Vodnjan – farní Muzeum sakrálního umění (župna Zbirka sakralne umjetnosti u sv. Blaža)

Podle mnohých informačních pramenů nemá vodnjanska sbírka sakrálního umění, zahrnující dějinné období patnácti století i celé území bývalého římského impéria, na poloostrovní Istrii rovnocennou konkurenci. Ať už to je pravda nebo není, je to jistě skvělá reklama … a v tomto případě se navíc rozhodně vyplatí jí naslouchat. Zdejší sbírka, umístěná ve staré sakristii monumentálního farního kostela sv. Blažeje, totiž skutečně představuje nejen souhrnnou ukázku uměleckého génia mnoha staletí, ale také – jak se alespoň můžeme dočíst v některých moudrých knihách i jiných informačních zdrojích - pohled do místních dějin v průběhu několika minulých staletí i poznání smyslu pro krásu, zbožnosti a obětavosti místních lidí.

Ve vodnjanské muzejní sbírce, na které se podíleli benátský malíř Gaetano Grezler, mnozí církevní hodnostáři, stejně jako dary mnoha generací místních obyvatel, je celkově shromážděno neuvěřitelných 730 (ve skutečnosti jich prý je ale o 17 méně) děl a předmětů z období od přelomu 4. a 5. do konce 19. století. Zní to sice neskutečně, ale stará kostelní sakristie je poměrně velkou plochou, tvořenou několika výstavními místnostmi, byť třeba vytvořenými z původní chodby. Hned v té první objevíme předměty, pocházející z raně křesťanské baziliky, která byla až do II. poloviny 18. století předchůdkyní současného svatostánku.

Ve vedlejší místnosti se nachází velmi cenná sbírka předmětů (relikviáře) z muránského skla, drahých kovů a dřeva, pocházejících z období 13. až 18. století. Za nejcennější exponát je zde považován relikviář, ve kterém je uložen trn z Kristovy koruny, zdobený jemnými miniaturami apoštolů, který byl vyroben na přelomu 13. a 14. století. Konkuruje mu zejména relikviář sv. Šimona, jehož součástí je kus látky, ve které prý tento prorok držel malého Ježíška.

Klenotem zadní – a současně největší – místnosti je bezesporu mistrovské dílo Paolo Veneziana. Slavný benátský malíř 14. století se zde představuje svým krásným triptychem, namalovaném na dřevěném víku sarkofágu a představujícím výjevy ze života sv. Leona Bemba, světce, jehož skvěle dochovaná mumie se nachází jen pár kroků vzdušnou čarou od tohoto pozoruhodného díla. Venezianův triptych je typickou ukázkou benátské malířské školy s byzantskými prvky, pochází z roku 1321 a pro mnohé návštěvníky Vodnjanu bývá také hlavním lákadlem tohoto muzea.

V dalších dvou menších místnostech si můžeme prohlédnout nejrůznější relikviáře, dřevěné sochy, zlacené retably i krásná liturgická roucha, vyrobená z drahých látek s jemnými výšivkami. Těm vévodí zlatými nitěmi protkávané ornáty, pocházející z období 14. až 19. století. V této části farního muzea již jednoznačně vítězí baroko 17. století, hojně doplněné předměty z obou století následujících.

V prvním patře, kde léta žil a tvořil malíř Gaetano Gresler, jsou v prosklených vitrínách umístěny různé zajímavé a krásně zdobné předměty, jako jsou např. krajky nebo šperky. Najdeme zde ovšem také obrazy zachycující historii Vodnjanu, staré erby nebo vlajky, ale zejména vzácné a staré knihy, jako jsou např. Summa Theologica od Tomáše Akvinského (z r. 1586) nebo Summa S. Antonini (r. 1571). Za nejvzácnější exponáty jsou zde však považovány nejstarší existující kniha vytištěna v Norimberku (r. 1509) a vodnjanský registr narození, úmrtí a uzavření manželství od roku 1559.

Myšlenka vzniku vodnjanského farního Muzea sakrálního umění se objevila v roce 1983. To pak bylo slavnostně otevřeno před vánočními svátky o rok později a ve staré sakristii si tak dnes můžeme prohlédnout 179 drahých relikviářů, olejomaleb i artefaktů z archeologických nálezů nebo liturgické předmětů. Druhá část je od roku 1990 umístěna o podlaží výše a zde je vystaveno 534 exponátů, mezi kterými převažují knihy, rukopisy, olejomalby a polychromované dřevěné sochy. Tato část expozice se proto nazývá Knihovna a galerie. Celkově tedy prý toto farní muzeum nabízí asi desítku kamenných artefaktů, patnáct obrazů na plátně i dřevu, patnáct soch, přibližně stovku vzácných relikviářů, množství knih a rukopisů i šperků a kněžských rouch, což návštěvníkům této skvělé sbírky sakrálního umění nabízí jedinečný pohled na umění od raného středověku po polovinu 19. století. Proto se nelze ani moc divit tvrzení místních, že jejich sbírka církevního umění patří k největším a nejvýznamnějším v celé Evropě a každoročně ji shlédnou tisíce návštěvníků.

Informace o otevírací době ve vodnjanském farním muzeu se sbírkou sakrálního umění se liší. Budeme-li vycházet z těch nejvěrohodnějších zdrojů i z osobní zkušenosti autora článku, je zde otevřeno v období červen až září a v čase od 9:30 do 17:00 hod (výjimkou je neděle s časy 12:00 až 17:00 hod.). Cena za vstupné do muzea je 50 kuna a stejně stojí i mumie se svatými ostatky. Obě expozice se dají zkombinovat za 75 kun. Děti do 14 let zaplatí kun 25.