Vambeřice – svatyně a bazilika Panny Marie (Wambierzyce – sanktuarium i kościół pw. Narodzenia NMP)

Název této krásné polské barokní památky je mnohdy tak trošku nejasný. Nejčastěji se asi používá svatyně – neboli sanktuarium - Matky Boží, ale setkáte se i se zasvěcením Narození nebo Navštívení Panny Marie a typovým označením bazilika nebo farní kostel. A možná by se v pomyslném žebříčku „popularity“ nejvýše umístil název zcela jiný: Sanktuarium ve Slezském Jeruzalému. V každém případě se jedná o sakrální stavbu, vybudovanou postupně v letech 1695 až 1750, nacházející se ve vesnici - nebo malém městečku - Wambierzyce, ležící nedaleko státní hranice s Českou republikou. Asi proto se pro obec, ve které dnes žije asi 1.200 obyvatel, běžně používá také český název Vambeřice. On totiž polský název stejně vznikl z toho českého, který je pro změnu odkazem na německý Albendorf.

Vznik zdejší svatyně je spojován s legendou z 12. století, kdy zde údajně slepý Janek (tedy Jan z Ratna) nečekaně prohlédl a jeho znovu nabytému zraku se hned zjevila sama Panna Marie. A tak vznikla na počátku 18. století barokní svatyně Matky Boží. Ta se v 19. století stala vyhlášeným poutním místem a od roku 1936 se kostel pyšní titulem bazilika minor, tedy menší. Toto označení nám prozrazuje, že papež (v tomto případě Pius XI.) chrámu udělil čestný titul, patřící pouze velmi významným kostelům, zpravidla známým poutním místům, národním svatyním, klášterním chrámům nebo kostelům historicky obzvláště cenným. Takový kostel musí současně vynikat svým prostorovým uspořádáním a uměleckou výzdobou i jistou výjimečností v rámci diecéze, např. proto, že se v něm nachází hrob nějakého světce, vzácná relikvie nebo mimořádně cenněné obrazy či sochy. V bazilice Matky Boží ve Vambeřicích se můžete těšit na zajímavou barokní stavbu s Ochozy kolem oválné lodi a jedenáct kaplí. Bonusem je soška Panny Marie z lipového dřeva, pocházející zřejmě z přelomu 13. a 14. století (snad z roku 1380). Té byla papežem „propůjčena“ královská koruna v roce 1980.

Bazilika se tyčí nad vambeřickým náměstím a vede k ní 52 schodů se symbolickým významem; údajně se jedná o 4 evangelisty + 33 let Ježíše Krista v době jeho ukřižování + 15 let věku Panny Marie v okamžiku početí Ježíše Krista (nevím, ale několikrát jsem se setkal s názorem, že Maruška otěhotněla již v době, kdy byla ještě „pod zákonem“). Je přitom zajímavé, že jsem četl také varianty s 56 a 57 schody (v té byli evangelisté nahrazeni devítkou andělských chórů). V jejím okolí v 17. až 19. století postupně vznikla „soustava“ tvořená stovkou kaplí a kapliček a 12 branami. A protože se okolní kopečky hrdí jmény Tábor, Sion a Oreb, máme tu onen – již zmíněný - Slezský Jeruzalém. Nechybí ani replika Božího hrobu. Takže vítejte na náměstí Najświętszej Marii Panny, v místě zvaném Sanktuarium Matki Bożej Wambierzyckiej Królowej Rodzin i Patronki Ziemi Klodzkiej. A těch jmen svatého místa už raději necháme.

Velké průčelí svatyně Matky Boží je vysoké 52,5 metru, nese podobu stylu pozdní renesance a je rozděleno do tří částí. Ta prostřední je viditelně nejširší. Průčelí zdobí symetricky uspořádané dvojité pilastry a uprostřed se nachází malá dvoupatrová galerie, která určuje palácovou podobu chrámu. Tento dojem umocňuje horní zábradlí i sochy apoštolů. Ve středové nice se nachází dřevěná socha Panny Marie Vambeřické z poloviny 18. století s erbem papeže Pia XI.

Interiér kostela je vyzdoben v barokním stylu; najdeme zde pozoruhodné fresky i cenné obrazy a sochy. Mezi nimi vyniká zejména kazatelna a oltář, tedy dílo velmi uznávaného – ve Vídni narozeného – barokního sochaře Karla Sebastiana Flackera. Součástí jeho mariánského oltáře je – již zmíněná - zázračná soška Panny Marie. Gotická figurka z lipového dřeva je vysoká jen 28 cm a představuje Pannu Marii s Ježíškem v náručí. Nahý kojenec drží v pravé ruce ptáka (tak psal oficiální německý sdělovací prostředek, Poláci občas tvrdí, že tou rukou žehná) a levačkou sahá po granátovém jablku (symbol věčného života), které v levé ruce drží Panna Marie. Oba jsou zdobeni korunou a polychromováni. A podobně jako pražské Jezulátko nebo bruselský Čurající chlapeček, i oni mají množství oblečků v různých barvách, závisících na období liturgického roku. Od roku 2007 je převlékají františkáni.

Zdejší poutě původně směřovaly k lípě s milostnou soškou, poté k malému dřevěnému kostelíku, zničenému později husity (kým jiným také, že ano). Příliv poutníků byl však větší a větší, takže Ludwig von Pannwitz nechává postavit v roce 1512 větší, pozdně gotický, kostel. Obliba Vambeřic nadále roste a tak není divu, že když obec v roce 1667 získá Daniel von Osterberg, rozhodne se postavit na svém panství zmenšenou kopii Jeruzaléma. Najal proto italského architekta Domenica Rossiho, který kostel v letech 1695 až 1711 přestavěl. Další majitel obce, Earl Anthony von Götzen, nařídil v roce 1714 stavbu opět strhnout a zachoval pouze průčelí. Ke kompletní přestavbě pak došlo v letech 1715 až 1725, kdy vzniklo také monumentální vstupní schodiště, oválná chrámová loď s arkádami i jedenáct kaplí. Ze stejného období pochází také boční oltáře s votivními obrazy z 18. století.

Mše v bazilice probíhají denně. V neděli a svátky v 7:30, 9:00, 11:00 a 18:00 hod. (v období květen - září přibude ještě další mše ve 12:30 hod.), ve všední dny pak v 7:00 a 18:00 hod. A další mše přibývají v období poutí. Zejména při těch mariánských (v květnu Navštívení Panny Marie, v srpnu Nanebevzetí Panny Marie a v září Narození Panny Marie).

Na svahu proti bazilice byla postavena největší polská Kalvárie. Její kompletní obejití prý trvá přibližně 2 hodiny. My byli ale rychlejší.