Vrbno pod Pradědem-zámek

Město Vrbno pod Pradědem je 23 km severně od Bruntálu v CHKO Jeseníky na soutoku řek Bílé, Černé a Střední Opavy. Tato oblast se vyznačovala v minulosti rudným bohatstvím a tak na jeho ochranu tehdejší majitelé, opavská knížata, vystavěli několik hradů a tvrzí. Nad údolím Bílého potoka například to bylo dvouhradí Rabenštejn a Veisenštejn(Pustý hrad), u Karlovic ve směru na Andělskou horu hrad Freudenštejn a na ostrohu Bílého potoka a Bílé Opavy hrad Fürstenwald. Z r.1348 je latinsky psaná smlouva Mikuláše II. Opavského s lokátorem Hanušem Bruxerem(Brucknerem), který měl „... opravit a vybudovati městečko(oppidum) pod naším hradem Fürstenwalde, kteréžto se bude jmenovat Gesenke". Osada měla sloužit ke snazšímu využití rudného bohatství. Při dělení opavského knížectví r.1377 se Bruntálské panství spolu s nově založenou osadou Gesenek stalo součástí knížectví Krnovského. Hrad Fürstenwalde byl pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších, neboť byl uváděn na prvním místě před Landekem, Hradcem a jinými. Krnovská kněžna Barbara v pol.15.stol. pronajala Bruntálské panství polskému rodu pánů z Vrbna, který pocházel z Wirbna ve Svídnickém knížectví. Pravděpodobně za válek mezi králem Jiříkem z Poděbrad a Matyášem Korvínem hrad zanikl, neboť při vkladu do zemských desek bruntálského panství v r. 1523 o hradu již není ani zmínka a hrad je na mapách označován jako zřícenina. Hlavní sídlo si pánové z Vrbna vybudovali v Bruntále, ale ve Vrbně podporovali nadále těžbu drahých kovů a v r.1611 dokonce povýšili bývalou hornickou osadu na svobodné horní město, což přinášelo mnoho výhod a prospěchu pro rozvíjející se město. Pravděpodobně v té době vybudovali ve Vrbně barokní zámek, který byl v 18. a 19. stol. rozšířen o další přístavby. Kolem zámku byl vybudován přírodně krajinářský park. Po bitvě na Bílé hoře bylo konfiskované bruntálské panství prodáno řádu německých rytířů. Po útlumu hornictví se stal nejvýznamnějším průmysl textilní, sklářský a plastikářský.

Na konci 18.stol. Ferdinand Rössler, podnikatel z Krásné Lípy v severních Čechách přijal nabídku vrbenského podnikatele Weisse a stal se společníkem niťařské firmy Weiss a Rössler. K bydlení a své reprezentaci koupil barokní zámeček na konci Vrbna a častečně jej v empírovém slohu přestavěl. Po jeho smrti se do zámečku nastěhovala jeho neteř, která se prodala v r. 1821 za Johanna Josefa Grohmanna, rovněž ze severních Čech, který se stal společníkem firmy Weiss a Grohmann. Na zámku potom provedl další úpravy, pro pohodlí své a své rozsáhlé rodiny s deseti dětmi. Zásluhou podnikatelské rodiny Grohmannů se Vrbno stalo významným průmyslovým centrem oblasti. Ve svých továrnách zavedl významné sociální reformy, nemocenskou pokladnu, penzijní fond, lázně, dětský domov, mateřskou školu, konzum, tovární kuchyni i jídelnu. Grohmannové rozvíjeli svoji činnost i voblasti zpracování lnu, hutnictví , výrobě železného a drátěného zboží. V letech 1920-21 si úspěšný průmyslník Fritz Grohmann postavil na druhém konci Vrbna u Železné vilu, někdy zvanou „zámeček". Po r. 1945 byl majetek rodiny znárodněn, členové rodiny byli odsunuti do Německa (kde v Porýní založili novou firmu) a jejich majetek přešel do vlastnictví státu. Využití obou zámečků se několikrát měnilo, v zámku byl poslední dobou hotel Zámeček Grohmann a ve vile „ zámečku" je Parkhotel.

Kontaktní údaje:

tel: +420 608 618 041
mail: info@​zamecek-​grohmann.​cz
kontaktní osoba: Gabriela Šrámková