Velký Roudný - rozhledna, kaple a Čertův kámen

Velký Roudný je nejvyšší sopka pohoří Nízký Jeseník. Na vrcholu je dosud patrný kráter ve tvaru kužele. Kopec se vypíná nad poměrně nedávno dostavěnou vodní nádrží Slezská Harta. Právě v místech dnešní vodní nádrže přehradil lávový proud tok řeky Moravice, čímž vzniklo velké jezero, do něhož padaly sopečné vyvrženiny. Z nich se vytvořily usazeniny, tzv. tuf, které se těžily jako dobrý stavební materiál.

Kupovitý kopec Velký Roudný je dnes zalesněným vrcholem a spolu s Malým Roudným tvoří dva výrazné vrcholy nad obcí Roudno. Sopka byla činná naposledy před jedním až dvěma milióny let, tj. koncem třetihor a počátkem čtvrtohor. Jedná se o nejzachovalejší stratovulkán na Moravě.

Vydáte-li se na vrchol kopce, již během stoupání se otevírají nádherné výhledy do krajiny. A až dojdete nahoru, čekají na vás nejméně tři zajímavosti.

První je malá zděná kaplička, která byla postavena v roce 1933. Během vlády totalitního režimu bohužel chátrala a z neutěšeného stavu byka obnovena v roce 1998. U kapličky je ukryta železná schránka s vrcholovou knihou. Za kaplí je na stojanech umístěno 15 obrázků křížové cesty.

Druhou zajímavostí je rozhledna, otevřená 27. října 2007. Hlavním investorem stavby byla obec Roudno a mikroregionSlezská Harta. Rozhledna je vysoká 20 metrů, má 6 pater a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 17 metrů. Konstrukce je dřevěná a má betonové základy. Z rozhledny uvidíte panorama nejvyšších vrcholů Hrubého i Nízkého Jeseníku, Krnovsko,Opavsko nebo také Oderské vrchy. Na výstavbu rozhledny bylo použito asi 18 tun modřínového dřeva a stavba stála přibližně 1,3 mil. Kč.

Rozhledna je volně přístupná po celý rok a vstupné se neplatí. Z obce Roudno vede na vrchol zelená turistická značka.

Třetí, ale nikoli poslední zajímavostí je Čertův kámen. Přicházíte-li od Roudna, nachází se napravo těsně před rozhlednou mezi stromy. Je to velký tufový kámen, vzniklý zpevněním částic, vyvržených sopkou. Kámen je rozlomený na dvě části, k čemuž zřejmě došlo vyvržením sopečné pumy z vulkánu. Po úderu pumy zůstala v kameni malá prohlubeň, připomínající lidskou stopu. I v nejsušším období se v ní udržuje voda, vzniklá kondenzací vodních par nebo prosakováním.

Podle pověsti se za dávných časů, kdy ještě chodil Pán Bůh po zemi, usadili na Velkém Roudném čerti. Kolem sebe rozhazovali žhavé balvany a dštili síru. Navíc mezi lidmi šířili bezbožnost a prostopášnost a proto si zbožní lidé vymodlili příchod Pána Boha. Ten musel podstoupit boj se samotným vládcem pekla Luciferem.

Oba se přetahovali právě na Čertově kameni, který bývá ale také nazýván po jeho soupeři. Po boji na kameni zůstal otisk boží nohy ( šlépěj napravo ) a škrábance vlevo od rohatého. Bůh zvítězil a mrštil ďáblem do země a za ním naskákali do díry všichni čerti. Tato díra má být původním jícnem sopky těsně pod vrcholem, kterou lidé pro jistotu zaházeli balvany a kamením, aby čerti již nevylezli.

Na úbočí kopce se nachází dvě kamenné mohyly s křížem, věnované obětem 1. světové války.