Vřesovice-zámek

Vřesovice jsou 9 km jižně od Prostějova, ve směru na Němčice nad Hanou po odbočení vpravo ve Výšovicích. Zámek je na křižovatce vpravo na začátku návsi.

Vřesovice se poprvé uvádějí v r.1078 v zakládací listině kláštera Hradisko knížetem Otou Černým Olomouckým a jeho manželkou Eufemií, kdy byly Vřesovice jejich darem novému klášteru. Darovací listinu Vřesovic olomouckého knížete Oty Černého klášteru Hradisku, potvrdil v r.1160 král Vladislav II. a klášterním zbožím byly Vřesovice až do zrušení kláštera v r.1784. Ve Vřesovicích byl vybudován klášterní hospodářský dvůr, který byl za třicetileté války zničen. Po obnovení dvůr nestačil zvýšeným potřebám kláštera a proto se opat Norbert Želecký z Počenic rozhodl vybudovat ve Vřesovicích Nový Dvůr k chovu koní a ke správě panství a také jako letní opatovo sídlo reprezentační zámek. Místo pro nové sídlo bylo vybráno nedaleko starého sídla, byla zřízena cihelna a vápenka a v r.1701 začala podle projektu Domenika Martinelliho stavba zámku, která trvala dva roky. Zámek je menší čtyřkřídlá barokní stavba obrácená hlavním průčelím ke vsi. Štukovou výzdobu interiérů provedli italští umělci zdílny Baltazara Fontany. Vnitřní zařízení s obrazy a gobelíny bylo použito z pozůstalosti olomouckého kanovníka Ferdinanda Schröffela.

Kaple v zámku byla zřízena až v r.1708 a v r.1712 rozšířena a vyzdobena opět italskými umělci z Fontánovy družiny. K trvalému pobytu zámek sloužil až od r.1724, kdy sem byla přenesena správa statku z Pivína.K Vřesovickému statku patřilo v 18.stol. dalších šest okolních obcí. Po zrušení kláštera v r.1784 se stal zámek sídlem správy bývalých klášterních statků Mořice, Nezamyslice, Výšovice a Vřesovice. V r.1825 koupil vřesovické panství rakouský státní kancléř kníže Metternich. Metternich provedl úpravy zámku zrušením arkád na jedné straně nádvoří pro rozšíření jídelny. Metternich držel také panství v Kojetíně, kam převedl zrušený vrchnostenský úřad ve Vřesovicích a soustředil všechnu správu svých majetků do Kojetína a Vřesovice pronajímal pro různé účely. V r.1851 si je najal hrabě Pálffy pro účely vojenské školy. Chátrající objekty zámku prodal v r.1873 Richard Metternich nadporučíkovi Brunovi Vojáčkovi z Prostějova. Nevýhodně koupený zámek pak Vojáček nabízel ke zřízení plánované nové školy, ale k realizaci nedošlo a tak prodal se ztrátou v r.1881 zámek vřesovickému starostovi Janu Svozilovi. Po požáru v r.1885 byl zámek přebudován na sýpku, skladiště a konírnu. V r.1927 koupil bývalou zámeckou budovu V.Jančík z Vřesovic, který v ní zřídil kolárnu.

Po r.1945 se provedla rekonstrukce budovy zámku, který se stal sídlem MNV, knihovny a mateřské školky.V 60. letech byla z bývalé Kaple zřízena pamětní síň obce. Na zámeckém průčelí je barokní portál a pamětní deska vřesovického rodáka, poslance zemského sněmu v r.1848, Jiřího Frýborta od sochaře Jana Třísky, která sem byla zasazena v r.1938. Dnes je v bývalém zámku OÚ, pošta, zdravotní středisko a mateřská škola.