Uhlířský vrch

Turistické cíle • Příroda • Přírodní památka

Uhlířský vrch(671,7 m) s kostelem a Moravskoslezský Kočov_Foto:Ulrych Mir. • Fotografie (73) • Foto: hanakzhor

Vstoupit do fotogalerie (73 fotografií)

Uhlířský vrch(671,7 m) s kostelem a bývalým lomem-Foto:Ulrych Mir.

Uhlířský vrch ze silnice od Rýmařova-Foto:Ulrych Mir.

Vstoupit do fotogalerie (73 fotografií)

Uhlířský vrch(672 m), poutní místo na stratovulkáně, výrazné dominantě kraje, najdete 2 km jz od Bruntálu v Bruntálské vrchovině, která je součástí Nízkého Jeseníku. Uhlířský vrch s Venušinou sopkou(655 m) vzdálenou asi 3 km jv nad obcí Mezina, tvoří jednu z dvojic stratovulkánů v této oblasti Nízkého Jeseníku. U Meziny je přírodní památka Lávový proud, kde v horním lomu je odkryta sloupcovitá stěna, která vytváří čedičové „varhany" s hojnými vyrostlinami drahého kamene olovínu. Druhá dvojice stratovulkánů Velký(780 m) a Malý(772 m) Roudný, je asi o 11 km jižněji, vedle nejvyšší hory Nízkého Jeseníku, Slunečné(800 m) dříve nazývanou Rozsutice. Naproti Velkému Roudnému přes vodní nádrž Slezská Harta, je přírodní památka Rázovské tufity, kde se v lomu, který vznikl na lávovém proudu po erupci Velkého Roudného, těžil vhodný stavební materiál, který byl použit také při stavbě zámku v Bruntále. Pátý osamocený stratovulkán je Červená Hora(749 m), která je ještě jižněji, mezi Moravským Berounem a Budišovem nad Budišovkou, na kterém je jedna z nejstarších meteorologických stanic u nás a nedaleko je také bojiště s památníkem , které proslavilo generála Laudona ve vítězné bitvě s pruským zásobovacím oddílem.

Uhlířský vrch(671,7 m) s kostelem a bývalým lomem-Foto:Ulrych Mir. • Foto: hanakzhor

Stratovulkán Uhlířský vrch(672 m) je vyhlášen národní přírodní památkou s charakteristickým průřezem sopečnými vrstvami, který vznikl po ukončení těžby vulkanické horniny v r.1961. Z vysoké strmé lomové stěny lze vyčíst ukládání vulkanických produktů v různých fázích sopečného výbuchu, které mají různé zbarvení. V horní části sopečné horniny jsou kapkovité pumy s olivínem(drahý kámen olivové, žlutozelené a žlutohnědé barvy). Nad stěnou lomu, který vznikl v 19.stol., nechal postavit v letech 1653-55 místodržitel řádu německých rytířů Oswald z Lichtenštejna dřevěnou kapli, jako symbol vítězství katolické církve nad protestanty. Na jejím místě byl postaven podle návrhu krnovského architekta Jiřího Fridricha Ganse v letech 1755-1765 barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné. Zároveň s kostelem byla postavena i fara a v r.1770 Městem Bruntálem také hostinec. Kostel neměl hromosvod a tak několikrát po úderu blesku byl poškozen. V r.1792 blesk způsobil různé škody ve věži i chrámu, ale v r.1820 již blesk zapálil věž, od které shořela i střecha chrámu. Při nedokončených opravách v r.1863 znova blesk kostel zapálil. Kostel nechal opravit arcivévoda Maxmilián, kostel dostal konečně hromosvod a břidlicovou střešní krytinu. V kostele je údajně zázračný obraz Panny Marie, zhotovený podle obrazu od Lucase Cranacha. Před kostelem byl na počátku 19.stol.postaven dřevěný kříž, který byl bouří zničen a kříž který jej v r.1834 nahradil, byl přemístěn v r.1899 na začátek aleje a na jeho bývalém místě byl postaven mramorový kříž, který zhotovil bruntálský kameník Franz Bittman. Na průčelí kostela je mozaika představující sv. Petra a Pavla z roku 1925 a erb pánů Lotrinských. Pro zásobování vodou byla vybudována komturem Riedheimem, nedaleko fary studna, které se říkalo „vikářská studna" a o kterou byly často spory mezi vikáři a hostinskými. Po zrušení poutí celý poutní areál upadal a jeho zkázu téměř dokončil lom na jižním svahu Uhlířského vrchu a sovětská vojenská posádka. V letech 1991-92 proběhla rekonstrukce kostela a postupně se opět vrací na Uhlířský vrch život. Z vrcholu Uhlířského vrchu jsou daleké rozhledy po větší části Nízkého Jeseníku i na panorama Hrubého Jeseníku s nejvyšší horou Moravy - Pradědem(1492 m). Ke kostelu vede od silnice spojující Bruntál s Moravskoslezským Kočovem, čtyřřadová lipová alej s Křížovou cestou vybudovaná v letech 1766-1770 a tzv. „promenádní cesta", která je prodloužením křížové cesty ke Kobylímu rybníku v Bruntále u evangelického kostela. V r.1915 bylo vybudováno 14. zastavení křížové Kristovy cesty. Křížovou cestu obnovil v r. 2004 bruntálský umělecký řezbář František Nedomel. Alejí vede naučná stezka s pěti zastaveními.

