Vilémův pramen, Smrkový pramen

Velká část pramenů ve svazích Studničního vrchu nad Gräfenberkem byla upravená již za života Vincenze Priessnitze. K těm patří i dva prameny v údolíčku mezi Jehlanem a Studničním vrchem na trase naučné stezky Vincenze Priessnitze, asi 200 m nad Rumunským pramenem.

Datum jejich vzniku není přesně známé, musely vzniknout někdy ve 40. letech 19. století. Na rozdíl od novějších pramenů, leckdy s honosnými pomníky od kamenických a sochařských mistrů jsou vyvedeny z běžného lomového kamene (leckdy posloužil materiál přímo z okolí).

V roce 1867 byl jeden z pramenů pojmenován jako Vilémův (Prinz Wilhelm Quelle). To je uváděno v souvislosti s korunovací Viléma II. na krále Pruska. Vedlejší pramen Smrkový (Fichten Quelle) nese název připomínající okolní porost.

Ve své době byly vycházky k pramenům oblíbené, na prostranství před pomníčky byl zřízen přístřešek s lavičkami. Ve 20. století se prameny příliš neudržovaly, po roce 1945 ovšem dostal první z nich úderný název Partyzánský (německý král byl tehdy nemyslitelný). Nad počtem a přítomností partyzánů v okolí tehdejšího Frývaldova bychom mohli úspěšně pochybovat.

Přechodný název se dnes už naštěstí nepoužívá a pramen nese původní název.

Na informační tabuli si můžeme přečíst, že s pietních důvodů zůstaly prameny v poněkud neupravené podobě, jak vypadaly v socialistické době. To je tvrzení příliš přehnané, přece jen k určité obnově došlo, přibyla i lavička, takže jsou oba prameny příjemným odpočinkovým místem.