Vítošov - lom

Od Svaté Filomény u Leštiny  •  Fotografie (26)  • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (26 fotografií)

Od Hrabové

Vstoupit do fotogalerie (26 fotografií)

Obrovský trojúhelník, spíše lichoběžník na východní straně širokého údolí Moravy, tedy útvaru Mohelnické brázdy v severozápadním cípu Olomouckého kraje, je neklamným znamením, že jste někde u Zábřeha. Nepřehlédnutelná stěna je tak i výtečným orientačním bodem. Ano jde o jeden z největších moravských lomů Vítošov.

Obrovské ložisko vápence prozrazuje, že zde v dávných dobách ležel záliv nějakého tropického moře, v kterém se usazovaly schránky živočichů, aby z nich po věcích vznikla těžená hornina. Odhadované stáří je devonské až předdvonské. Vápenec je provázen karbonátovými horninami skupiny Branné, jsou navíc i mírně přeměněné, jsou pak označované jako kalcitické mramory. Západní svah Úsovské pahorkatiny v délce cca 3km zhruba mezi obcemi Lesnice až Hrabová tvoří naleziště vápence. Již někdy v 15. století zde bylo otevřeno několik lomů, v kterých se těžilo ručně až do 19. století. Průmyslový rozvoj přinesl pokročilejší metody těžby. Zhruba od 60. let 20. století se centrum těžby přeneslo k osadě Vítošov, kde byl otevřen nový velkolom. Surovina byla využívaná k výrobě reaktivního vápna pro železárny v Třinci. Od 70. let se pomocí clonových odstřelů začala utvářet dnešní impozantní podoba lomu. Lom je dnes tvořen 10 etážemi se zahlazenými závěrnými svahy. Délka těžebního prostoru je cca 800m, hlavní dobývací prostor je ve střední části lomu a má mocnost asi 40 m. Výška lomového prostoru převyšuje 150 m.

Surovinu dnes zpracovává vápenka umístěná přímo v areálu lomu, zpracovává ji na vápenné výrobky pro hutnictví, stavebnictví, chemický průmysl apod. Produkuje i kusové vápno, mleté vápno či vápenný hydrát. Vápencový štěrk i kamenivo a systém maltových směsí s obchodním názvem Salith. K lomu vede železniční vlečka, která koncem 90. let minulého století proslula jako jedno z míst kde se lehké topné oleje měnily v pohonnou hmotu.

Jak už to u vápence chodí, voda svým působením vytvořila i nějaké krasové jevy. V lomu byla skutečně objevená malá jeskyně, ta už ovšem (bohužel) zanikla, ukázky krasových útvarů je možno spatřit ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, ale i v malém obecním minimuzeu v nedaleké Hrabové. Přístup do lomu je z pochopitelných důvodů zakázán. Jde údajně o 3. největší lom v ČR. Odhaduje se, že těžba v lomu bude ukončena někdy za 15 let.

Autor: Bobkart

Další články autora: 2461

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli