okraji obce Vysoké Chvojno na Pardubicku.

K zookoutku vás navedou ukazatelé k penzionu „Zámeček“, u něhož se zookoutek nachází. Z centra obce odbočuje do těchto míst úzká asfaltová silnička u malého ostrůvku zeleně s křížkem, tzv. „parečku“ (ve směru od Hradce Králové či Holic první odbočka doprava). Prudší sjezd tzv. „Starým kopcem“ přerušíte v půli odbočením doleva a necháte se touto cestou vést až k zookoutku.

K zookoutku se můžete též dostat z druhé strany lesem od rozcestí „Za chvojenským parkem“, na žluté a zelené turistické značce. Stačí se vydat po žluté značce ve směru na Holice a zvolit první odbočku Doprava. Neznačená cesta vás dovede též k zookoutku. Těsně před zookoutkem budete procházet PR U parku, pod opukovou strání (s významnou teplomilnou květenou a zbytky smíšeného lesa s bukem, dubem, jasanem a jedlí), které se říká též Prácheňská či Práchovská stráň.

V neposlední řadě vede k zookoutku NS Viselce, která začíná v Holicích, u památníku Dr. Emila Holuba. Stezka je zaměřena na les a hospodaření v lesích. Je dlouhá 6,5 km a končí právě u tohoto zookoutku poté, co vás provede místním arboretem, které bylo založeno markrabětem Pallavicinim v letech 1886 – 1889 v anglickém slohu. Původně měl v založeném parku stát zámek, ale po smrti syna markraběte Pallavicniho z toho sešlo. Arboretum zahrnuje kolem 220 druhů stromů (např. pazerav sbíhavý, jeffreyovy borovice či liliovník) a keřů, které označují malé cedulky. V parku nechybí naučné tabule, množství laviček a jeden altánek. Při cestě z arboreta k zookoutku též minete pramen (s výbornou vodou) s malým rybníčkem[* 1] ve svahu. Potůček, který z tohoto pramene vzniká, napájí sádka vedle zookoutku a dále kopíruje částečně ohradu zookoutku/obory. Kousek za oborou pak vtéká do Hlubokého potoka, nejvýznamnějšího toku v lesích jihovýchodně od Vysokého Chvojna. Na místě zookoutku mělo být kdysi postaveno koupaliště, ale z plánů bohužel v 70. letech 20. století sešlo.

Zookoutek byl zbudován na ploše cca 6 ha Lesním družstvem Vysoké Chvojno, s.r.o. v letech 2008 – 2009. Můžete v něm vidět zástupce spárkaté zvěře, tj. jelení zvěř (z Orlických hor od paní Soni Klímové), mufloní zvěř (z obory v Opočně pod Orlickými horami, v majetku Kristiny Colloredo-Mannsfeldové) a daňčí zvěř, která pochází z nedaleké obory „Požáry“ (u Bělečka), v majetku měst a obcí sdružených v Lesním družstvu Vysoké Chvojno s.r.o.

Když zvěři přinesete něco dobrého na zub (nejlépe tvrdé pečivo, jablka či kaštany), přiblíží se až téměř k ohradě. Nejvíce ochočená je však laň (informace z r. 2014), která pochází ze záchranné stanice v Pátku u Poděbrad (darem od Luboše Vaňka). Tato laň se nechá pohladit, i když ji zrovna nic k jídlu nenabídnete. Většinou ji doprovázel mladý jelen, který se nechal pohladit hlavně za jídlo. Tento jelen se jmenoval Matěj mladší a pocházel z obory v Klopotovském údolí u Nového Města nad Metují. Bohužel však nečekaně zahynul v zimě roku 2015. Ostatní zvířata jsou ale stále ochočenější, takže si jídlo z ruky už umí vzít další laň a mufloní ovce. K pozorování zvěře slouží též velká dřevěná pozorovatelna u zookoutku. Vedle pozorovatelny stojí naučná tabule NS Viselce a dvě tabule s křídami na malování pro děti.

Pro úplnost je třeba zmínit, že v sousedství zookoutku stojí hájenka „Viselce“ a vedle ní bývalý lovecký zámeček (spíše vila) hraběte Pallaviciniho, která sloužila k ubytování při jeho návštěvách. Po první světové válce byl však veškerý jeho majetek, vč. zámečku, zestátněn. V současnosti je v majetku Lesního družstva Vysoké Chvojno, s.r.o., prošel celkovou rekonstrukcí a v roce 2013 byla dokončena jeho adaptace na ubytovací zařízení. Nyní je tedy penzionem a mimo zimní období i víkendovou kavárnou/občerstvením.

Na severozápadním okraji obce, při zelené turistické značce a cyklostezce č. 4265, můžete vidět též bizona amerického (dvě samice, jeden samec).

Vysvětlivky:

1. Chvojenský mlýn

Severně od Holic leží obec Vysoké Chvojno, která již roku 1336 byla městečkem a měla tvrz. Vedle domku čp. 44 se "odedávna" nacházel mlýn s korečkovým kolem (voda je samočinně nabírána do kapsovitých nádob pohybem korečku). Voda na mlýnské kolo byla přiváděna vantroky ze tří rybníčků nad vilou markraběte z Pallavicini na východním konci obce. Rybníčky byly spojeny a voda v nich bývala prý pramenitá.

Kdy mlýn zanikl, není známo, dodnes se však v místech, kde stával, říká "U mlýnka".

Informace převzata z:

KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách VI: Královehradecko, Pardubicko, Jaroměřsko, Chlumecko, Novobydžovsko, Hořicko, Litomyšlsko, Českotřebovsko, Vysokomýtsko, Náchodsko, Dobrušsko, Lomnicko, Novopacko. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-146-9.