Týnec u Klatov - Formánkovy kříže

Nejčastější drobnou sakrální památkou v české krajině jsou kříže. Stavěny byly z různých důvodů. Označovaly hranice pozemků, vyznačovaly rozcestí nebo křižovatku. Význam mohly mít pamětní. Tehdy byly bohužel vztyčeny na místech nešťastné události. Nesly tedy s sebou svůj konkrétní příběh. Někdy třeba jen upozorňovaly na místo dalekého rozhledu. Tam u nich přibyly i lavičky. Stejně tak vznikaly pod památnými stromy. Tam také byly většinou doplněny lavičkami. V těchto případech v krajině plnily i funkci estetickou. Umisťovaly se při starých cestách. Našly by se i jiné důvody jejich postavení. A nesmíme zapomenout i na jejich funkci duchovní. Oslavovaly Boží přítomnost v krajině. Ztělesňovaly křesťanskou víru. Navozovaly pro kolemjdoucí vnitřní uklidnění, pokoru před Bohem.

O ozdobení krajiny kříži kolem Týnce u Klatov se postaral týnecký farář, arcikněz Josef Formánek (1813-1892). Působil na Týnci od roku 1838. Až do roku 1844 zastával funkci kaplana. Po odchodu faráře a básníka Františka Jaroslava Vacka Kamenického se od roku 1845 stává týneckým farářem. Na Týnci působil až do své smrti v roce 1892. Podle popisu z týnecké kroniky byl osvícený arcikněz J.Formánek „muž o kulturní a hospodářský rozkvět farní osady velmi zasloužilý“ a „veliký lidumil, který se o mravní povznesení zdejší osady velice zasloužil“. V knize „Sbírka historických přiklaoův z dějin slovanských, zvláště pak českých“ z roku 1895, kterou sepsal Jan Nep. Černohouz, osobní děkan v Hostivaři, se píše, že Josef Formánek, arcikněz, vikář a farář v Týnci „chudým pomáhal seč mohl – ano i sám donášel nemocným pokrmů a potravin ze své skrovné kuchyně“, „pohostinství právě staročeského šetřil, kde co měl, snesl svému hosti a s největší vlídností a laskavostí jej přijal“, „ postavil mnoho kapliček a křížů na své osadě a zvelebil i chrám farní“, „byl největším ctitelem sv.českých patronů, jichž sochy všech postavil ve svém farním chrámu Páně a k nimž pobožnosti velmi rád konal“. Za svého působební v roce 1859 koupil v Týnci domek zv. Květnice (bývalé čp. 11, dnes E11) i s polnostmi. V roce 1887 po příchodu Kolovratů zpět na Týnec prodal domek hraběnce Nadine Kolovratové a umožnil tak hraběcí rodině bydlení až do roku 1892, kdy uplynul pronájem zámku a rodina se přestěhovala tam. Pohřben je na místním hřbitově u týneckého kostela. Při vnější straně presbytáře týneckého kostela najdeme hroby týneckých duchovních. V prvním poli mezi opěráky presbytáře, hned naproti bráně, je pamětní deska, kterou v roce 1885 pořídil týnecký farář, arcikněz Josef Formánek na památku svých rodičů a sestry. Samotnému Josefovi Formánkovi pak patří další pole mezi opěráky presbytáře.

V okolí Týnce najdeme plno křížů, které buď sám arcikněz postavil nebo se podílel na jejich vzniku a posvětil je. Tady je pár z nich :

Velice pěkné místo s rozhledem do krajiny bývalo na návrší u Týnce, nad silnicí k Loretě. Roku 1880 tady arcikněz nechal zřídit k odpočinku a rozjímání Kalvárii, tj. 3 kříže na památku ukřižovaní Ježíše Krista. Po stranách křížů jsou 2 kamenné lavičky. Místo nabízelo výhled na vrchy Švihovské vrchoviny. Bohužel dnes je to místo neudržované, zarostlé trnkovými keři a obklopené pastvinami na soukromých pozemcích. (Kalvárie  N 49°20.90185′, E 13°16.05458′)

U hřbitovní brány nechal arcikněz v roce 1861 zřídit kříž na památku misií. ( u hřbitovní brány  N 49°20.73120′, E 13°15.71582′)

Mezi kostelem a týneckým zámkem najdeme 2 sochy, sv. Jana Nepomuckého a sochu Panny Marie. Pocházejí z 2. poloviny 18. století. Mezi nimi nechal Formánek v roce 1876 postavit kříž rovněž na památku misií. Tudy prý kdysi vedla hlavní cesta Týncem. (mezi 2 sochami  N 49°20.76272′, E 13°15.74235′)

U silnice do Janovic postavil v roce 1863 Formánek další kříž. Na mapě je toto místo nazvané U Rybníčku. Dříve to mohlo být opět moc pěkné místo, býval zde rybníček zv. Raušlovic. Dnes je kříž bohužel obklopen starou skládkou, která však již milosrdně zarůstá vegetací. (U Rybníčku  N 49°20.89472′, E 13°15.21143′)

Vpravo pod branou do zámku stojí kříž se žulovým podstavcem, železným křížem a nápisem na kovové desce. Nechala jej pořídit roku 1843 Františka Schirdingová, rozená Krakovská z Kolovrat. Nápis na desce není dnes moc čitelný, zněl asi ale takto: Tento kříž, k naší cti a slávě boží, a ku věčné památce mých rodičů, Emanuela a Arnoštky, hrabat z Kolovrat, Krakovských, obětovala Františka svobodná paní z Sirdingu, rozená hraběnka Krakovská z Kolovrat. Zajímavostí je, že nápis je v češtině, ačkoliv šlechta v té době používala němčinu. Český nápis údajně navrhl tehdejší kaplan Josef Formánek. Dochoval se záznam o vysvěcení kříže. Kromě kaplana Josefa Formánka se ho zúčastnil i týnecký farář a básník František Jaroslav Vacek Kamenický, samozřejmě i jednaosmdesátiletá hraběnka Františka, svobodná paní ze Schirndingu, její dcera Ernestina (Arnoštka) a její manžel, hrabě Josef Kolovrat Krakovský, a další lidé, kteří byli spjati s panstvím Týnec. Jednaosmdesátiletá hraběnka Františka pak příští rok, v září 1844 na Týnci zemřela. Podle dochovaných záznamů zhotovil podstavec kříže ze žuly kameník Jan Tengler z Boříkov za 20 zlatých, kovový kříž byl koupen v Plzni za 22 zlatých. Kříž stál pokojně na svém původním místě až do února 1955, kdy byl při otáčení auta povalen. V dubnu pak byl osazen na své nynější místo. (před zámeckou branou  N 49°20.83250′, E 13°15.78825′)

Kapli Panny Marie Dobré rady najdeme v nedalekých Vacovech. Byla postavena roku 1882 na náklad obce. Oltář do kaple věnoval arcikněz Formánek. (kaple Vacovy  N 49°21.58877′, E 13°15.21690′)