Zašovská NS - Malý okruh

Začátek zašovské Naučné stezky je od zastávky vlaku vzdálen asi 2 km a nachází se u pramene poutního místa Stračka. „Velký okruh“ dosahuje délky téměř 5 km. Míří nejprve k východu až za vrch Pohoř, pak se přes lesy krátce stáčí k severu a nakonec se vrací západním směrem nazpět ke Stračce. Celkově se na NS nachází 8 informačních tabulí seznamujících poutníky se soužitím člověka s přírodou a není zapomenuto ani na zašovské rodáky. Na Velkém okruhu se nachází několik posezení a výhledů, převážně na Vsetínské vrchy.

 

„Malý okruh“ od Stračky vystoupá do spodního patra dnes již nefunkčního lomu. Na jeho dně se nachází odpočinkové místo a dětské hřiště v přírodě, určené spíše odrostlejším dítkům. Ty zde najdou indiánské teepee, pozorovatelnu (z níž jsou vidět makety ptáků) a k vyblbnutí jim slouží skluzavka, kladina a prolézačky. Krátká trasa NS opatřená kvůli bezpečnosti zábradlím, lany a schůdky odtud pokračuje do horního patra pod převislou skalní stěnu lomu, jenž je připomínkou zdejší historie těžby kamene. Děti na stezce získají poznatky o přírodě a zvířatech v ní žijící.

 

Zašová v minulosti proslula svou kamenickou činností. U Stračky se nacházel „Obecní lom“ a někde poblíž ještě „Krhovjákův lom“, který byl ale zcela vytěžen a dnes už je téměř nemožné toto místo najít. Druhým důležitým místem k lámání kamene byl „Kerlův lom.“ Byl větší než obecní a nacházel se v lokalitě Černý kopec.

 

Tady na Pohoři a na Černém kopci nad zemský povrch vystupují drobnozrnné slepence a hrubozrnné pískovce, z nichž byl hlavně ten pevný „godulský“ hlavní příčinou těžby. Kromě něj se ale využívaly i slepence a břidlice z tzv.Istebňanských vrstev.