Tišnov – neorenesanční radnice

Snad každého návštěvníka jihomoravského Tišnova, tvořícího pomyslný přechod mezi Brněnskem a Vysočinou, zaujme zdejší neorenesanční Radnice. Ta je navíc takovým svědectvím o silném – a kladném - vztahu zdejších obyvatel k městu a jejímu nejbližšímu okolí, který je prý dán hlavně nerostným bohatstvím Tišnovska. Zdobí ji totiž sgrafita slováckého akademického malíře Jano Köhlera z počátku 20. století. A na jednom z nich je vyryta údajná hrdá průpovídka starých Tišnováků, která zní: „Květnice hora, Besének voda, dražší než celá Morava". Kulturní památkou se budova tišnovské radniční budovy stala hned v roce 1958.

Tišnovskou radnici, která je dnes sídlem městského úřadu, najdete na zdejším náměstí Míru. Bývala původně stavbou dřevěnou a stávala zde nejpozději již v 16. století. První kamenná radnice je však v Tišnově doložena až v roce 1771. Ta současná – neorenesanční – byla postavena v letech 1905 až 1906, a to podle plánů brněnského architekta ing. Vladimíra Fischera. Stavba však vznikla na středověkých sklepeních a byla postavena v romantizujícím historickém stylu. Definitivně byla dokončena až v letech 2002-2003, kdy byla doplněna rozšířením o nové západní křídlo. Přesto lze konstatovat, že si současná radnice uchovává svůj starobylý ráz 18. století a historizující sloh je vidět především v jejím interiéru.

Kromě – již v úvodu uvedeného – sgrafitového nápisu jsou na vnějším zdivu zachyceny různé výjevy z historie Tišnova. Je tu znázorněno například darování privilegií Tišnovu abatyší kláštera Porta Coeli Barborou Konickou ze Švábenic v roce 1554, postava horníka s krumpáčem nebo smutný Štědrý den z roku 1620, kdy žoldáci při návratu z bitvy na Bílé hoře zabili tišnovské radní, kteří jim přišli nabídnout pohoštění. Na východní straně radniční budovy je vyryt další známý nápis, tvrdící: „Tento dům ať potrvá až do konce světa, Tišnováci zůstanou po něm čtyři léta". Vidět zde můžete také postavu mistra Šimona z Tišnova, rektora Vysokého učení pražského a někdejšího přítele – i pozdějšího odpůrce - Jana Husa.

Součástí původní radnice bývaly také šatlava s mučírnou nebo zvonec, který oznamoval požár ve městě. Svého času zde sídlil i tišnovský Sokol. Stavba nové radnice v době svého vzniku přišla na necelých 70.000 korun. Za výzdobu sgrafity obdržel tehdy Jan Köhler údajně 2.000 korun.