Vírská přehrada.

Turistické cíle • Technické zajímavosti • Přehrada

Fotografie (14) • Foto: Zdenek7

Při svém cyklovýletu Hornosvrateckou vrchovinou jsme se chtěli podívat i k Vírské přehradě. Po cyklostezce č.4025 jsme projeli krásný úsek po břehu přehrady z Dalečína až na hráz. Cestou byly krásné výhledy a zaujala nás i mohutnost a výška hráze. Proto jsem si po návratu domů vyhledal o tomto vodním díle další informace. Tyto Vám spolu se svými fotkami nabízím.

Foto: Zdenek7

První vodohospodářský plán, který se snažil řešit veliké kolísání rozmarné řeky Svratky, byl vypracován již v roce 1911 Zemským výborem moravskoslezským. Tehdy bylo naplánováno několik menších přehrad. Mezi nimi už byla zmiňovaná i Vírská. V roce 1928 se v Brně konala jubilejní výstava, na které byla zveřejněna i informace o stavbě Vírské přehrady jako nejrozsáhlejšího vodohospodářského díla v povodí Svratky. Návrh brněnského profesora Jana Bažanta zaujal jak obyvatele Víru a okolí, tak i Brňany. Byl mu dokonce věnován jeden celý sál, což dokazuje důležitost celého projektu. Ani období okupace nezastavilo plány na vybudování velké přehrady na řece Svratce. Díky malému kroužku inženýrů ze Zemského úřadu v Brně byl vypracován první technický prováděcí projekt tohoto monumentálního díla. 15. března 1940 ukázala řeka znovu svou sílu. Tehdy zatopila celou obec Vír. Velký podíl na této katastrofě měly ledové kry, které se na některých místech nakupily až do výše dvou metrů a tím vznikla neproniknutelná hráz. Na pomoc zatopené obci přišly vládní i okupační vojenské jednotky, které společnými silami odstřelovaly ledové bariéry. Už tehdy bylo definitivně rozhodnuto o stavbě vodního díla. Práce však byly zahájeny až v roce 1947 a to spojenými podniky Konstruktiva a Hrabě a Lozovský. Po jejich znárodnění o rok později převzaly vedení stavby Československé stavební závody. Ty vodní dílo v listopadu 1957 také dokončily. Výstavba však nebyla jednoduchá. Problémy byly jak se stavebním materiálem, tak i se strojním vybavením. Chyběli odborníci i dělníci. Ve stejné době se totiž začínalo s budováním další přehrady - Slapské. A ta měla z příkazu ministra ve všem přednost. Na stavbě pracovalo tisíc čtyři sta dělníků. Avšak ne všichni místní, těch zde byla pouhá třetina. Kupodivu velký podíl na vybudování Vírské přehrady měli Řekové, kteří sem přišli v padesátých letech. Mnohým z nich byl pak u nás poskytnut azyl. Napouštění přehrady bylo postupné a skončilo spolu s dokončením stavby v roce 1957. Za oběť tomuto vodnímu dílu padly obce Chudobín, Korouhvice a část Hamrů. Díky tomu ale byla obec Vír uchráněna před dalšími povodněmi a přehrada se stala obrovskou zásobárnou pitné vody. Nechybí zde samozřejmě ani vodní elektrárna. Její první turbína byla uvedena do provozu v roce 1954. O rok dříve byla dokončena stavba vyrovnávací nádrže. Hráz vysoká sedmdesát šest a půl metru, se šířkou v patě padesát pět metrů a s devítimetrovou korunou, je schopna pojmout padesát čtyři miliónů metrů krychlových vody. Celá hráz je dlouhá tři sta devadesát metrů a zatopená plocha má rozlohu dvě stě dvacet tři hektarů. Tato čísla jsou jistě úctyhodná a Vírská přehrada se tak řadí mezi naše nejvýznamnější vodní díla.

Poslední aktualizace: 27.6.2015

Vírská přehrada. na mapě