Podobné příspěvky

Uhlířský vrch

Uhlířský vrch je přírodní památka, která se rozkládá kolem vrcholku kopce Uhlířský vrch ( 672 m.n.m.). který se zvedá jihozápadním směrem od města Bruntál. Na vrcholku kopce byl postaven kostel. Jihozápadním směrem od přírodní památky leží městečko Břidličná, vydáme-li se od přírodní památky jihovýchodním směrem dorazíme k vodní hladině Slezské Harty. Východním směrem se rozkládá městečko Horní Benešov. Půjdeme-li od přírodní památky jižním směrem dojdeme do obce Moravskoslezský Kočov. Jihovýchodním směrem nedaleko vodní plochy Slezské Harty najdeme další přírodní památku Lávový proud u Meziny. Přírodní památku Uhlířský vrch tvoří vyhaslá sopka v bývalém lom na tufy. Ve zdejším lomu probíhala těžba v druhé polovině 19. století do roku 1960. Vrchol kopce je pozůstatkem stratovulkánu, které byl povětrnostními vlivy vyhlazený. Odborníci zkoumající zdejší lokalitu našli dvě fáze činnosti sopky a to explozivní a výlevnou. Na místních rozlehlých odkryvech horniny jsou viditelné jen výsledky mladší fáze sopečné činnosti. V zadní části vrcholku jsou čedičové horniny s lávovou a částečně i žilnou výplní, pocházející ze střední či spodní části kráteru. Kráter obklopoval prstencovitý val vulkanoklastik. Na stěnách lomu můžeme vidět stavbu vulkanoklastických uloženin tak zvaných tufů, v jejich zachované mocnosti. Podle měření stáří čedičové horniny radiometrickou metodou je hornina stará 1,9 milionu let a toho lze usoudit, že sopka byla aktivní v době spodního pleistocénu. Na jižní stěně bývalého lomu se daří teplomilným druhům rostlin, které jsou ve zdejším klimatu velmi vzácné. Můžeme tu vidět bělolist rolní a to na otevřených prostranstvích ve spodní části lomu a pod vrcholem lomu se daří devaterníku velkokvětému tmavému, tařici kališní a pomněnce drobnokvěté. Tato oblast je chráněná jako přírodní památka již od roku 1966 na ploše 3,7 hektarů. Lokalitu najdeme v nadmořské výšce 604 až 670 metrů. Výchozí bod k návštěvě přírodní památky Uhlířský vrch najdeme u železniční stanice ve městě Bruntál. Odtud se vydáme jihozápadním směrem po zelené značce až k okraji lipové aleje. Dále půjdeme touto alejí, která nás dovede až na vrchol kopce Uhlířský vrch, kolem kterého se přírodní památka rozprostírá. Z městečka Břidličná vede k přírodní památce značená cyklistická trasa. Vydáme se východním směrem podél toku řeky Moravice. Na křižovatce tras se vydáme severním směrem přes obec Valšov a Moravskolsezský Kočov k vrcholku kopce. Značené cyklostezka nevede na vrcholek kopce, dále budeme pokračovat po zelené turistické značce. Z městečka Horní Benešov se k návštěvě Uhlířského vrchu rovněž můžeme vydat na kole, jelikož tímto směrem je značená pouze cyklistická trasa. Z Benešova se vydáme jihozápadním směrem do obce Razová, dále budeme pokračovat severozápadním směrem po silnici vedoucí do Bruntálu a cestou se opět připojíme na značenou cyklostezku po které dojedeme přes Bruntálský les až do města Bruntál ke Kobylímu rybníku. Kolem rybníka se vydáme jihozápadním směrem k lipové aleji a poté pojedeme lipovou alejí na vrchol kopce.